Trumpův zeť jednal s ruským poradcem o Nord Streamu. Ve hře je návrat ruského plynu do Evropy
WASHINGTON / MOSKVA / BERLÍN – Spojené státy a Rusko zkoumají možnosti budoucí energetické spolupráce, která by mohla zahrnovat americké investice do plynovodů Nord Stream a případné obnovení dodávek ruského zemního plynu do Evropy. Podle agentury Reuters se jednání účastnili také Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa, a Kirill Dmitrijev, blízký poradce ruského prezidenta Vladimira Putina.
Informaci zveřejnila agentura Reuters 8. října 2026 s odvoláním na pět osob obeznámených s průběhem rozhovorů.
Američtí investoři by mohli vstoupit do Nord Streamu
Podle zdrojů Reuters se Kushner a Dmitrijev v posledních týdnech setkali v Moskvě a New Yorku.
Jedním z diskutovaných témat je možnost zapojení amerických investorů do projektu Nord Stream, který před ruskou invazí na Ukrajinu sloužil k přepravě zemního plynu z Ruska do Německa.
Není však jasné, jak podrobně se oba představitelé konkrétním plynovodům věnovali. Podle zdrojů agentury zůstává jejich možné budoucí využití předmětem diskusí.
Kushner prosazuje hospodářskou spolupráci jako jeden z nástrojů, které by mohly podpořit ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Případná dohoda by současně otevřela americkým investorům možnost podílet se na výnosech z budoucích dodávek plynu.
Bílý dům část informací popírá
Představitel Bílého domu agentuře Reuters sdělil, že v poslední době neproběhly rozhovory přímo o Nord Streamu.
Současně však uvedl, že případná obchodní dohoda by musela být projednána s americkou rozvojovou finanční institucí DFC a ministerstvem financí Spojených států.
Podmínkou by podle Washingtonu byl ekonomický přínos pro americké podniky a daňové poplatníky.
Jiný americký představitel upozornil, že vzhledem k politickým a právním překážkám je uzavření dohody ve střednědobém horizontu nepravděpodobné.
Německo obnovení dodávek odmítá
Zásadní překážkou zůstává postoj německé vlády.
Plynovody Nord Stream byly vyřazeny z provozu a v září 2022 vážně poškozeny podmořskými explozemi. Jejich případné znovuzprovoznění by vyžadovalo nejen technické řešení, ale také odstranění sankčních a právních překážek.
Německé ministerstvo hospodářství a energetiky připomnělo, že Berlín si mezitím zajistil alternativní dodavatele plynu.
Jakékoli obnovení provozu by navíc vyžadovalo souhlas německé vlády, která návrat k dovozu ruského plynu prostřednictvím Nord Streamu nepodporuje.
Proti obnovení projektu se staví také Polsko. Naopak německá opoziční strana Alternativa pro Německo (AfD) obnovení dodávek podporuje.
Gazprom vlastní většinu projektu
Další komplikací je vlastnická struktura společnosti provozující Nord Stream.
Ruský státní energetický koncern Gazprom drží 51 procent. Dalších 31 procent připadá na dva německé akcionáře a zbývající podíly vlastní francouzská a nizozemská společnost.
Podle Reuters se němečtí akcionáři snaží své podíly zachovat, aby Německo nepřišlo o možnost ovlivňovat budoucnost projektu v případě prodeje ruské účasti.
Jedná se také o majetku společnosti Lukoil
Rozhovory se podle Reuters netýkají pouze plynovodů.
Kushner a Dmitrijev diskutovali také o možnosti prodeje zahraničních aktiv ruské ropné společnosti Lukoil, mezi něž patří rafinerie a čerpací stanice v Evropě i dalších regionech.
Podle dvou zdrojů agentury by se na nákupu mohlo podílet konsorcium zahrnující americkou instituci DFC a investory z Kataru a Spojených arabských emirátů.
Součástí takového uspořádání by mohlo být zmírnění příslušných amerických sankcí.
Představitel Bílého domu uvedl, že Jared Kushner a americký vyjednavač Steve Witkoff spolupracovali s DFC na jednáních o významné počáteční platbě a budoucím podílu Spojených států na zisku.
Společnosti Lukoil a Gazprom se k informacím Reuters nevyjádřily.
Návrat ruského plynu zatím není dohodnut
Zveřejněné informace ukazují, že energetická spolupráce patří mezi zvažovaná témata americko-ruských kontaktů.
Neznamenají však, že by byla uzavřena dohoda o obnovení dodávek nebo že by se Německo rozhodlo ruský plyn znovu odebírat.
Případná realizace by závisela na vývoji války na Ukrajině, sankční politice Spojených států a Evropské unie, rozhodnutí evropských vlád i technickém stavu plynovodů.
Ověření redakce: Reuters potvrdil existenci informací od pěti zdrojů o jednáních amerických a ruských představitelů. Bílý dům popřel nedávné konkrétní rozhovory o Nord Streamu. Obnovení dodávek ani investiční dohoda nebyly oznámeny.
Zdroje: Reuters (8. října 2026), vyjádření Bílého domu a německého ministerstva hospodářství zprostředkovaná agenturou Reuters.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
