Vražda osmileté dívky otřásla Chicagem. Po 66 letech DNA ukázala na bývalého policejního detektiva

ZAHRANIČÍ / KRIMI / USA

CHICAGO – 14. října 2026

Jeden z nejdéle nevyřešených případů vraždy dítěte v Chicagu zaznamenal zásadní průlom. Američtí vyšetřovatelé oznámili, že moderní analýza DNA a otisku prstu spojila smrt osmileté Glorie Kowalewiczové z listopadu 1960 s Thomasem F. McInerneym Jr., někdejším příslušníkem chicagské policie, který se později stal detektivem vyšetřujícím násilnou kriminalitu. Muž zemřel již v roce 2006, aniž byl za tento čin obviněn nebo postaven před soud. Policie nyní spolu s dalšími úřady prověřuje, zda nemohl souviset také s jinými dosud neobjasněnými případy.

Osmiletá Gloria šla do kostela. Domů se už nevrátila

V sobotu 12. listopadu 1960 opustila osmiletá Gloria Kowalewiczová svůj domov na jihu Chicaga.

Krátce před osmou hodinou ranní se vydala na bohoslužbu do kostela St. Mary of Mount Carmel, který se nacházel jen několik ulic od jejího bydliště.

Do kostela však nikdy nedorazila.

Dívka zmizela během krátké cesty, kterou její rodina považovala za běžnou součást každodenního života.

Přibližně o čtyři hodiny později bylo její tělo nalezeno v příkopu v zalesněné oblasti jihozápadně od Chicaga.

Vyšetřovatelé zjistili, že dítě zemřelo po střelném zranění.

Nález vyvolal rozsáhlé pátrání a mimořádnou pozornost veřejnosti.

Policie vyslechla více než 1 300 lidí

Chicagská policie vytvořila zvláštní vyšetřovací tým, který měl pachatele vypátrat.

Detektivové procházeli okolní čtvrti, oslovovali možné svědky a prověřovali jednotlivé stopy.

Podle pozdějšího policejního vyjádření navštívili stovky domácností a vyslechli více než 1 300 osob.

Více než desítka lidí podstoupila také vyšetření na detektoru lži.

Navzdory rozsahu pátrání se však nepodařilo získat dostatečné důkazy k obvinění konkrétní osoby.

Případ postupně přešel mezi dlouhodobě neobjasněné vraždy, pro které se ve Spojených státech používá označení cold case.

Rodina čekala na odpovědi desítky let.

Důkazy uchované od roku 1960 se staly rozhodujícími

Zásadní význam mělo to, že vyšetřovatelé uchovali předměty z místa činu.

Mezi zajištěnými důkazy byly střela, dívčin kabát, boty a bílá kabelka používaná při prvním svatém přijímání. Uvnitř kabelky se nacházela modlitební knížka.

Policisté tehdy zajistili také otisk prstu na popruhu kabelky.

V době původního vyšetřování však neexistovaly technologie, které by umožňovaly analyzovat genetické stopy v dnešním rozsahu.

Materiál proto zůstal uložený a mohl být později znovu zkoumán.

Právě tato skutečnost umožnila vyšetřovatelům po více než šesti desetiletích propojit staré důkazy s konkrétním člověkem.

Moderní DNA analýza přinesla průlom

Podle chicagské policie se na novém zkoumání podílely také FBI a státní policie Illinois.

Vyšetřovatelé využili pokročilé forenzní postupy, včetně genetické genealogie.

Tato metoda umožňuje hledat možné příbuzenské vazby mezi genetickým materiálem z místa činu a profily dostupnými v genealogických databázích.

Výsledky mohou vyšetřovatele nasměrovat k rodinným liniím, které by tradičními kriminalistickými postupy nebylo možné snadno odhalit.

V tomto případě vedla genetická stopa k Thomasu F. McInerneymu Jr.

Policie následně porovnala také otisk prstu z dívčiny kabelky s jeho dřívějšími otisky.

Shoda dvou odlišných typů forenzních důkazů podle vyšetřovatelů vytvořila přesvědčivé spojení mezi McInerneym a místem činu.

Jde o závěr kriminalistického vyšetřování, nikoli o pravomocný soudní rozsudek.

Podezřelý pracoval u chicagské policie

Thomas F. McInerney Jr. nastoupil k chicagskému policejnímu sboru v roce 1959, tedy přibližně rok před vraždou Glorie.

V době činu byl mladým policistou.

Teprve později se stal detektivem a pracoval také na vyšetřování závažných násilných trestných činů.

U chicagské policie působil do roku 1987.

Po odchodu ze sboru pracoval jako vyšetřovatel pro federální úřad veřejných obhájců v americké Nevadě, konkrétně v oblasti Rena a Las Vegas.

Do důchodu odešel v roce 2004.

O dva roky později, v roce 2006, zemřel.

Po dobu svého života nebyl v souvislosti s vraždou Glorie Kowalewiczové postaven před soud.

Policie připustila mimořádně závažné selhání

Chicagský policejní sbor reagoval na nové poznatky velmi kriticky.

Ve svém vyjádření uvedl, že McInerney nikdy neměl nosit policejní odznak a že je zdrcující přijmout skutečnost, že nebyl odhalen a pohnán k odpovědnosti ještě za života.

Toto stanovisko je důležité zejména proto, že podezření směřuje proti člověku, který sám působil v bezpečnostních složkách.

Případ tak vyvolává otázky nejen o okolnostech původní vraždy, ale také o tom, zda existovaly další souvislosti, které tehdejší vyšetřovatelé nemohli nebo nedokázali odhalit.

Dosud však není doloženo, že by McInerney původní vyšetřování ovlivňoval nebo záměrně mařil.

FBI prověřuje další možné případy

Nové poznatky nezůstávají omezené pouze na vraždu z roku 1960.

Federální úřad pro vyšetřování oznámil, že pokračuje v prověřování dalších stop, které by mohly přispět k objasnění dosud nevyřešených násilných trestných činů z daného období.

Úřad státního zástupce okresu Cook County zároveň uvedl, že se snaží identifikovat případy, s nimiž mohl mít McInerney v minulosti profesní souvislost.

Jde o dvě odlišné otázky.

První se týká případných dalších trestných činů, s nimiž by mohl být spojován jako podezřelý.

Druhá se týká jeho působení při vyšetřování jiných kauz v době, kdy pracoval jako policejní detektiv.

V tuto chvíli není možné tvrdit, že byl zapojen do dalších vražd nebo že manipuloval s důkazy.

Takové závěry by vyžadovaly samostatné důkazní podklady.

Genetická genealogie mění vyšetřování starých vražd

Případ Glorie Kowalewiczové ukazuje význam dlouhodobého uchovávání kriminalistických důkazů.

Metody, které nebyly dostupné v šedesátých letech minulého století, dnes umožňují znovu analyzovat biologický materiál i velmi staré stopy.

Genetická genealogie se již uplatnila při objasňování dalších závažných případů ve Spojených státech.

Jedním z nejznámějších je kauza takzvaného Golden State Killera, při níž vyšetřovatelé využili genealogické vazby k identifikaci podezřelého po desetiletích pátrání.

Tyto postupy však současně vyvolávají otázky ochrany soukromí.

Genetické údaje jednoho člověka totiž mohou pomoci identifikovat i jeho příbuzné, kteří sami žádné vyšetřování nepodstupují.

Používání podobných metod proto musí být doprovázeno odpovídajícími právními a etickými pravidly.

Rodina se odpovědi dočkala až po desetiletích

Nové informace přinesly pozůstalým alespoň částečné vysvětlení události, která poznamenala několik generací.

Bratr zavražděné dívky Adam Kowalewicz se o výsledcích vyšetřování vyjádřil v rozhovoru pro Chicago Tribune.

Upozornil na bolestnou skutečnost, že muž spojovaný s vraždou prožil svůj život, aniž čelil soudnímu řízení za smrt jeho sestry.

Rodiče Glorie se odhalení možného pachatele nedožili.

Případ proto nelze považovat za uzavřený v běžném trestněprávním smyslu.

Přesto představuje významný pokrok v poznání toho, co se v listopadu 1960 stalo.

Kriminalistické objasnění není soudní odsouzení

Při hodnocení případu je nezbytné rozlišovat mezi výsledkem policejního vyšetřování a rozhodnutím soudu.

Chicagská policie na základě analýzy DNA a otisku prstu označila Thomase F. McInerneyho Jr. za osobu spojenou s vraždou.

McInerney však zemřel dvacet let před zveřejněním těchto závěrů.

Nemohl proto čelit obžalobě, předložit svou obhajobu ani být pravomocně odsouzen.

Označení případu za kriminalisticky objasněný tak neznamená, že byla jeho vina potvrzena soudem.

Právě toto rozlišení je podstatné pro přesné a nezávislé zpravodajství.

Po více než šesti desetiletích přichází odpověď

Vražda osmileté Glorie Kowalewiczové zůstávala po většinu minulých 66 let jedním z neobjasněných případů chicagské kriminalistiky.

Moderní analýza uchovaných důkazů nyní přinesla zásadní posun a spojila čin s bývalým příslušníkem policie.

Zda nové poznatky povedou také k objasnění dalších případů, zatím není jasné.

Jisté však je, že důkazy pečlivě uchované v roce 1960 získaly díky dnešním technologiím nový význam.

Pro rodinu oběti představují odpověď, na kterou čekala déle než šest desetiletí.

REDAKČNÍ OVĚŘENÍ – 14. ŘÍJNA 2026

• Oběť: Gloria Kowalewiczová, 8 let.
• Datum zmizení a vraždy: 12. listopadu 1960.
• Místo: Chicago a jihozápadní okolí města, Illinois, USA.
• Podezřelý podle policie: Thomas F. McInerney Jr.
• Zaměstnání: policista chicagského policejního sboru od roku 1959, později detektiv.
• Odchod od chicagské policie: 1987.
• Úmrtí podezřelého: 2006.
• Rozhodující důkazy: analýza DNA a uchovaný otisk prstu.
• Spolupracující instituce: Chicago Police Department, FBI a Illinois State Police.
• Původní vyšetřování: více než 1 300 vyslechnutých osob.
• Další postup: prověřování možných souvislostí s jinými případy.

Právní upřesnění: Thomas F. McInerney Jr. nebyl za vraždu Glorie Kowalewiczové soudně odsouzen. Jeho spojení s činem představuje závěr policie založený na nových forenzních důkazech.

Zdroje: Associated Press, 13. října 2026; vyjádření Chicago Police Department poskytnuté AP a NBC News; FBI; úřad státního zástupce Cook County; Chicago Tribune; NBC News.

Copyright © 2026 Český zpravodaj