Rusko v OSN obvinilo Kyjev z eskalace války. Něbenzja kritizoval také evropské státy
ZAHRANIČÍ / VÁLKA NA UKRAJINĚ – 10. října 2026
NEW YORK / MOSKVA / KYJEV – Ruský velvyslanec při Organizaci spojených národů Vasilij Něbenzja podle šířeného přehledu jeho vyjádření obvinil ukrajinské vedení z úmyslné eskalace války a evropské státy z podpory pokračování konfliktu. Současně tvrdil, že ruské vojenské operace směřují pouze proti vojenským cílům. Některá jeho tvrzení však odporují zjištěním nezávislých pozorovatelů OSN.
Moskva obviňuje Ukrajinu z eskalace
Podle zveřejněného přehledu Něbenzja prohlásil, že Kyjev se snaží vystupovat jako oběť konfliktu, přestože podle ruského výkladu sám přispívá k jeho vyostřování.
Ruský diplomat také obvinil evropské země z poskytování vojenské pomoci Ukrajině, která podle něj umožňuje pokračování bojových operací.
Jde o dlouhodobě prosazovaný postoj Moskvy. Ukrajina a její západní partneři naopak vojenskou pomoc zdůvodňují právem země bránit se proti ruské invazi zahájené v únoru 2022.
Sporné údaje o civilních obětech
Zaslaný přehled připisuje Něbenzjovi údaj, podle kterého během jednoho týdne při ukrajinských útocích zahynulo 29 civilistů včetně dvou dětí a dalších 206 osob utrpělo zranění.
Tato konkrétní týdenní bilance nebyla při redakčním ověřování nezávisle potvrzena. Bez určení přesného období a zasažených lokalit ji proto nelze prezentovat jako ověřený počet obětí.
OSN přitom upozorňuje na obtížnost nezávislého ověřování některých údajů o civilních obětech na ruském území a v okupovaných oblastech.
Zelenskyj oznámil čtyřicetidenní operaci
Jedna část ruského vyjádření se vztahuje k oznámení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z 25. června 2026.
Zelenskyj tehdy informoval o schválení čtyřicetidenní operace zaměřené na zvýšení tlaku na Rusko a přimění Moskvy k ukončení války.
Podle analýzy polského Centra pro východní studia měla zahrnovat útoky v hloubce ruského území i aktivity na frontě.
Moskva toto rozhodnutí vykládá jako další eskalaci konfliktu. Ukrajinské vedení své vojenské operace naopak představuje jako součást obrany země.
Tvrzení o výhradně vojenských cílech neodpovídá zjištěním OSN
Něbenzjovi je v zaslaném textu připisováno také tvrzení, že ruská armáda útočí výhradně na vojenské objekty a infrastrukturu podporující bojové operace.
Takto kategorické tvrzení však není slučitelné s dokumentovanými následky ruských útoků na Ukrajině.
Monitorovací mise OSN opakovaně zaznamenala civilní oběti, poškození obytných budov i zásahy energetické infrastruktury.
Jen v červnu 2026 zaznamenala OSN na Ukrajině nejméně 293 zabitých a 1 990 zraněných civilistů.
Samotný zásah civilního objektu ještě automaticky neprokazuje úmyslný útok na civilisty. Zjištění OSN však vyvracejí představu, že ruské vojenské operace nemají závažné dopady na civilní obyvatelstvo.
Rusko kritizuje NATO a Evropskou unii
Ruský diplomat podle zaslaného přehledu rovněž obvinil NATO a Evropskou unii, že prostřednictvím dodávek zbraní podporují pokračování války.
Evropské země a Spojené státy dlouhodobě poskytují Ukrajině vojenskou a finanční pomoc.
Rozdíl spočívá v hodnocení jejího účelu: Moskva ji označuje za podporu eskalace, zatímco západní vlády za pomoc napadené zemi při obraně její suverenity.
Diplomatický spor pokračuje
Vyjádření připisovaná Něbenzjovi zapadají do dlouhodobého diplomatického střetu mezi Ruskem, Ukrajinou a západními státy.
Ruská strana zdůrazňuje odpovědnost Kyjeva a jeho spojenců za pokračování války. Ukrajina naopak požaduje ukončení ruské agrese a bezpečnostní záruky, které by zabránily opakování útoků.
Při hodnocení jednotlivých obvinění je proto nezbytné oddělovat politická prohlášení od nezávisle doložených skutečností.
Přesné datum a úplné původní znění projevu, z něhož zaslaný přehled vychází, se zatím nepodařilo potvrdit. Článek proto nezachází s jednotlivými výroky jako s doslovně ověřeným přepisem aktuálního vystoupení.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
