Macron odmítl demisi ministra vnitra. Francie po násilných nepokojích zavádí zákazy vycházení

PAŘÍŽ, 20. října 2026 | ZAHRANIČÍ / FRANCIE

Francouzský prezident Emmanuel Macron odmítl rezignaci ministra vnitra Laurenta Nuňeze, který nabídl odchod z funkce po rozsáhlých násilnostech během víkendových demonstrací. Podle Elysejského paláce musí být v současné bezpečnostní situaci zachováno nepřerušené velení policie a dalších bezpečnostních složek. Vláda premiéra Sébastiena Lecornua současně přistoupila k místním zákazům vycházení a oznámila další opatření proti rabování a ničení majetku.

Ministr převzal odpovědnost, prezident jeho demisi nepřijal

Laurent Nuñez nabídl prezidentovi rezignaci v neděli 18. října po večerním Macronově projevu k národu. Rozhodnutí Elysejský palác zveřejnil následující ráno.

Ministr v pondělním rozhovoru pro rozhlasovou stanici France Inter připustil, že bezpečnostní složky v některých velkých městech ztratily nad situací kontrolu. Přiznal také nepoměr mezi připraveným policejním nasazením a intenzitou násilností.

Macron přesto Nuňeze ve funkci ponechal. Podle prezidentova úřadu je nezbytné zachovat kontinuitu velení a okamžitě upravit postup proti násilným skupinám a pachatelům rabování.

Prezident zároveň uznal nedostatky v předvídání vývoje demonstrací a ve zpravodajských informacích, z nichž bezpečnostní složky při přípravě vycházely.

Odmítnutí demise tak neznamená, že by vláda označila dosavadní bezpečnostní opatření za dostatečná. Naopak přiznala vážná pochybení a slíbila změny.

Protesty proti drahotě přerostly v násilnosti

Rozsáhlé demonstrace se konaly v sobotu 17. října a pokračovaly dalšími incidenty v neděli.

Původně šlo zejména o protesty proti rostoucím životním nákladům. K mobilizaci se připojily také studentské a středoškolské organizace, které již několik týdnů upozorňují na podmínky ve školství.

Podle francouzského ministerstva vnitra se sobotních demonstrací zúčastnilo přibližně 550 tisíc lidí, z toho 110 tisíc v Paříži. Odborová centrála CGT uváděla vyšší celkový odhad, přibližně 800 tisíc účastníků.

Velká část protestních pochodů proběhla pokojně. V některých městech však demonstrace doprovázely střety s policií, útoky na veřejné budovy, zapalování vozidel a rabování obchodů.

Závažné incidenty byly hlášeny zejména z Paříže a dalších velkých měst včetně Lyonu a Marseille. Ve městě Limoges byla při nepokojích poškozena historická radnice.

Je důležité rozlišovat mezi účastníky pokojného protestu a lidmi, kteří se dopustili násilností. Samotná účast na demonstraci neznamená odpovědnost za následné výtržnosti.

Tisíce zadržených a stovky zraněných policistů

Podle průběžných údajů francouzských úřadů bylo v souvislosti s víkendovými nepokoji zadrženo více než 2 400 lidí.

Jeden z dřívějších souhrnných údajů ministerstva vnitra uváděl 2 397 zadržených a 997 zraněných policistů a četníků, z nichž sedm utrpělo vážná zranění.

V samotné Paříži policie oznámila stovky zadržení. Část osob byla následně umístěna do policejní vazby.

Úřady současně vyšetřují rozsah škod na soukromém i veřejném majetku. Podle informací francouzské vlády byly poškozeny nebo vyrabovány přibližně tři tisíce obchodů.

Agentura Reuters informovala také o jednom úmrtí v souvislosti s nepokoji. Přesné okolnosti a odpovědnost za jednotlivé incidenty jsou předmětem vyšetřování.

Uvedená čísla představují průběžné bilance, které se mohou s pokračujícím vyšetřováním měnit.

Paříž, Lyon, Lille i Nice: místní zákazy vycházení

Premiér Sébastien Lecornu po pondělním zasedání mezirezortního krizového štábu oznámil, že požádal prefekty o zavedení místních a časově omezených zákazů vycházení.

Opatření byla oznámena mimo jiné v částech Paříže, Lyonu, Lille, Bordeaux a Nice.

Nejde o plošný zákaz pohybu po celé Francii. Omezení se vztahují na konkrétní lokality a časové úseky, přičemž v některých místech se týkají především nezletilých.

O rozsahu opatření rozhodují místní správní orgány ve spolupráci se starosty a bezpečnostními složkami.

Cílem je zabránit dalšímu rabování, ochránit obchodní provozovny a umožnit policii lépe kontrolovat nejrizikovější oblasti.

Vláda zvažovala také další mimořádné bezpečnostní nástroje. Celostátní výjimečný stav však k 20. říjnu vyhlášen nebyl.

Vláda slibuje pomoc poškozeným podnikatelům

Vedle bezpečnostních opatření francouzská vláda řeší také ekonomické následky nepokojů.

Poškození obchodů a provozoven zasáhlo podnikatele v řadě měst. Premiér Lecornu proto oznámil přípravu zvláštní finanční podpory pro postižené podniky.

Úřady rovněž chtějí omezit přeprodej zboží odcizeného při rabování prostřednictvím internetových platforem.

Dalším úkolem je vyšetření útoků na veřejné budovy, soukromý majetek a zasahující policisty.

Bezpečnostní reakce tak zahrnuje nejen nasazení policie, ale také trestní vyšetřování a opatření na podporu obnovy poškozených oblastí.

Politická opozice kritizuje prezidenta i vládní postup

Nepokoje vyvolaly další spor o odpovědnost francouzského vedení.

Premiér Lecornu a další představitelé vlády poukazují na násilné radikální skupiny a osoby, které demonstrací využily k trestné činnosti.

Opozice však upozorňuje také na dlouhodobou nespokojenost obyvatel s životními náklady, školstvím a hospodářskou situací.

Zástupci krajní pravice kritizují vládu za nedostatečnou schopnost zajistit pořádek. Část levicové opozice naopak varuje, že samotné policejní zásahy a zákazy vycházení nevyřeší sociální příčiny protestů.

Předsedkyně francouzských ekologů Marine Tondelierová označila zákaz vycházení za nedostatečnou politickou odpověď na sociální krizi.

Spor se vede rovněž o postup policie. Vedle útoků proti bezpečnostním složkám jsou předmětem veřejné diskuse také zranění demonstrantů a přiměřenost některých policejních zákroků.

Macron ponechal řešení krize především premiérovi

Francouzský prezident se rozhodl ponechat ministra vnitra ve funkci a operativní řešení krize svěřit především premiérovi Lecornuovi.

Ten má pokračovat v jednáních s politickými stranami, odbory, představiteli místních samospráv a dalšími organizacemi.

Situaci komplikuje skutečnost, že se Francie nachází přibližně půl roku před prezidentskými volbami. Vláda současně čelí napjaté rozpočtové situaci a rostoucí veřejné nespokojenosti s cenami energií a pohonných hmot.

Macron v této době pokračuje také v zahraniční diplomatické cestě do zemí Perského zálivu, jejímž cílem je mimo jiné jednání o dodávkách ropy a pohonných hmot.

Závěr: ministr zůstává, otázky odpovědnosti nikoliv

Odmítnutím demise Laurenta Nuňeze prezident Emmanuel Macron upřednostnil kontinuitu vedení bezpečnostních složek před okamžitou personální změnou.

Vláda však současně přiznala závažné nedostatky v přípravě na demonstrace a přijala první mimořádná opatření.

Další vývoj ukáže, zda místní zákazy vycházení a změny policejních postupů dokážou zabránit novým násilnostem. Stejně důležitá bude schopnost francouzské vlády reagovat na sociální požadavky, které původní demonstrace vyvolaly.

Český zpravodaj | Nezávislé zahraniční zpravodajství

Zdroje: Reuters (19. října 2026), Associated Press (18.–20. října 2026), Le Monde (20. října 2026), Euronews (19. října 2026), Le Temps (19. října 2026). Údaje o zadržených, zraněných a škodách jsou průběžné.