Rajchl chce změnit trestní zákoník. Navrhuje zrušení trestného činu činnosti pro cizí moc
PRAHA – 21. října 2026
Poslanec Jindřich Rajchl, zvolený do Poslanecké sněmovny za SPD, předložil pozměňovací návrh k novele trestního zákoníku. Podle zveřejněných informací chce prosadit zrušení samostatného trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc a změnit právní úpravu týkající se popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Návrh otevírá diskusi o hranicích svobody projevu, ochraně bezpečnosti státu a trestní odpovědnosti za veřejná vyjádření.
Rajchl předložil pozměňovací návrh
Podle oficiální evidence Poslanecké sněmovny předložil Jindřich Rajchl 15. října 2026 písemný pozměňovací návrh číslo 2017.
Návrh je veden u sněmovního tisku číslo 111, který se týká novely trestního zákoníku a souvisejících právních předpisů.
Samotné předložení návrhu neznamená, že změny již vstoupily v platnost. O jejich případném přijetí musí rozhodnout zákonodárci v příslušném legislativním procesu.
Neoprávněná činnost pro cizí moc
Jedním z hlavních témat Rajchlova návrhu je ustanovení § 318a trestního zákoníku, které upravuje trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc.
Toto ustanovení bylo do českého právního řádu zavedeno zákonem č. 24/2025 Sb.
Jeho účelem je postihovat vymezené neoprávněné jednání ve prospěch cizí moci, které směřuje k ohrožení nebo poškození chráněných bezpečnostních zájmů.
Zrušení tohoto ustanovení by znamenalo odstranění samostatné skutkové podstaty z trestního zákoníku.
Neznamenalo by však automaticky beztrestnost všech forem spolupráce s cizími zpravodajskými službami nebo nepřátelského jednání proti České republice. Nadále by mohly být použitelné jiné trestné činy, například vyzvědačství, sabotáž či vlastizrada, pokud by byly naplněny jejich zákonné znaky.
Ústavní soud ustanovení již posuzoval
Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc byl předmětem řízení před Ústavním soudem.
Skupina senátorů napadla právní úpravu mimo jiné kvůli otázkám určitosti zákona a způsobu jejího přijetí.
Ústavní soud však 4. února 2026 návrh na zrušení zamítl.
V odůvodnění zdůraznil, že trestní odpovědnost podle § 318a musí být spojena s konkrétním a reálným ohrožením nebo poškozením chráněných zájmů.
Rozhodnutí Ústavního soudu nebrání Parlamentu, aby právní úpravu v budoucnu změnil nebo zrušil řádným legislativním postupem.
Diskuse o trestnosti výroků týkajících se genocidia
Druhou oblastí avizovaných změn je právní úprava veřejných výroků o genocidiu a dalších závažných mezinárodních zločinech.
Současný § 405 trestního zákoníku postihuje veřejné popírání, zpochybňování, schvalování nebo ospravedlňování nacistického, komunistického či jiného genocidia a vymezených dalších zločinů.
Za takové jednání zákon stanoví trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky.
Diskuse o případné změně tohoto ustanovení se dotýká dvou důležitých právních hodnot: svobody projevu a ochrany společnosti před schvalováním či ospravedlňováním mimořádně závažných zločinů.
Přesný dopad Rajchlem navrhované změny bude záviset na konečném znění pozměňovacího návrhu a jeho případném přijetí.
Svoboda projevu a ochrana demokratického státu
Zastánci omezení trestního postihu některých veřejných vyjádření mohou argumentovat potřebou chránit otevřenou veřejnou diskusi a předcházet příliš širokému výkladu trestního práva.
Odpůrci takových změn naopak upozorňují, že trestněprávní ochrana před schvalováním genocidia a před jednáním ve prospěch cizích mocností může mít význam pro ochranu demokratického zřízení a bezpečnosti státu.
Posouzení návrhu proto vyžaduje nejen politickou diskusi, ale také podrobnou právní analýzu.
Důležitá bude zejména otázka, zda by navrhované změny zachovaly dostatečnou ochranu před konkrétním bezpečnostním ohrožením a zároveň respektovaly ústavně zaručená práva.
O změnách zatím není rozhodnuto
Rajchlův pozměňovací návrh je součástí probíhajícího legislativního procesu.
Poslanecká sněmovna jej může přijmout, odmítnout nebo v průběhu projednávání upravit.
Do případného dokončení zákonodárného procesu zůstávají dotčená ustanovení trestního zákoníku účinná.
Závěr
Jindřich Rajchl otevřel návrhem změn trestního zákoníku diskusi o hranicích trestní odpovědnosti v oblasti bezpečnosti státu a veřejných výroků o historických zločinech.
Zásadní význam bude mít přesné znění změn a jejich projednání v Parlamentu.
V tuto chvíli jde o legislativní návrh, nikoli o schválenou změnu českého trestního práva.
Český zpravodaj | Nezávislé domácí zpravodajství
Zdroje: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR – sněmovní tisk 111, pozměňovací návrh č. 2017; trestní zákoník č. 40/2009 Sb.; Ústavní soud – nález Pl. ÚS 5/25 ze 4. února 2026.
Redakční poznámka: Podání Rajchlova pozměňovacího návrhu je potvrzeno oficiální sněmovní evidencí. Jeho úplné paragrafové znění nebylo při přípravě článku samostatně ověřeno, a proto jsou konkrétní zamýšlené změny popsány jako avizované, nikoli jako definitivně potvrzené znění návrhu.
