OSN varuje před vyšším oteplováním planety. Současné závazky států nestačí
NAIROBI / 21. října 2026 – Svět podle nové klimatické zprávy Organizace spojených národů směřuje k výrazně vyššímu oteplení, než připouštějí cíle Pařížské dohody. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) upozorňuje, že ani úplné splnění současných klimatických závazků jednotlivých zemí nebude stačit k omezení globálního oteplování na 1,5 °C. Nová analýza zároveň ukazuje, jak výrazně by bylo nutné snížit emise skleníkových plynů, aby se svět mohl k této hranici do konce století vrátit.
Do konce století hrozí oteplení až o 2,8 °C
Podle zprávy Emissions Gap Report 2026: The Point of Return, zveřejněné 21. října, by při pokračování současných politik mohlo globální oteplení do roku 2100 dosáhnout přibližně 2,8 °C oproti předindustriálnímu období.
Při úplném splnění klimatických závazků států by se podle analyzovaných scénářů oteplení pohybovalo kolem 2,6 °C.
Jde o modelové odhady, nikoli o předpověď jediné nevyhnutelné budoucnosti. Výsledek bude záviset na skutečném vývoji emisí, energetiky, průmyslu a dalších odvětví.
Ve srovnání s předchozí zprávou se některé projekce mírně zhoršily. Mezi uváděné faktory patří také změny americké klimatické politiky a aktualizace emisních údajů.
Hranici 1,5 °C už podle OSN nelze překročit jen krátce nebo vůbec
UNEP konstatuje, že možnost udržet dlouhodobé oteplování pod 1,5 °C bez překročení této hranice nebo pouze s velmi omezeným překročením již prakticky zanikla.
Nová zpráva proto zkoumá scénář, v němž by oteplení kolem poloviny století dosáhlo přibližně 1,7 až 1,8 °C a následně postupně klesalo.
Při dostatečně rychlém omezení emisí a rozsáhlém odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry by podle modelů existovala přibližně padesátiprocentní možnost návratu na 1,5 °C nebo níže do roku 2100.
Takový scénář však předpokládá mimořádně rozsáhlé změny světové ekonomiky a využití technologií, jejichž budoucí kapacita zatím není zaručena.
Emise by musely klesat mnohem rychleji
Zpráva vyčísluje, jaké snížení celosvětových emisí skleníkových plynů by bylo potřebné pro scénář návratu k hranici 1,5 °C.
Ve srovnání s rokem 2025 by musely emise klesnout:
- do roku 2030 o 18 procent,
- do roku 2035 o 45 procent,
- do roku 2040 o 69 procent.
Současné národní klimatické závazky přitom při plném splnění předpokládají do roku 2030 snížení emisí pouze o 5 až 8 procent oproti roku 2025.
Rozdíl mezi deklarovanými opatřeními a požadovaným tempem snižování emisí tak zůstává značný.
Roli hraje i politika Spojených států
Agentura Associated Press upozorňuje, že nové odhady zohledňují mimo jiné odstoupení Spojených států od Pařížské dohody a vývoj amerických emisí.
Podle agentury připadal na Spojené státy významný podíl celosvětového nárůstu emisí v roce 2025. K vyšší spotřebě fosilních paliv přispěla mimo jiné rostoucí poptávka po elektřině a využívání uhlí.
Americká administrativa dlouhodobě zdůrazňuje energetickou bezpečnost, domácí těžbu a ekonomické náklady klimatických opatření. Klimatické organizace naopak upozorňují, že pomalejší snižování emisí zvyšuje dlouhodobá environmentální a hospodářská rizika.
Obnovitelné zdroje přinášejí výsledky
Zpráva UNEP neobsahuje pouze varování. Upozorňuje také na výsledky některých již zavedených klimatických opatření.
Rozšiřování obnovitelných zdrojů energie, technologický pokrok a účinnější energetické systémy v řadě zemí pomáhají omezovat emise.
Podle OSN však současné tempo změn nestačí. Rozhodující bude zejména další vývoj energetiky, průmyslové výroby, dopravy a investic do nízkoemisních technologií.
Každá desetina stupně má význam
Vyšší globální teploty mohou zvyšovat četnost a intenzitu některých extrémních projevů počasí, zejména vln veder. Přispívají také k růstu hladiny moří a ke změnám vodního režimu.
Dopady se budou mezi jednotlivými regiony lišit. Zranitelnější oblasti mohou čelit výrazně vyšším nákladům na ochranu obyvatelstva, zemědělství a infrastruktury.
OSN proto zdůrazňuje, že i při pravděpodobném překročení hranice 1,5 °C má další omezování emisí zásadní význam.
Nová klimatická zpráva nepředstavuje oznámení bezprostřední katastrofy, ale vědecké vyhodnocení možných budoucích scénářů. Jejím hlavním závěrem je, že současné závazky států nestačí a rozsah budoucího oteplení bude záviset na skutečně přijatých opatřeních.
Zdroje: UNEP – Emissions Gap Report 2026, Associated Press, Reuters. Stav informací k 21. říjnu 2026.
