Steinmeier varoval před osudem Výmarské republiky. Historik Šebestík vidí ohrožení německé demokracie jinde
ZAHRANIČÍ / NĚMECKO – 9. října 2026
BERLÍN / PRAHA – Německý prezident Frank-Walter Steinmeier varoval před rostoucím politickým extremismem a nebezpečím, že by se současné Německo mohlo přiblížit rozdělení společnosti známému z období Výmarské republiky. Jeho projev ze 3. října, pronesený při oslavách sjednocení Německa, vyvolal rozdílné reakce. Český historik a publicista Ivo Šebestík v rozhovoru zveřejněném 9. října prezidentovo hodnocení odmítl a předložil vlastní pohled na příčiny současného napětí.
Prezident varoval před extremismem a rozdělením společnosti
Steinmeier během slavnostního projevu v Brémách upozornil na rostoucí nedůvěru části německé veřejnosti vůči demokratickým institucím.
Kritizoval extremistickou rétoriku, dezinformace a útoky na demokratickou kulturu. Podle prezidenta tyto jevy ohrožují nejen politickou stabilitu, ale také jednotu země.
Současnou situaci přirovnal k období Výmarské republiky, první německé demokracie, která existovala v letech 1918 až 1933 a skončila nástupem nacistické diktatury.
Steinmeier ve svém projevu konkrétní politickou stranu nejmenoval. Jeho slova však zazněla po výrazných volebních úspěších Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckých spolkových zemích.
Šebestík: Ohrožení podle něj přichází z vládních struktur
Historik Ivo Šebestík v rozhovoru zveřejněném 9. října nabídl opačný výklad současné německé situace.
Podle jeho názoru německé politické vedení označuje své oponenty za hrozbu pro demokracii především proto, že se obává ztráty vlastního vlivu.
Šebestík přirovnal takové jednání k historickému spojování státní moci s osobními zájmy panovníků.
Za podstatný rozdíl oproti meziválečnému Německu označil to, že podle jeho interpretace dnes riziko politického rozvratu nevychází především z opozičních hnutí, ale z rozhodování vládních představitelů.
Jde o Šebestíkovo politické a historické hodnocení, nikoliv o nezávisle prokázaný závěr.
Spor o AfD a příčiny jejího volebního úspěchu
Alternativa pro Německo v posledních letech výrazně posílila, zejména ve východní části země.
Její podporovatelé poukazují mimo jiné na ekonomické problémy, migraci, energetickou politiku a nespokojenost s tradičními stranami.
Kritici AfD upozorňují na radikální postoje některých jejích představitelů a na otázky ochrany demokratických institucí.
Šebestík v rozhovoru tvrdí, že německé vládní strany používají varování před extremismem jako nástroj proti politické konkurenci.
Současně však připouští, že ani od AfD nelze automaticky očekávat řešení všech německých problémů.
Historik kritizoval také vztah evropské politiky k Rusku
Šebestík se ve svém komentáři věnoval rovněž bezpečnostní politice Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Podle jeho názoru evropské vlády využívají obavy z Ruska k posilování vlastní politické pozice a k oslabování svých kritiků.
V rozhovoru také vyslovil závažná obvinění o vlivu finančních a zbrojních společností na evropskou politiku.
Tato tvrzení však nedoložil ověřitelnými důkazy, které by umožňovaly potvrdit jím popisovaný mechanismus řízení vládních rozhodnutí.
Evropské vlády naproti tomu zdůvodňují bezpečnostní opatření především ruskou invazí na Ukrajinu a potřebou posílit obranyschopnost evropských států.
Rozdílné pohledy na bezpečnost NATO
Šebestík rovněž vyjádřil přesvědčení, že velké členské země NATO by v případě vážného konfliktu nemusely být ochotny podstoupit zásadní riziko při obraně menších spojenců.
Svůj názor spojil s historickou zkušeností Československa z roku 1938.
Článek 5 Severoatlantické smlouvy přitom stanoví, že ozbrojený útok proti jednomu či více členům aliance je považován za útok proti všem. Každý stát následně poskytne pomoc, kterou považuje za nezbytnou, včetně případného použití ozbrojené síly.
Šebestíkovo tvrzení o budoucím chování jednotlivých spojenců proto představuje prognózu, nikoliv doloženou skutečnost.
Historická paralela vyvolává otázky
Výmarská republika čelila po první světové válce hospodářským krizím, politickému násilí, slabým koaličním vládám i útokům extremistických hnutí.
Její zánik byl výsledkem souběhu více faktorů, nikoliv jediné příčiny.
Steinmeier využívá tuto historickou zkušenost jako varování před oslabováním demokratických pravidel a společenské soudržnosti.
Šebestík naopak klade důraz na odpovědnost současných politických elit, ekonomické problémy a ztrátu důvěry občanů.
Oba přístupy představují odlišné interpretace politického vývoje. Přímé ztotožňování dnešního Německa s obdobím před nástupem nacismu však vyžaduje opatrnost a zohlednění zásadních historických rozdílů.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
