USA nabízely Rusku miliardové ústupky za omezené příměří. Ve hře bylo až 100 miliard dolarů, Lukoil i běloruská hnojiva

ZAHRANIČÍ / USA – RUSKO – UKRAJINA

11. října 2026

WASHINGTON / MOSKVA / KYJEV – Spojené státy během zářijových diplomatických jednání nabídly Rusku několik významných ekonomických pobídek výměnou za omezené příměří ve válce proti Ukrajině. Podle zjištění amerického deníku The New York Times se diskutovalo o možnosti uvolnění zmrazených ruských aktiv, obchodní transakci týkající se společnosti Lukoil a obnovení vývozu běloruských draselných hnojiv. Ukrajinská strana požadovala, aby případné ústupky Moskvě doprovázely odpovídající finanční nebo bezpečnostní záruky pro Kyjev.

Američané předložili tři ekonomické pobídky

Podle The New York Times, který se odvolává na ukrajinské představitele a další osoby obeznámené s jednáním, přišli američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner s návrhy, které měly Rusko přimět k částečnému zastavení bojových operací.

Nešlo o všeobecné ukončení války. Předmětem diskusí bylo především omezení útoků na energetickou infrastrukturu nebo příměří v námořní oblasti.

Washington údajně zvažoval tři ekonomické kroky, které by Moskvě mohly přinést významné výhody.

Až 100 miliard dolarů ze zmrazených aktiv

Prvním bodem byla možnost zpřístupnit Rusku část jeho státních finančních prostředků zmrazených na Západě.

Podle citovaných zdrojů se americká strana vrátila ke staršímu návrhu, který počítal s uvolněním až 100 miliard dolarů.

Zásadní je, že tyto prostředky měly být podle popisovaného konceptu pobídkou k uzavření omezeného příměří, nikoliv až následnou odměnou za jeho dodržování.

Zveřejněné informace však neprokazují, že by bylo 100 miliard dolarů skutečně odblokováno nebo převedeno do Ruska.

Případné uvolnění aktiv by navíc záviselo na konkrétních sankčních a právních podmínkách.

Ve hře byla také společnost Lukoil

Druhou oblastí jednání byl návrat k plánované miliardové transakci týkající se zahraničních aktiv ruské ropné společnosti Lukoil.

Podle amerického deníku se o ně zajímala skupina investorů, mezi nimiž figurovaly také subjekty z Blízkého východu.

Někteří potenciální investoři měli obchodní vazby na osoby spojené s americkými vyjednavači.

Samotné obchodní vztahy však nejsou důkazem nezákonného jednání.

Transakce by vyžadovala příslušná povolení. Americké sankční předpisy totiž neumožňují automaticky dokončit prodej sankcionovaných aktiv pouze na základě probíhajících jednání.

Třetím bodem byla běloruská draselná hnojiva

Třetí pobídka se týkala Běloruska, které je významným producentem a vývozcem draselných hnojiv.

Američtí vyjednavači podle NYT obnovili diskusi o možnosti umožnit běloruským producentům jejich export.

Takový krok by mohl přinést ekonomický prospěch běloruskému hospodářství a nepřímo posílit postavení Minsku, který patří mezi nejbližší spojence Moskvy.

Podle dostupných informací šlo o návrh v rámci diplomatických jednání, nikoliv o potvrzení plošného zrušení všech souvisejících sankcí.

Kyjev požadoval finanční a vojenské záruky

Ukrajinská strana podle informací amerického deníku vnímala rozsah navrhovaných pobídek jako překvapivě vysoký.

Kyjev se však snažil americké návrhy předem zcela neodmítnout.

Místo toho požadoval pojistky, které by zabránily situaci, kdy Rusko získá ekonomické výhody bez odpovídajícího omezení vojenských operací.

Jednou z ukrajinských představ bylo, aby za každý dolar uvolněný ve prospěch Ruska získala Ukrajina srovnatelnou finanční částku.

Druhou variantou byly závazné záruky další americké vojenské pomoci v případě, že by Rusko příměří porušilo.

Tyto požadavky měly podle citovaných zdrojů vyvážit případné ekonomické ústupky Moskvě.

Jednání nepřinesla potvrzené příměří

Diplomatické rozhovory podle zveřejněných informací nevedly k uzavření dohody o omezení bojů.

Ukrajinská delegace jednala na Floridě s americkými představiteli, zatímco prezident Donald Trump pokračoval v přímé komunikaci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Následně byla oznámena americko-ruská dohoda týkající se obchodování s ruskou motorovou naftou.

Tuto energetickou dohodu je však nutné odlišovat od návrhů na příměří.

Z dostupných zpráv nevyplývá, že by Rusko výměnou za uvedená ekonomická opatření přijalo závazné zastavení útoků na Ukrajinu.

Obavy z ústupků bez bezpečnostních závazků

Zveřejněné informace otevírají otázku, zda mohou rozsáhlé ekonomické pobídky přispět k zastavení války, pokud nejsou spojeny s jasně vymahatelnými bezpečnostními podmínkami.

Zastánci takového diplomatického postupu mohou argumentovat tím, že ekonomické nabídky vytvářejí prostor pro jednání a mohou pomoci dosáhnout alespoň omezeného příměří.

Kritici naopak upozorňují na riziko, že Moskva získá hospodářské výhody, aniž by musela zásadně změnit své vojenské jednání.

Bývalý americký velvyslanec v Polsku Daniel Fried podle citovaných zpráv varoval, že jednostranné ústupky mohou Rusko motivovat k dalším požadavkům.

Co je potvrzené a co zůstává nejasné

Za doložené lze považovat to, že The New York Times zveřejnil informace o třech amerických ekonomických návrzích a že je následně převzala další mezinárodní média.

Samotný obsah neveřejných diplomatických jednání je však založen především na výpovědích zdrojů obeznámených s rozhovory.

Není veřejně doloženo, že by Rusko již získalo přístup ke zmrazeným aktivům v hodnotě 100 miliard dolarů nebo že by byla dokončena popisovaná transakce s Lukoilem.

Stejně tak nebylo potvrzeno uzavření příměří výměnou za uvedené návrhy.

Další vývoj bude záviset na tom, zda Washington, Moskva a Kyjev dokážou dospět ke konkrétním podmínkám případného zastavení bojů.

Redakční ověření a zdroje:

• The New York Times, 10. října 2026 – informace o americko-ruských jednáních, ekonomických pobídkách a otázce příměří.
• Ukrajinska pravda, 10. října 2026 – podrobnosti o třech navrhovaných ekonomických opatřeních a ukrajinských požadavcích.
• Interfax-Ukrajina, 11. října 2026 – zpráva o finančních aktivech, Lukoilu a běloruských hnojivech.
• The Moscow Times, 3. října 2026 – kontext připravované transakce se zahraničními aktivy Lukoilu.
• Ministerstvo financí USA, OFAC – pravidla pro jednání o prodeji zahraničních aktiv Lukoilu.

Copyright © 2026 Český zpravodaj