Austrálie čelí hromadnému hladovění kaloňů. Mláďata umírají a záchranáři nestíhají

NĚMÍ MLUVÍ / PŘÍRODA / AUSTRÁLIE

SYDNEY – 16. října 2026

Na východě Austrálie se odehrává vážná přírodní krize. Stovky vyčerpaných kaloňů padají ze stromů, hladová zvířata hledají potravu v zahradách a záchranné organizace nacházejí velké množství předčasně narozených mláďat. Některá jsou tak slabá, že nemají šanci přežít ani při intenzivní péči.

Nejhorší situaci hlásí australský stát Nový Jižní Wales, problémy se však objevují také ve Victorii a v Teritoriu hlavního města Austrálie.

Podle organizace Wildlife Health Australia, která zveřejnila aktuální informace 13. října, se od konce září výrazně zvýšil počet hlášení o nemocných a uhynulých kaloních. Hlavním podezřením je hromadné hladovění způsobené nedostatkem přirozené potravy.

Zvířata padají ze stromů a hledají poslední zbytky potravy

Kaloň šedohlavý patří mezi nejvýznamnější létající savce australských lesů.

Za běžných podmínek se živí především nektarem, pylem a plody. Při hledání potravy dokáže překonávat značné vzdálenosti a přispívá k opylování původních stromů.

Letos však v některých oblastech nenachází dostatek potravy.

Záchranáři popisují neobvyklé chování zvířat, která se během dne objevují v obytných čtvrtích, zůstávají nízko na větvích nebo sbírají nezralé plody přímo ze země.

Za normálních okolností se kaloni přes den zdržují ve společných odpočinkových koloniích a za potravou vyrážejí převážně po setmění.

Nynější chování proto může být známkou krajního vyčerpání.

V některých případech zvířata nemají dost energie ani na návrat do svých kolonií.

Záchranáři přijímají desítky hlášení denně

Situace výrazně zatěžuje dobrovolníky a specializované záchranné organizace.

Podle koordinátorky organizace FAWNA Rachael Smethurstové přichází v části Nového Jižního Walesu 50 až 90 hlášení denně.

Takový počet podle jejích slov převyšuje celkový počet hlášení týkajících se kaloňů za předchozích devět měsíců.

Australská veřejnoprávní stanice ABC již 10. října uvedla, že záchranné organizace obdržely od konce září více než 460 hlášení o podvyživených kaloních šedohlavých.

Jde o počty nahlášených případů, nikoliv o konečný součet uhynulých zvířat. Skutečný rozsah krize proto zatím nelze přesně určit.

Dobrovolníci zároveň upozorňují, že péče o vyčerpané kaloně je náročná a vyžaduje speciální výcvik i veterinární dohled.

Největší tragédie postihuje mláďata

Zvlášť vážné důsledky má nedostatek potravy pro březí samice.

Říjen je obdobím, kdy se u kaloňů šedohlavých rodí mláďata. Samice proto potřebují dostatek energie nejen pro sebe, ale také pro vývoj potomků a následnou tvorbu mléka.

Mnohé však nyní trpí podvýživou a dehydratací.

Záchranáři nacházejí předčasně narozená mláďata, která váží výrazně méně než zdraví novorozenci.

Podle ABC News některá váží méně než 40 gramů. Jeden ze zaznamenaných případů měl pouhých 38 gramů, zatímco obvyklá porodní hmotnost se pohybuje přibližně mezi 80 a 90 gramy.

Takto nedostatečně vyvinutá mláďata mají velmi malou šanci na přežití.

Dobrovolníci musejí některá zachráněná mláďata krmit každé dvě hodiny, a to i během noci.

Péče je fyzicky i psychicky vyčerpávající a úspěch není zaručen.

Proč kaloni hladovějí?

Jedním z hlavních vysvětlení je nedostatek nektaru v původních australských lesích.

Kaloni jsou závislí na kvetení eukalyptů a dalších domácích stromů. Pokud rostliny v určitém období nekvetou dostatečně nebo produkují málo nektaru, mohou se rozsáhlé kolonie ocitnout bez potřebného zdroje energie.

Odborníci upozorňují na kombinaci suchého zimního období, nepravidelného kvetení a dlouhodobého úbytku přirozeného prostředí.

Ztráta lesních porostů navíc omezuje možnosti, kam se zvířata mohou při nedostatku potravy přesunout.

Přesná příčina nynější mimořádné události však dosud nebyla definitivně stanovena.

Wildlife Health Australia považuje hromadné hladovění za nejpravděpodobnější vysvětlení, ale pokračuje ve vyšetřování možných dalších faktorů.

Nebylo by proto správné označovat jediný konkrétní klimatický jev nebo lidskou činnost za prokázanou příčinu všech úhynů.

Ohrožený druh, bez kterého mohou trpět celé lesy

Kaloň šedohlavý je podle australských federálních předpisů veden jako zranitelný druh.

Jeho význam přitom dalece přesahuje samotnou populaci těchto savců.

Při přesunech mezi kvetoucími stromy přenáší pyl a pomáhá udržovat genetickou rozmanitost lesních porostů.

Zároveň se podílí na šíření semen některých rostlin.

Pokud by počet kaloňů dlouhodobě výrazně klesal, mohlo by to ovlivnit obnovu a zdraví australských lesních ekosystémů.

Ochránci přírody proto varují, že nynější úhyny nejsou pouze problémem jednoho živočišného druhu.

Zvlášť znepokojivá je ztráta mláďat. Samice kaloňů šedohlavých totiž zpravidla přivádějí na svět jen jedno mládě ročně.

Výpadek celé generace tak může mít dlouhodobé populační následky.

Pomoc zvířatům musí být bezpečná

Záchranné organizace vyzývají obyvatele, aby nemocné, zraněné nebo uhynulé kaloně sami nezvedali ani se jich nedotýkali.

Australští kaloni mohou v ojedinělých případech přenášet australský netopýří lyssavirus, který představuje vážné zdravotní riziko při pokousání nebo poškrábání.

S manipulací by proto měli pomáhat pouze vyškolení a příslušně očkovaní odborníci.

Lidé mohou nejvíce pomoci tím, že nález nahlásí místní záchranné organizaci, sdělí přesné místo a případně upozorní na přítomnost mláďat.

Odborníci zároveň nedoporučují pokoušet se bez jejich pokynů zvířata krmit. Nevhodná potrava nebo přilákání kaloňů do blízkosti lidí může situaci ještě zhoršit.

Krize ještě neskončila

Australské záchranné stanice očekávají, že péče o vyčerpané kaloně bude pokračovat i v dalších dnech.

Některá zvířata se podaří stabilizovat a vrátit do přírody, jiná jsou však nalezena v příliš vážném stavu.

Přesný počet uhynulých kaloňů bude možné stanovit až po rozsáhlejším vyhodnocení celé události.

Prozatím je jisté, že jde o mimořádně závažnou situaci, která zasahuje rozsáhlé území východní Austrálie a ohrožuje také novou generaci těchto důležitých opylovačů.

Příběh hladovějících kaloňů připomíná, jak úzce je život volně žijících zvířat propojen se stavem jejich přirozeného prostředí. Když les přestane poskytovat potravu, mohou následky pocítit tisíce živočichů.

REDAKČNÍ OVĚŘENÍ | 16. ŘÍJNA 2026

Potvrzené skutečnosti:

• Od konce září výrazně přibylo hlášení o nemocných, podvyživených a uhynulých kaloních.
• Nejvíce postiženým druhem je kaloň šedohlavý.
• Krize zasahuje Nový Jižní Wales, hlášení přicházejí také z dalších oblastí východní Austrálie.
• ABC News informovala o více než 460 hlášeních od konce září.
• Některá předčasně narozená mláďata váží méně než 40 gramů.
• Wildlife Health Australia považuje nedostatek potravy za nejpravděpodobnější příčinu, vyšetřování však pokračuje.
• Kaloni jsou významnými opylovači původních australských lesů.

Zatím nepotvrzené:

• Přesný celkový počet uhynulých zvířat.
• Jediná definitivní příčina mimořádné události.
• Konečný dopad na populaci kaloňů šedohlavých.

Zdroje:

1. Wildlife Health Australia – Incident: Flying-fox mortalities, NSW/ACT, 13. října 2026.
2. ABC News – Wildlife carers stunned by surge of premature flying fox births across NSW, 10. října 2026.
3. ABC Australia Wide – Malnourished grey-headed flying foxes are under threat, 16. října 2026.
4. The Guardian – Flying foxes in NSW and Victoria face mass starvation amid food shortages, 14. října 2026.
5. Hunter Wildlife Rescue – Mass Starvation Flying-fox Event, 14. října 2026.
6. NSW Environment and Heritage – Helping flying-foxes in emergencies.

Copyright © 2026 Český zpravodaj