Ekonomika

Evropa vstupuje do zimy s drahým plynem. Ceny jsou nejvyšší za téměř čtyři roky, zásobníky zaostávají

EKONOMIKA / ENERGETIKA | 13. října 2026

PRAHA / BRUSEL – Evropský trh se zemním plynem čelí před nadcházející zimou výraznému zdražování. Cena referenčního nizozemského kontraktu TTF v úterý 13. října vystoupala až na 87,20 eura za megawatthodinu, což představuje nejvyšší úroveň od prosince 2022. Současně se ukazuje, že evropské zásobníky jsou naplněny podstatně méně než v předchozích letech. Kombinace omezených dodávek zkapalněného plynu, geopolitického napětí a očekávaného ochlazení vyvolává obavy z dalšího růstu cen.

Cena plynu překročila 87 eur

Velkoobchodní cena zemního plynu na evropském trhu během úterního obchodování překonala hranici 87 eur za megawatthodinu.

Podle finančního deníku Financial Times dosáhl nizozemský kontrakt TTF hodnoty 87,20 eura za MWh. Jde o nejvyšší cenu za téměř čtyři roky.

Pro srovnání: před vypuknutím současného konfliktu s Íránem na konci února se evropský plyn obchodoval přibližně za 32 eur za MWh.

Od té doby se jeho velkoobchodní cena více než zdvojnásobila.

Neznamená to automaticky stejně vysoké zdražení na fakturách domácností. Konečné ceny závisí na smlouvách dodavatelů, jejich nákupní strategii, distribučních poplatcích a dalších složkách ceny.

Evropské zásobníky jsou naplněny jen ze tří čtvrtin

Dalším problémem je množství plynu uloženého v podzemních zásobnících.

Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe bylo k 12. říjnu v zásobnících Evropské unie přibližně 833,43 terawatthodiny zemního plynu.

Celková naplněnost činila 73,75 procenta.

Pro toto roční období jde o neobvykle nízkou hodnotu. V minulých letech se evropské zásobníky před začátkem topné sezony běžně pohybovaly kolem 90 procent kapacity.

Gas Infrastructure Europe již 9. října upozornila, že Evropa vstupuje do zimy s historicky nízkými zásobami a menším prostorem pro zvládání případných výpadků dodávek.

Německo má výrazně méně plynu než Česko

Situace se mezi jednotlivými evropskými státy výrazně liší.

Podle aktuálních údajů Gas Infrastructure Europe jsou české zásobníky naplněny přibližně ze 77,46 procenta. Je v nich uloženo 35,10 terawatthodiny zemního plynu.

V sousedním Německu činí naplněnost pouze 59,96 procenta, přestože tamní zásobníky patří kapacitně k největším v Evropě.

Slovensko vykazuje přibližně 55,87 procenta, zatímco Polsko má zásobníky naplněné z více než 99 procent.

Rozdíly ukazují, že energetická připravenost jednotlivých států není stejná.

Samotná naplněnost zásobníků ovšem nevypovídá o celé bezpečnosti dodávek. Záleží také na velikosti spotřeby, dostupnosti dovozních tras a možnosti nakupovat plyn ze zahraničí.

Konflikt s Íránem narušil dodávky LNG

Za zdražováním stojí také bezpečnostní situace na Blízkém východě.

Konflikt s Íránem významně omezil lodní dopravu Hormuzským průlivem, kterým za běžných podmínek prochází podstatná část světových dodávek zkapalněného zemního plynu.

Omezení přepravy LNG z Perského zálivu vyvolává silnější konkurenci mezi evropskými a asijskými odběrateli.

Evropské státy tak musejí soutěžit o dostupné dodávky, což zvyšuje ceny na mezinárodním trhu.

Důležitou roli hraje také nejistota ohledně dalšího vývoje konfliktu. Obchodníci do cen promítají riziko, že problémy v přepravě potrvají i během zimních měsíců.

Ochlazení může situaci dále zhoršit

Vedle geopolitických problémů vstupuje do hry počasí.

Předpovědi naznačují ochlazení v části střední Evropy během následujících dvou týdnů. Nižší teploty obvykle znamenají vyšší spotřebu plynu na vytápění.

Pokud by chladné období trvalo delší dobu, začaly by se zásoby spotřebovávat rychleji.

Podle analytiků může cenu dále ovlivnit také nižší výroba elektřiny z větrných elektráren. V takové situaci se zvyšuje potřeba výroby elektřiny z plynových zdrojů.

Kombinace vyšší spotřeby a omezených dodávek představuje hlavní riziko pro nadcházející topnou sezonu.

Co to znamená pro české domácnosti

Zvýšení velkoobchodních cen nemusí okamžitě znamenat růst záloh za plyn.

Domácnosti s pevně sjednanou cenou jsou po dobu platnosti fixace před přímými výkyvy velkoobchodního trhu zpravidla chráněny.

Jiná situace může nastat u zákazníků, kterým končí cenová fixace, nebo u smluv navázaných na průběžné tržní ceny.

Vyšší náklady se mohou postupně promítnout také do cen tepla, elektřiny a výrobků energeticky náročných podniků.

Pro českou ekonomiku je proto důležitá nejen samotná cena plynu, ale také to, jak dlouho zůstane na zvýšené úrovni.

Hrozí Evropě nedostatek plynu?

Současná situace automaticky neznamená, že Evropě během zimy plyn dojde.

Evropská energetická infrastruktura je dnes propojenější a státy mohou využívat více dovozních cest včetně terminálů na zkapalněný zemní plyn.

Gas Infrastructure Europe uvádí, že systém má stále dostatečnou flexibilitu pro zvládnutí řady možných scénářů.

Zároveň však upozorňuje, že nízké počáteční zásoby snižují bezpečnostní rezervu pro mimořádně chladné počasí nebo další narušení dodávek.

Rozhodující bude průběh zimy, dostupnost LNG a schopnost evropských států reagovat na případné další výpadky.

Zima prověří evropskou energetiku

Evropa vstupuje do topné sezony v obtížnější situaci než v předchozích letech.

Cena plynu se vrátila na úrovně naposledy zaznamenané na konci roku 2022, zásobníky jsou pod obvyklou sezonní úrovní a mezinárodní obchod s LNG zůstává pod tlakem geopolitických událostí.

Pro domácnosti i průmysl bude zásadní, zda se podaří stabilizovat dodávky a zabránit dalšímu výraznému růstu cen.

REDAKČNÍ OVĚŘENÍ | 13. ŘÍJNA 2026

Cena plynu: Referenční kontrakt TTF dosáhl během úterního obchodování 87,20 EUR/MWh. Nejde o potvrzenou konečnou uzavírací cenu.

Zásobníky EU: 73,75 %; uloženo 833,43 TWh plynu podle GIE, stav k 12. říjnu 2026.

Česká republika: 77,46 %; 35,10 TWh.

Německo: 59,96 %.

Hlavní rizika: Omezené dodávky LNG, geopolitické napětí, konkurence asijských odběratelů a možné výraznější ochlazení.

Důležité rozlišení: Vysoká velkoobchodní cena neznamená okamžité zdražení všem domácnostem. Nízké zásoby zároveň samy o sobě nedokazují bezprostřední nedostatek plynu.

Zdroje: Gas Infrastructure Europe (AGSI+), zpráva GIE z 9. října 2026, Financial Times z 13. října 2026, Reuters z 12. října 2026, ČTK/oEnergetice a analýza ČSOB Finanční trhy.

Copyright © 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.

Redakce Českého zpravodaje

Redakční účet Českého zpravodaje. Za provoz a vydávání odpovídá Mgr. Radim Hort, IČO 73910121. Redakční postupy a kontakty jsou uvedeny na stránce Jak pracujeme.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *