Maďarsko odmítá vojenskou pomoc Ukrajině. Premiér Magyar nepovolí ani tranzit zbraní
ZAHRANIČÍ / MAĎARSKO – 12. října 2026
Maďarský premiér Péter Magyar potvrdil, že Budapešť nebude poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc ani umožňovat přepravu zbraní přes své území. Současně odmítl urychlené přijetí Ukrajiny do Evropské unie a zopakoval požadavek, aby o případném členství Kyjeva rozhodli také maďarští občané v celostátním referendu.
Předseda maďarské vlády svůj postoj potvrdil v rozhovoru pro finský deník Helsingin Sanomat, o kterém 11. a 12. října informovala zahraniční média.
Zbraně ani jejich tranzit přes Maďarsko
Magyar uvedl, že maďarská vláda neplánuje poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc. Omezení se vztahuje nejen na přímé dodávky zbraní, ale také na jejich přepravu přes maďarské území.
Budapešť tím pokračuje v politice odmítání přímého vojenského zapojení do podpory Kyjeva, kterou prosazovala také předchozí vláda Viktora Orbána.
Nový maďarský kabinet však současně zdůrazňuje podporu humanitární pomoci a snahu obnovit diplomatické vztahy s Ukrajinou.
Magyar nevyloučil ani osobní setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během nadcházejícího jednání evropských představitelů v Bruselu.
Ukrajina podle Magyara nesmí dostat výjimku z pravidel EU
Maďarský premiér dlouhodobě odmítá zrychlené přijetí Ukrajiny do Evropské unie.
Podle jeho stanoviska musí Kyjev splnit stejné podmínky jako ostatní kandidátské státy, včetně požadavků na právní stát, fungování institucí a ochranu menšin.
Magyar argumentuje také situací zemí západního Balkánu, které na vstup do EU čekají řadu let.
V zářijovém vystoupení v maďarském parlamentu zopakoval, že po dokončení přístupového procesu by se mělo uskutečnit právně závazné celostátní referendum.
O samotném vstupu Ukrajiny by tedy podle jeho představ nerozhodovala pouze evropská jednání, ale také maďarští voliči.
Budapešť přesto umožňuje další přístupová jednání
Odmítání zrychleného členství neznamená úplné zastavení diplomatických rozhovorů.
Maďarsko 7. října umožnilo pokračovat v technických přípravách na otevření dalších dvou vyjednávacích klastrů mezi Evropskou unií a Ukrajinou.
Podmínkou je přijetí ukrajinské legislativy posilující jazyková, kulturní a vzdělávací práva maďarské menšiny v Zakarpatské oblasti.
Podle dostupných informací se obě země na odborné úrovni přiblížily dohodě.
Konečné otevření dalších částí přístupových jednání však závisí na splnění dohodnutých podmínek.
Spor o sklady ropných produktů
Napětí mezi Budapeští a Kyjevem se v září projevilo také v energetické oblasti.
Ukrajinská státní společnost Naftogaz a maďarská skupina MOL jednaly o vybudování skladovacích kapacit pro ukrajinské strategické zásoby ropných produktů na maďarském území.
Cílem projektu bylo umístit část zásob mimo dosah ruských útoků proti ukrajinské energetické infrastruktuře.
Magyar však 21. září oznámil, že jeho vláda výstavbu takových skladů nepovolí.
Premiér současně kritizoval postup společnosti MOL, která podle něj neměla o projektu jednat bez předchozí konzultace s vládou.
Odlišný přístup od Orbána, některé postoje zůstávají
Péter Magyar nastoupil do čela maďarské vlády po dubnových parlamentních volbách, v nichž jeho strana Tisza ukončila dlouholetou vládu Viktora Orbána.
Nový kabinet deklaruje snahu zlepšit vztahy s Evropskou unií a západními spojenci.
V otázkách vojenské pomoci Ukrajině, tranzitu zbraní a urychleného členství Kyjeva v EU však zachovává některé postoje předchozí vlády.
Rozdíl spočívá zejména v diplomatickém přístupu: Magyar připouští postupný pokrok v přístupových jednáních, pokud Ukrajina splní požadavky týkající se práv maďarské menšiny.
Rozhodující budou další jednání s Kyjevem
Maďarská politika vůči Ukrajině tak kombinuje odmítání přímé vojenské podpory s pokračujícími diplomatickými rozhovory.
Nadcházející evropská jednání mohou ukázat, zda se Budapešť a Kyjev dohodnou na dalších krocích v přístupovém procesu.
Prozatím však platí, že Magyarova vláda nepovoluje tranzit zbraní a nepodporuje mimořádně zrychlenou cestu Ukrajiny do Evropské unie.
Redakční ověření: Výrok o odmítnutí vojenské pomoci a tranzitu zbraní potvrzují zprávy z 11. a 12. října 2026. Požadavek referenda je doložen také Magyarovým parlamentním vystoupením ze 7. září. Odmítnutí výstavby skladů ropných produktů pochází z 21. září 2026.
Zdroje:
- Helsingin Sanomat – rozhovor s Péterem Magyarem, citovaný maďarskými a zahraničními médii.
- APA, 12. října 2026 – maďarské odmítnutí vojenské pomoci a tranzitu zbraní.
- Parlamonitor, 7. září 2026 – parlamentní vystoupení Pétera Magyara.
- Euronews, 7. října 2026 – přístupová jednání Ukrajiny a práva maďarské menšiny.
- Népszava, 21. září 2026 – spor o sklady ropných produktů.
Copyright © 2026 Český zpravodaj. Všechna práva vyhrazena.
