Za stejnou léčbu až dvojnásobné platby. České nemocnice se přou o miliardy ze zdravotního pojištění

DOMÁCÍ / ZDRAVOTNICTVÍ – České nemocnice mohou za srovnatelnou zdravotní péči dostávat od zdravotních pojišťoven výrazně rozdílné částky. Zatímco zástupci regionálních nemocnic požadují spravedlivější rozdělování peněz, velké nemocnice upozorňují na vyšší provozní náklady a péči o komplikovanější pacienty. Spor se znovu otevřel v souvislosti s návrhem úhradové vyhlášky pro rok 2027. V debatě Českého rozhlasu 8. října se střetli představitelé dvou nemocničních asociací.

Rozdíly mohou dosahovat až sta procent

Předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš upozornil, že úhrady za některé srovnatelné hospitalizace se mohou mezi nemocnicemi lišit až dvojnásobně.

Výrazné rozdíly se podle něj projevují zejména u interních diagnóz, tedy při léčbě pacientů s onemocněními vnitřních orgánů.

Čarvaš připouští, že specializovaná centra mají v některých případech vyšší náklady. Rozdíly v řádu desítek procent však podle jeho názoru nelze automaticky používat jako odůvodnění pro dvojnásobné platby.

Regionální nemocnice přitom musí nepřetržitě zajišťovat dostupnost základní zdravotní péče i v oblastech s menším počtem obyvatel.

Velké nemocnice: Stejná operace nemusí znamenat stejné náklady

Odlišný pohled představil předseda Asociace nemocnic České republiky Aleš Herman.

Podle něj nelze při financování zdravotnictví porovnávat pouze název výkonu nebo diagnózu. Rozhodující jsou také skutečné náklady nemocnice, personální zajištění a připravenost na komplikace.

Jako příklad uvedl běžné chirurgické operace, například odstranění žlučníku, operaci kýly nebo slepého střeva.

Ve velké nemocnici může být během služby přítomno šest chirurgů a další odborníci drží pohotovost. Menší nemocnice naproti tomu může obdobnou operaci zajišťovat s menším týmem.

Podle Hermana se proto vyšší náklady velkých zařízení musí promítnout také do systému úhrad.

Čarvaš však namítl, že velké nemocnice zpravidla provádějí více výkonů, a mohou tak personální a provozní náklady rozložit mezi větší počet pacientů.

Návrh na rok 2027 zvýhodňuje růst úhrad regionálním nemocnicím

Jádrem současného sporu je návrh úhradové vyhlášky Ministerstva zdravotnictví pro rok 2027.

Podle údajů, které zazněly v debatě, návrh počítá přibližně s navýšením úhrad hospitalizační péče o 6 až 7 procent u regionálních nemocnic, zatímco u velkých fakultních nemocnic má růst činit přibližně jedno procento.

Nejde o konečnou výši všech plateb ani o sjednocení úhrad. Jde o rozdílné tempo jejich meziročního navyšování.

Herman označil takový postup za příliš rychlý.

Připomněl, že při předchozích jednáních se diskutovalo o postupném sbližování základních sazeb v průběhu tří let. Podle něj by takový model poskytl nemocnicím více času přizpůsobit své hospodaření.

Čarvaš naopak argumentuje, že při dlouhodobých rozdílech v úhradách není několikaprocentní přiblížení nepřiměřeným zásahem.

Regionální nemocnice podle analýz přicházejí o miliardy

Problém financování menších nemocnic se řešil již v první polovině letošního roku.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky, které v květnu zveřejnil Zdravotnický deník, vykazovalo financování regionálních nemocnic oproti vypočteným nákladům rozdíl přibližně 4,77 miliardy korun.

Z toho zhruba 1,6 miliardy připadalo na interní lůžkovou péči.

Tyto částky představují analyticky vyčíslené rozdíly mezi náklady a úhradami, nikoli automaticky účetní ztrátu všech nemocnic.

Čarvaš dlouhodobě upozorňuje, že právě interní oddělení a následná péče patří mezi služby, které budou kvůli stárnutí české populace stále potřebnější.

Pokud však nemocnice za jejich poskytování nedostávají dostatečné prostředky, vzniká riziko omezování kapacit nebo nutnosti doplácet provoz z rozpočtů krajů a dalších zřizovatelů.

Co znamenají rozdílné úhrady pro pacienty?

Pro běžného pacienta nemusí být rozdíly v platbách zdravotních pojišťoven přímo viditelné.

Pacient se zákonným nárokem na hrazenou péči nemá automaticky platit vyšší částku jen proto, že je léčen ve fakultní nemocnici namísto regionálního zařízení.

Způsob financování však může nepřímo ovlivňovat dostupnost zdravotní péče.

Pokud menší nemocnice dlouhodobě nedokáže pokrýt náklady na určité oddělení, může být nucena hledat další finanční zdroje, omezovat provoz nebo měnit strukturu poskytovaných služeb.

Na druhé straně příliš výrazné omezení růstu úhrad velkým nemocnicím může zkomplikovat financování jejich nepřetržitého provozu, specializovaných pracovišť a náročných zákroků.

Právě proto je důležité rozlišovat běžnou hospitalizační péči od vysoce specializované léčby, kterou nelze zajistit v každé nemocnici.

Ministerstvo chce změnit rozdělování peněz

Návrh úhradové vyhlášky na rok 2027 je součástí širší snahy o změnu financování českého zdravotnictví.

Podle představitelů regionálních nemocnic by se běžná zdravotní péče měla více soustředit do dostupných oblastních zařízení, zatímco nejsložitější operace a specializovaná léčba by měly být poskytovány ve specializovaných centrech.

Takový model však vyžaduje odpovídající financování obou typů nemocnic.

Zástupci velkých zařízení proto požadují, aby se při úpravách sazeb zohledňovaly nejen historické rozdíly, ale také skutečná nákladovost, personální požadavky a rozsah poskytované péče.

Spor není jen o peníze, ale také o budoucnost českých nemocnic

Debata Čarvaše a Hermana ukázala, že obě strany připouštějí potřebu postupného sbližování úhrad.

Rozcházejí se především v názoru na rychlost změn a na to, jak výrazně mají být zohledněny vyšší provozní náklady velkých nemocnic.

Základní otázkou zůstává, jak nastavit financování tak, aby regionální nemocnice mohly dlouhodobě poskytovat dostupnou základní péči a specializovaná centra současně nepřišla o prostředky potřebné pro náročnou léčbu.

Výsledná podoba úhrad na rok 2027 tak bude důležitá nejen pro hospodaření nemocnic, ale také pro budoucí dostupnost zdravotních služeb v českých regionech.

Redakční ověření

Debata Michala Čarvaše a Aleše Hermana proběhla 8. října 2026 v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

Údaj o možných dvojnásobných rozdílech v úhradách je tvrzením Michala Čarvaše, nikoli závěrem nezávislého auditu všech českých nemocnic.

Argumenty o vyšších nákladech velkých nemocnic pocházejí z vyjádření Aleše Hermana.

Údaje o rozdílech mezi náklady a úhradami regionálních nemocnic vycházejí z analýz ÚZIS popsaných Zdravotnickým deníkem.

Procentní změny úhrad pro rok 2027 jsou hodnoty diskutované u návrhu vyhlášky, nikoli potvrzení její konečné podoby.

Zdroje:

• Český rozhlas Plus / iROZHLAS – pořad Pro a proti, 8. října 2026.
• Medical Tribune – vyjádření Michala Čarvaše k návrhu úhradové vyhlášky na rok 2027, 7. října 2026.
• Zdravotnický deník – analýza financování regionálních nemocnic, 13. května 2026.
• Ministerstvo zdravotnictví ČR – dokumentace k systému úhrad zdravotních služeb.

Copyright © 2026 Český zpravodaj