Sněmovna přehlasovala dvě veta prezidenta Pavla. Koalice mění pravidla státní správy i pravomoci hlavy státu

POLITIKA / DOMÁCÍ

PRAHA – 14. října 2026

Poslanecká sněmovna ve středu přehlasovala dvě veta prezidenta Petra Pavla. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila nový zákon o státních zaměstnancích i související novelu, která mimo jiné ruší dosavadní pravomoc prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí České republiky u mezinárodních organizací. Pro obě předlohy hlasovalo shodně 104 poslanců. Prezident a opoziční strany varují před oslabením nezávislosti státní správy a zásahem do ústavního postavení hlavy státu. Představitelé koalice změny obhajují potřebou pružnějšího fungování úřadů a jasnějšího rozdělení odpovědnosti.

Koalice překonala hranici 101 hlasů

Přehlasování prezidentského veta vyžaduje podle Ústavy České republiky souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy nejméně 101 hlasů z celkových 200.

Vládní koalice tuto hranici překročila o tři hlasy.

Nový zákon o státních zaměstnancích podpořilo 104 poslanců ANO, SPD a Motoristů. Proti bylo 66 opozičních zákonodárců a tři poslanci ODS se zdrželi.

Také doprovodná novela získala 104 hlasů, tentokrát ze 175 přítomných poslanců.

Výsledkem je opětovné přijetí obou zákonů navzdory nesouhlasu prezidenta.

Po přehlasování veta už prezident nemůže přijetí zákonů stejným způsobem zablokovat.

Nový zákon nahradí dosavadní služební úpravu

První z potvrzených předloh představuje rozsáhlou změnu pravidel zaměstnávání státních úředníků.

Nový zákon o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a dalších správních úřadech má od listopadu 2026 nahradit dosavadní zákon o státní službě.

Základním záměrem jeho předkladatelů je přiblížit zaměstnávání úředníků běžnému pracovnímu poměru podle zákoníku práce.

Součástí změn jsou pravidla, která mají usnadnit personální obměnu a zjednodušit některé postupy při řízení státních úřadů.

Právě možnost snadnějšího ukončování pracovních vztahů se stala hlavním předmětem politického sporu.

Co se změní pro státní úředníky

Nová právní úprava zasahuje do systému personálního řízení státní správy.

Mezi diskutované změny patří zejména zkrácení lhůty pro opakované pracovní hodnocení a zrušení dosavadního systému hledání náhradního služebního místa.

Tyto mechanismy dosud představovaly součást ochrany státních zaměstnanců při organizačních a personálních změnách.

Jejich úprava může zaměstnavatelům umožnit rychlejší rozhodování o obsazování pracovních pozic.

Podle předkladatelů tím stát získá pružnější nástroje pro řízení zaměstnanců.

Odpůrci však upozorňují, že současně může dojít k oslabení ochrany úředníků před politicky motivovanými zásahy.

Rozhodující proto bude nejen samotné znění zákona, ale také způsob jeho praktického uplatňování.

Prezident varoval před politizací úřadů

Prezident Petr Pavel při vrácení zákona upozornil na možné ohrožení profesionální a politicky neutrální státní správy.

Ve zdůvodnění svého veta poukázal také na doporučení Evropské komise, podle nichž by Česká republika měla posilovat ochranu vedoucích úředníků před politickými zásahy.

Prezidentova výhrada vychází z principu, že státní správa má fungovat nezávisle na střídání politických reprezentací.

Úředníci mají vykonávat své povinnosti podle zákona a odborných pravidel, nikoliv podle stranické příslušnosti.

Podle prezidenta mohou nová pravidla tuto institucionální stabilitu oslabit.

Samotné prezidentské veto však neznamená soudní rozhodnutí o nezákonnosti nebo protiústavnosti předlohy.

Koalice hájí pružnější řízení státní správy

Zástupci vládní koalice odmítají, že by hlavním cílem změn bylo politické ovládnutí úřadů.

Argumentují především potřebou modernizovat personální řízení a odstranit postupy, které podle nich komplikují odpovědnost vedoucích pracovníků za výsledky jejich institucí.

Poslanec Radek Vondráček z ANO při sněmovní debatě zdůrazňoval, že profesionalita státního zaměstnance nemůže automaticky znamenat jeho faktickou neodvolatelnost.

Z tohoto pohledu má reforma umožnit státu pružněji reagovat na nedostatečný pracovní výkon nebo organizační potřeby.

Zastánci zákona zároveň poukazují na skutečnost, že za fungování ministerstev a správních úřadů nesou politickou odpovědnost členové vlády.

Podle této argumentace proto musí mít také odpovídající nástroje pro jejich řízení.

Opozice upozorňuje na riziko personálních čistek

Opoziční strany naopak během středeční debaty kritizovaly oslabení dosavadních pojistek.

Předseda STAN Vít Rakušan varoval, že změny mohou umožnit rychlejší propouštění zaměstnanců podle představ momentální politické reprezentace.

Podobně se vyjádřil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka, podle něhož nebylo dostatečně doloženo, že nová úprava povede k efektivnějšímu fungování státní správy.

Poslankyně Pirátů Kateřina Stojanová upozornila na riziko politizace úřadů.

Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob zdůraznil, že kvalita státní správy se má posuzovat podle služeb poskytovaných občanům, nikoli podle snadnosti výměny jejího vedení.

Jde o politická hodnocení a obavy jednotlivých představitelů opozice. Samotné přijetí zákona nedokazuje, že k politicky motivovanému propouštění skutečně dojde.

Druhé veto se týkalo prezidentových pravomocí

Vedle pravidel zaměstnávání úředníků Sněmovna přehlasovala také prezidentské veto doprovodné novely.

Ta mění přibližně osm desítek souvisejících zákonů.

Největší pozornost vyvolala úprava zákona o zahraniční službě.

Podle schválené změny má prezident republiky přijít o dosavadní zákonnou pravomoc pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí České republiky u mezinárodních organizací.

Tuto kompetenci má nově vykonávat ministr zahraničních věcí.

Jde například o zastupování České republiky prostřednictvím stálých misí u mezinárodních institucí.

Změna se netýká automaticky všech prezidentských pravomocí v zahraniční politice ani neznamená obecné zrušení jeho ústavního postavení.

Spor o hranice ústavních pravomocí

Prezident Pavel označil sporné omezení svých kompetencí za zjevně protiústavní.

Jeho výhrada směřuje k otázce, zda lze běžným zákonem změnit dosavadní způsob výkonu pravomocí hlavy státu v oblasti zahraničního zastupování.

Podle kritiků jde o zásah do ústavní rovnováhy mezi prezidentem a vládou.

Zastánci změny naopak poukazují na parlamentní charakter České republiky a odpovědnost vlády za výkon zahraniční politiky.

Autor sporné úpravy Libor Vondráček, poslanec zvolený za SPD a předseda Svobodných, argumentoval právě tím, že Česká republika není prezidentskou republikou.

Jádrem sporu tak není pouze personální obsazování zahraničních misí, ale také výklad vztahu mezi ústavními pravomocemi prezidenta a odpovědností vlády.

O případném rozporu s ústavním pořádkem může závazně rozhodnout Ústavní soud.

Novela už překonala také odpor Senátu

Doprovodná novela prošla komplikovaným legislativním procesem.

Sněmovna ji poprvé schválila počátkem července 2026.

Následně ji odmítl Senát, jehož veto poslanci přehlasovali v září.

Prezident Petr Pavel poté využil své pravomoci zákon vrátit.

Ve středu 14. října však dolní komora potvrdila původní znění také proti jeho vůli.

Stejných 104 hlasů, které umožnily překonat prezidentské veto, tak završilo několikaměsíční spor o podobu doprovodných legislativních změn.

Opozice avizuje ústavní stížnost

Opoziční představitelé oznámili záměr obrátit se kvůli změnám na Ústavní soud.

Výhrady směřují zejména proti omezení prezidentské pravomoci při pověřování a odvolávání vedoucích stálých misí.

Možnost soudního přezkumu však existuje také ve vztahu k dalším ustanovením přijatých zákonů.

Podle dostupných informací se na přípravě návrhu chtějí podílet někteří poslanci STAN a Pirátů a také senátoři.

Ke dni 14. října 2026 je důležité rozlišovat mezi oznámeným úmyslem návrh podat a jeho skutečným doručením Ústavnímu soudu.

Samotná politická kritika ani plánované podání automaticky nepozastavují účinnost zákona.

Doprovodná novela zasahuje také do obcí a sportu

Změny se neomezují pouze na ministerstva a zahraniční službu.

Doprovodná novela zavádí mimo jiné pětileté funkční období tajemníků obecních úřadů.

Další úprava se týká Národní sportovní agentury, u níž má být zrušena dozorčí komise.

Opozice v této souvislosti upozorňuje na možné oslabení kontrolních mechanismů při rozhodování o veřejných prostředcích určených na sport.

Zastánci změn je naopak spojují se zjednodušením organizačního uspořádání veřejných institucí.

Konkrétní dopady bude možné vyhodnotit až podle účinného znění předpisů a jejich následného používání.

Co dnešní rozhodnutí znamená

Středeční hlasování představuje významnou změnu ve fungování státní správy.

Nový zákon má od 1. listopadu 2026 nahradit dosavadní systém státní služby.

Související novela má od stejného data upravit některé další pravomoci a institucionální pravidla, včetně způsobu pověřování vedoucích stálých misí.

Pro zaměstnance ministerstev a správních úřadů budou zásadní zejména nová pravidla personálního řízení.

Pro ústavní systém je významný spor o hranice pravomocí prezidenta a vlády.

A pro veřejnost bude podstatné, zda se změny skutečně projeví rychlejším a kvalitnějším fungováním úřadů, nebo zda povedou k problémům, před nimiž varují jejich kritici.

Na tuto otázku zatím samotný výsledek hlasování odpověď nedává.

Spor se může přesunout ze Sněmovny k Ústavnímu soudu

Vládní koalice ve středu prokázala, že má ve Sněmovně dostatek hlasů k překonání prezidentského veta.

Politický a právní spor tím však nemusí skončit.

Opozice plánuje využít možnost ústavního přezkumu a prezident nadále zastává kritické stanovisko k oběma předlohám.

Pokud bude návrh na zrušení některých ustanovení skutečně podán, rozhodující bude posouzení Ústavního soudu.

Do té doby je třeba rozlišovat mezi schválenou legislativou, politickými výhradami a dosud nerozhodnutými právními otázkami.

REDAKČNÍ OVĚŘENÍ – 14. ŘÍJNA 2026

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 34. schůze.

1. Nový zákon o státních zaměstnancích

• Pro: 104 poslanců.
• Proti: 66 poslanců.
• Zdrželi se: 3 poslanci ODS.
• Potřebná většina pro přehlasování prezidentského veta: 101 hlasů.
• Předpokládaná účinnost: 1. listopadu 2026.

2. Doprovodná novela souvisejících zákonů

• Pro: 104 poslanců.
• Přítomno: 175 poslanců.
• Potřebná většina: 101 hlasů.
• Součástí je změna pravomoci pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.
• Novou kompetenci má vykonávat ministr zahraničních věcí.

Ústavní přezkum: Opozice oznámila záměr obrátit se na Ústavní soud. Podání ani rozhodnutí soudu nejsou v této zprávě vydávány za již uskutečněné.

Zdroje: ČTK / ČeskéNoviny.cz, Český rozhlas / iROZHLAS, Seznam Zprávy, Echo24, veřejně publikované projevy poslanců ze 14. října 2026.

Copyright © 2026 Český zpravodaj