Ševčík označil Senát za zbytečný. Většina zemí EU má jednokomorový parlament, česká horní komora však plní ústavní funkce

PRAHA, 18. října 2026 – Poslanec Miroslav Ševčík, zvolený za SPD, znovu otevřel debatu o smyslu existence Senátu Parlamentu České republiky. V povolebním vysílání CNN Prima NEWS prohlásil, že horní komoru považuje za zbytečnou instituci, a vyslovil se pro její zrušení. Svůj postoj podpořil argumentem, že většina členských států Evropské unie funguje s jednokomorovým parlamentem. Statistiky mu v tomto ohledu dávají za pravdu. Otázka potřebnosti Senátu je však podstatně širší než samotné srovnání počtu parlamentních komor.

Ševčík odmítá význam horní komory

Miroslav Ševčík vystoupil v sobotu 17. října v povolebním pořadu 360° na CNN Prima NEWS, kde komentoval výsledky druhého kola senátních voleb.

Ve vysílání uvedl, že Senát považuje za zbytečnou instituci, a zopakoval svůj požadavek na jeho úplné zrušení.

Zároveň odmítl hodnotit výsledek senátních voleb jako zásadní neúspěch vládních stran. Argumentoval tím, že vládní uskupení v letošních volbách obhajovala pouze omezený počet mandátů.

Jeho stanovisko se lišilo od hodnocení místopředsedy Senátu Ladislava Václavce z ANO, který ve stejném pořadu neúspěch svého hnutí kritizoval. Opoziční představitelé naopak výsledky voleb přivítali.

Ševčíkova kritika se tak netýkala pouze aktuálního volebního výsledku, ale samotného uspořádání českého parlamentního systému.

Dvanáct zemí EU má dvě parlamentní komory

Jedním z hlavních Ševčíkových argumentů je evropské srovnání.

Z celkových 27 členských států Evropské unie má 12 zemí dvoukomorový parlament a 15 zemí jednokomorový systém.

Mezi dvoukomorové státy patří například Česká republika, Německo, Francie, Itálie, Polsko, Rakousko, Španělsko nebo Irsko.

Jednokomorový systém využívají mimo jiné Slovensko, Maďarsko, Dánsko, Švédsko, Finsko a Portugalsko.

Statistický údaj o převaze jednokomorových parlamentů je tedy správný.

Z tohoto srovnání ale automaticky nevyplývá, že druhá parlamentní komora nemá význam. Jednotlivé státy mají odlišné ústavní tradice, velikost, historický vývoj i způsob rozdělení pravomocí mezi institucemi.

V některých zemích druhá komora zastupuje regiony nebo jednotlivé spolkové země. Jinde plní především kontrolní a legislativní funkci.

Jaké pravomoci má český Senát?

Senát České republiky má podle Ústavy 81 členů. Senátoři jsou voleni na šest let a každé dva roky se obměňuje jedna třetina horní komory.

Jeho hlavní úlohou je projednávání zákonů schválených Poslaneckou sněmovnou.

Senát může běžný zákon schválit, zamítnout nebo vrátit poslancům s pozměňovacími návrhy. Poslanecká sněmovna však může u většiny běžných zákonů senátní nesouhlas přehlasovat.

Významné jsou zejména pravomoci, při kterých Senát nelze jednoduše obejít.

Ke schválení ústavních zákonů je nutný souhlas obou parlamentních komor. Senát také vyslovuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident republiky.

Horní komora dále projednává vybrané mezinárodní smlouvy, zabývá se evropskou legislativou a plní další úkoly stanovené Ústavou.

Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, může Senát za přesně stanovených podmínek přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu. Nově zvolená Sněmovna je následně musí schválit.

Senát tedy není pouze další institucí, která opakuje práci poslanců. Má také samostatné ústavní pravomoci.

Argumenty pro zrušení Senátu

Odpůrci dvoukomorového systému poukazují především na provozní náklady, administrativní zátěž a možné prodlužování legislativního procesu.

Podle tohoto pohledu by mohl jednokomorový parlament rozhodovat rychleji a s menšími náklady.

Kritici také upozorňují na nízkou účast v některých senátních volbách. Tu interpretují jako projev omezeného zájmu části veřejnosti o horní komoru.

Dalším argumentem je skutečnost, že Poslanecká sněmovna může Senát při schvalování většiny běžných zákonů přehlasovat.

Zastánci zrušení Senátu proto otevírají otázku, zda je samostatná druhá komora nezbytná, nebo zda by její pravomoci mohly být v rámci ústavní reformy rozděleny mezi jiné instituce.

Taková změna by však musela vyřešit také současné ústavní pojistky a pravidla pro změny samotné Ústavy.

Argumenty pro zachování Senátu

Zastánci horní komory zdůrazňují především její kontrolní funkci a schopnost působit jako protiváha aktuální většiny v Poslanecké sněmovně.

Díky postupné obměně třetiny senátorů se složení Senátu mění jiným tempem než složení Poslanecké sněmovny.

Horní komora tak může představovat prvek kontinuity a politické stability.

Důležitou úlohou je také kontrola ústavních změn. Vláda, která disponuje většinou v Poslanecké sněmovně, nemůže sama prosadit změnu Ústavy bez potřebného souhlasu Senátu.

Zastánci dvoukomorového systému rovněž upozorňují, že druhé projednání zákonů může odhalit legislativní nedostatky a umožnit jejich opravu.

Samotná existence těchto pravomocí však neznamená, že není namístě diskutovat o efektivitě fungování horní komory a jejích nákladech.

Zrušení Senátu by vyžadovalo změnu Ústavy

Případné zrušení Senátu není možné uskutečnit běžným zákonem ani pouhým rozhodnutím vlády.

Dvoukomorové uspořádání Parlamentu je zakotveno přímo v Ústavě České republiky.

Ústavní zákon musí získat souhlas nejméně tří pětin všech poslanců a tří pětin přítomných senátorů.

To znamená, že pro zrušení Senátu by byl podle současných pravidel nezbytný také souhlas samotné horní komory.

Současně by bylo nutné upravit další ústavní ustanovení a určit, kdo převezme pravomoci, které Senát dnes vykonává.

Volební výsledky debatu znovu otevřely

Ševčíkovo vystoupení přišlo bezprostředně po druhém kole senátních voleb, v nichž hnutí ANO nezískalo žádný nový mandát.

Výrazně uspěli zejména kandidáti spojení se STAN a dalšími regionálními uskupeními a také kandidáti ODS.

Výsledek znovu upozornil na rozdíl mezi složením Poslanecké sněmovny a Senátu.

Právě tento rozdíl zastánci dvoukomorového systému označují za jednu z jeho předností. Odpůrci naopak zpochybňují, zda další politická komora přináší odpovídající užitek.

Závěr: Statistika je správná, potřebnost Senátu je otázkou politického rozhodnutí

Miroslav Ševčík správně upozorňuje, že většina členských států Evropské unie má jednokomorový parlament.

Jeho tvrzení, že je český Senát zbytečnou institucí, je však politickým hodnocením, nikoliv skutečností, kterou by samotná evropská statistika prokazovala.

Česká horní komora má konkrétní pravomoci vyplývající z Ústavy. Zároveň je legitimní diskutovat o nákladech na její provoz, účinnosti legislativního procesu i možných alternativách současného uspořádání.

Případná reforma by proto musela odpovědět nejen na otázku, zda Česká republika potřebuje dvě parlamentní komory, ale také na to, jakým způsobem by byly zachovány současné kontrolní a ústavní mechanismy.

Zdroje: CNN Prima NEWS, pořad 360° a článek ze 17. října 2026; Ústava České republiky; Senát Parlamentu ČR – informace o pravomocích; podklady meziparlamentní spolupráce COSAC; Reuters, 17. října 2026.

Český zpravodaj | Domácí / Politika | 18. října 2026