Belgický soud řeší obří kokainovou síť. Dva údajní šéfové čelí obviněním z pašování až 45 tun drog

BRUSEL – 20. října 2026

Jeden z nejsledovanějších procesů s organizovaným zločinem v Evropě míří k rozhodnutí. Belgická justice projednává rozsáhlou kauzu mezinárodního pašování kokainu, v níž figurují Belgičan Flor Bressers a bývalý brazilský policista Sérgio Roberto de Carvalho. Podle vyšetřovatelů se měli podílet na řízení zločinecké sítě, která dopravovala drogy z Jižní Ameriky do evropských přístavů. Celkový objem pašovaného kokainu mohl podle odhadů dosáhnout až 45 tun. Rozsudek se očekává 15. prosince 2026.

Proces pod mimořádnými bezpečnostními opatřeními

Soudní řízení probíhalo v bruselském komplexu Justitia ve čtvrti Haren, který dříve sloužil jako součást sídla Severoatlantické aliance.

Prostory byly přizpůsobeny vysoce zabezpečeným soudním jednáním. Během procesu se v okolí pohybovaly ozbrojené policejní jednotky a přístup do budovy podléhal přísným kontrolám.

Bezpečnostní opatření odpovídala rozsahu obvinění i obavám z možného zastrašování osob zapojených do trestního řízení.

V kauze vystupuje přibližně třicet obžalovaných. Podle zahraničních médií jich je celkem 31.

Soudní jednání skončila 9. října 2026. Rozhodnutí soudu má být oznámeno 15. prosince.

Belgičan s přezdívkou „Řezač prstů“

Jednou z ústředních postav procesu je Flor Bressers, belgický občan, který vystudoval kriminologii.

V prostředí organizovaného zločinu je znám pod přezdívkou „Řezač prstů“, která souvisí s jeho minulostí a násilnými metodami připisovanými jeho kriminálnímu okolí.

Bressers se v minulosti nacházel na seznamu nejhledanějších osob evropské policejní organizace Europol.

Zadržen byl ve Švýcarsku, konkrétně v Curychu.

V současné kauze je obžalován z podílu na rozsáhlé organizaci obchodující s kokainem.

Belgická prokuratura jej považuje za jednoho z klíčových organizátorů přepravy drog do Evropy.

Tato obvinění však dosud nebyla v projednávaném procesu potvrzena konečným soudním rozhodnutím.

„Brazilský Escobar“ a falešná smrt

Druhým hlavním obžalovaným je Sérgio Roberto de Carvalho, bývalý příslušník brazilské vojenské policie.

Média jej označují přezdívkou „Brazilský Escobar“ kvůli rozsahu drogového obchodu, který mu vyšetřovatelé připisují.

Podle vyšetřování měl využívat falešné identity a mezinárodní kontakty, aby unikl trestnímu stíhání.

V minulosti se dokonce objevily informace o jeho údajné smrti, kterou měl podle vyšetřovatelů předstírat.

V roce 2022 byl zadržen v Budapešti, kde pobýval pod falešnou identitou. Následně byl vydán belgickým úřadům.

Vyšetřovatelé jej spojují také s brazilskou zločineckou organizací Primeiro Comando da Capital, známou pod zkratkou PCC.

Podle obžaloby měl zajišťovat kontakty mezi jihoamerickými dodavateli kokainu a evropskou distribuční sítí.

Až 45 tun kokainu a stovky milionů eur

Vyšetřování se zaměřilo na rozsáhlé zásilky kokainu dopravované přes Atlantický oceán.

Drogy měly pocházet zejména z jihoamerického prostředí, včetně Peru a Bolívie, a přes Brazílii směřovat do evropských přístavů.

Klíčovou roli podle vyšetřovatelů sehrávaly přístavy v Antverpách a Rotterdamu.

Ty patří k největším evropským logistickým uzlům a každoročně odbavují obrovské množství nákladních kontejnerů.

Podle francouzského deníku Le Monde se konkrétní část obžaloby týká nejméně 16 tun kokainu, zatímco širší odhady Europolu hovoří až o 45 tunách.

Vyšetřovatelé předpokládají, že hodnota takového množství drog mohla představovat stovky milionů eur.

V souvislosti s organizací se uvádí také odhad výnosů kolem 500 milionů eur.

Je však důležité rozlišovat mezi konkrétními zásilkami zahrnutými do soudního řízení, širšími policejními odhady a skutečně prokázaným objemem trestné činnosti.

Firmy, kryptoměny a praní peněz

Podle prokuratury nešlo pouze o pašování drog.

Organizace měla disponovat rozsáhlou finanční a logistickou strukturou, která umožňovala přesouvat peníze mezi různými státy a zakrývat jejich původ.

Vyšetřovatelé popisují využívání obchodních společností, finančních transakcí, investic do nemovitostí a kryptoměn.

Jednou z firem zmiňovaných v kauze je antverpská společnost Kriva Rochem, která podle vyšetřování sloužila jako součást krycího obchodního systému.

Podnikatelské struktury měly usnadňovat dovoz zásilek i následné převody peněz.

Prokuratura se snaží prokázat, že šlo o organizovanou síť s rozdělenými úkoly a mezinárodním řízením.

Obvinění zahrnují také násilí

Kauza je mimořádně závažná také kvůli násilným trestným činům, které jsou připisovány osobám z prostředí této zločinecké organizace.

Vyšetřování a související případy zahrnují podezření z únosů, vydírání, zastrašování a vražd.

Podle zahraničních médií měly být násilné metody využívány při vymáhání dluhů, řešení sporů a ochraně obchodních zájmů organizace.

Ne všechny násilné skutky uváděné v souvislosti s obžalovanými jsou však nutně součástí právě projednávané obžaloby.

U každého konkrétního činu je proto nutné rozlišovat mezi předchozími rozsudky, současnými obviněními a dosud neprokázanými podezřeními.

Latinskoamerické kartely pronikají hlouběji do Evropy

Belgická kauza ukazuje, jak se podle evropských bezpečnostních složek proměňuje mezinárodní obchod s kokainem.

Jihoamerické zločinecké organizace již nemusí využívat pouze nezávislé evropské prostředníky.

Stále častěji se snaží přímo kontrolovat dopravu, financování, skladování a distribuci drog.

To jim může umožňovat získávat větší podíl na zisku a současně omezovat závislost na jiných kriminálních skupinách.

Pro evropské policie to znamená složitější vyšetřování, které vyžaduje spolupráci mezi několika kontinenty.

Významnou roli v podobných případech hrají mezinárodní výměna informací, finanční analýzy a sledování námořní dopravy.

Belgická justice pod tlakem organizovaného zločinu

Případ se odehrává v době, kdy Belgie dlouhodobě řeší dopady drogové kriminality, zejména v okolí Antverp a Bruselu.

Dne 20. října 2026 bruselský prokurátor Julien Moinil před parlamentním výborem upozornil, že finanční síla zločineckých organizací může oslabovat odrazující účinek trestního stíhání.

Podle jeho vyjádření představují rozsáhlé výnosy z obchodu s drogami zásadní výzvu pro belgickou justici a bezpečnostní složky.

Toto upozornění se týká širší situace v Belgii, nikoli pouze procesu s Bressersem a Carvalhem.

Rozsudek se očekává v prosinci

Soudní jednání v hlavní části kauzy skončila 9. října 2026.

Belgická justice má své rozhodnutí oznámit 15. prosince.

Do té doby zůstávají obžalovaní v této věci osobami, o jejichž vině soud dosud nerozhodl.

Očekávaný rozsudek může být důležitým mezníkem v evropském boji proti organizovanému pašování drog.

Současně může ukázat, do jaké míry se prokuratuře podařilo doložit propojení jihoamerických dodavatelů s evropskou kriminální infrastrukturou.

Co je k 20. říjnu 2026 potvrzeno

• V Bruselu proběhl rozsáhlý proces týkající se mezinárodního pašování kokainu.
• Mezi hlavními obžalovanými figurují Flor Bressers a Sérgio Roberto de Carvalho.
• V řízení vystupuje přibližně 31 obžalovaných.
• Konkrétní část kauzy zahrnuje nejméně 16 tun kokainu; širší odhady hovoří až o 45 tunách.
• Vyšetřovatelé popisují přepravu drog z Jižní Ameriky přes evropské přístavy.
• Prokuratura prověřuje také podezření z praní peněz a související organizované kriminality.
• Soudní jednání skončila 9. října 2026.
• Rozsudek se očekává 15. prosince 2026.
• Vina obžalovaných v tomto řízení dosud nebyla soudem potvrzena.

Závěr

Proces v Bruselu představuje jeden z nejvýznamnějších evropských případů zaměřených na propojení jihoamerického drogového obchodu s evropskými distribučními sítěmi.

Belgická prokuratura se snaží prokázat existenci rozsáhlé organizace, která měla kontrolovat přepravu desítek tun kokainu a přesouvat mimořádně vysoké finanční částky.

Zda soud obžalobě vyhoví a jakou odpovědnost přisoudí jednotlivým obžalovaným, bude zřejmé až po vyhlášení rozsudku.

Český zpravodaj | Nezávislé zahraniční kriminální zpravodajství

Zdroje: The Guardian, 20. října 2026; Le Monde, 13. března 2026; 24ur.com, 20. října 2026; The Brussels Times / Belga, 20. října 2026.