Macinka odmítl kritiku kvůli ruským vízům. Němcové doporučil dětskou knihu

PRAHA – 19. října 2026

Česká republika se nepřipojila k finské iniciativě, jejímž cílem je výrazně omezit vydávání víz ruským občanům v celé Evropské unii. Rozhodnutí ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé sobě) vyvolalo kritiku opozičních politiků i otázky ohledně jednotného evropského postupu vůči Rusku. Ministr svůj krok obhajuje tím, že Česko již podobná omezení uplatňuje a že finský návrh nezískal dostatečnou podporu dalších členských států.

Spor vyvrcholil na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády, kde se Macinka ostře ohradil proti kritice Miroslavy Němcové z ODS. Ta jej na sociální síti X označila za proruského kolaboranta.

Finsko chce zpřísnit pravidla v celé Evropské unii

Finská ministryně zahraničí Elina Valtonenová vyzvala členské státy EU k podpoře společného postupu vůči ruským občanům žádajícím o vstup do schengenského prostoru.

Hlavním cílem iniciativy je zastavit vydávání víz pro turistické a další nezbytně nepotřebné cesty ruských občanů.

Návrh se zaměřuje také na osoby spojené s ruským politickým vedením, podporovatele sankcionovaných subjektů, některé sportovce napojené na ruský režim a osoby, které působily v ruských ozbrojených silách.

Finská diplomacie svůj postup zdůvodňuje pokračující válkou proti Ukrajině a bezpečnostními riziky, která podle ní představují ruské sabotáže a hybridní operace v evropských zemích.

Iniciativa má především politický a diplomatický charakter. Samotná výzva ministrů ještě nepředstavuje závazný právní předpis Evropské unie.

Macinka: Česko už podobná omezení uplatňuje

Ministr zahraničí Petr Macinka odmítl, že by nepřipojení České republiky k finskému návrhu znamenalo změnu postoje vůči Rusku.

Připomněl, že české úřady dlouhodobě uplatňují přísná pravidla pro přijímání vízových žádostí ruských občanů.

Zároveň uvedl, že Česká republika již 3. června podpořila obdobnou iniciativu Estonska. Příslušný dokument podle něj podepsal společně s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem.

Macinka argumentoval také tím, že k nynější finské výzvě se podle jeho informací připojily pouze Litva, Lotyšsko, Estonsko a Rumunsko.

Podle ministra by proto další český podpis neměl zásadní vliv na přijetí celoevropského opatření.

Jeho argumentace však vyvolává otázku, zda má Česká republika podporovat společné evropské iniciativy i tehdy, když jejich okamžité přijetí není pravděpodobné.

Diplomaté doporučovali finskou iniciativu podpořit

Podle zjištění serveru Seznam Zprávy se proti ministrovu rozhodnutí postavili někteří vysoce postavení pracovníci českého ministerstva zahraničí.

Interní stanoviska, s nimiž se redakce seznámila, doporučovala finskou iniciativu podpořit.

Mezi zastánce připojení patřili ředitel odboru států západní Evropy Jan Buben, vedoucí kanceláře vrchního ředitele evropské sekce Čeněk Hajný a další představitelé diplomatického aparátu.

Argumentovali zejména tím, že návrh odpovídá dlouhodobé české politice vůči Rusku.

Podpora společného evropského postupu by podle nich zároveň posílila důvěryhodnost české diplomacie a mohla přispět k vytváření tlaku na státy, které dosud přísnější vízová omezení neuplatňují.

Macinka přesto rozhodl, že se Česká republika k finské iniciativě nepřipojí.

Němcová ministra označila za proruského kolaboranta

Rozhodnutí vyvolalo ostrou reakci části opozice.

Miroslava Němcová z ODS na sociální síti X označila ministra za proruského kolaboranta a obvinila jej z oslabování bezpečnosti České republiky a Evropské unie.

Její vyjádření představuje politické obvinění. Samotné nepřipojení k finské iniciativě není důkazem spolupráce ministra s Ruskem.

Kriticky se vyjádřili také předseda ODS Martin Kupka a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Kupka upozornil na bezpečnostní rizika spojená s ruskými aktivitami v Evropě. Rakušan označil české nepřipojení za chybu a zdůraznil potřebu společného evropského postupu proti sabotážím a dalším bezpečnostním hrozbám.

Macinka doporučil Němcové sovětskou dětskou knihu

Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády Macinka kritiku Miroslavy Němcové odmítl.

Uvedl, že se v médiích a na sociálních sítích dočetl různá obvinění, včetně označení za trojského koně a kolaboranta.

Následně Němcové ironicky doporučil četbu dětské knihy Čuk a Gek od sovětského spisovatele Arkadije Gajdara.

Svou poznámku spojil s osobní kritikou její schopnosti porozumět politické situaci.

Němcová na ministrova slova reagovala pro server iDNES.cz. Macinku označila za zbabělého člověka a uvedla, že jeho vyjádření podle ní vypovídá především o něm samotném.

Premiér Andrej Babiš se od způsobu ministrova vyjadřování distancoval s tím, že jeho vláda chce komunikovat slušně.

Jaká omezení už Česko uplatňuje?

Česká republika přijala po zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 řadu opatření omezujících přijímání vízových a pobytových žádostí občanů Ruska a Běloruska.

Pravidla vycházejí zejména ze zákona č. 175/2022 Sb. a souvisejících vládních nařízení.

České zastupitelské úřady obecně nepřijímají běžné turistické vízové žádosti ruských občanů.

Právní úprava však obsahuje výjimky, zejména pro vymezené rodinné příslušníky občanů Evropské unie a další zákonem stanovené případy.

Macinkovo tvrzení, že Česko již významnou část navrhovaných omezení uplatňuje, tedy odpovídá základnímu nastavení české vízové politiky.

Proč česká pravidla neřeší celý schengenský prostor?

Schengenský prostor umožňuje za splnění příslušných podmínek cestování mezi členskými státy bez pravidelných kontrol na vnitřních hranicích.

Pokud ruský občan získá platné schengenské vízum od jiného členského státu, může mu toto oprávnění umožnit cestovat také do České republiky.

Platné vízum však samo o sobě nezaručuje automatické právo vstupu. Stále se uplatňují příslušné vstupní podmínky, bezpečnostní kontroly a případná vnitrostátní omezení.

Právě rozdílný přístup jednotlivých států je jedním z hlavních důvodů, proč Finsko prosazuje společná evropská pravidla.

Podle údajů citovaných estonským ministerstvem zahraničí bylo v roce 2025 ruským občanům vydáno téměř půl milionu schengenských víz.

Dvě rozdílné otázky: bezpečnost a diplomatická strategie

Současný spor není pouze otázkou toho, zda Česká republika umožňuje běžné turistické cesty ruských občanů.

V tomto ohledu již česká pravidla patří mezi přísnější evropské režimy.

Rozdíl mezi stanoviskem ministra a jeho kritiky spočívá především v přístupu ke společnému evropskému postupu.

Macinka považuje nynější finskou iniciativu za málo perspektivní a poukazuje na předchozí českou podporu obdobného návrhu.

Jeho kritici naopak upozorňují, že i politická podpora iniciativy může pomoci sjednocovat pravidla a vytvářet tlak na státy s odlišnou vízovou politikou.

Obě stanoviska je proto třeba posuzovat odděleně od osobních útoků, které spor provázejí.

Závěr

Rozhodnutí českého ministra zahraničí nepřipojit se k finské iniciativě vyvolalo politickou debatu o bezpečnosti schengenského prostoru a jednotném postupu vůči Rusku.

Je doloženo, že Česká republika již uplatňuje přísná vízová omezení. Stejně tak je potvrzeno, že část diplomatického aparátu doporučovala finský návrh podpořit.

Otevřenou politickou otázkou zůstává, zda by česká podpora mohla přispět k přijetí společných evropských pravidel.

Osobní spor Petra Macinky a Miroslavy Němcové tuto věcnou otázku nezměnil: členské státy Evropské unie nadále rozhodují, zda a jak sjednotit pravidla vstupu ruských občanů do schengenského prostoru.

Český zpravodaj | Domácí / Politika

Zdroje: Seznam Zprávy, ČTK, Česká televize, iDNES.cz, Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Ministerstvo zahraničních věcí Estonska. Stav k 19. říjnu 2026.