Harabin označil ruské údery za vynucenou reakci. Zpochybnil také vojenské garance NATO
🇸🇰 ZAHRANIČÍ | SLOVENSKO | UKRAJINA | 7. ŘÍJNA 2026
Bývalý slovenský ministr spravedlnosti a někdejší předseda Nejvyššího soudu SR Štefan Harabin hájí zesílené ruské údery proti Ukrajině jako reakci na ukrajinské útoky podporované západními státy. Ve svém vyjádření zároveň ostře kritizoval NATO, podporu Kyjeva a prosazoval neutralitu Slovenska.
Harabin používá vůči současnému ukrajinskému vedení mimořádně ostré výrazy a označuje jej mimo jiné za „fašistický režim“. Jde o Harabinovo politické hodnocení, nikoli o neutrální popis ukrajinského státu.
Harabin: Ruská reakce je vynucená
Podle Harabina představují současné ruské útoky odpověď na ukrajinské operace proti cílům v Rusku. Tvrdí také, že pokračující západní vojenská podpora Ukrajiny zvyšuje riziko další eskalace.
Ukrajina v posledních dnech skutečně výrazně zesílila útoky na území Ruska. Při jednom z nejrozsáhlejších dronových útoků zasáhly cíle také v Moskevské oblasti a podle ruských úřadů zemřeli dva lidé.
Rusko následně provedlo rozsáhlou sérii raketových a dronových útoků proti Ukrajině. Moskva oznámila, že zasáhla vojensko-průmyslové podniky a další zařízení využívaná ukrajinskými ozbrojenými silami.
Ukrajinské úřady však současně informovaly o zásazích obytných budov a civilních obětech. Při dnešních útocích zemřely podle dostupných údajů nejméně dvě desítky lidí včetně dětí.
Není proto možné nezávisle označit celou ruskou útočnou vlnu pouze za zásah proti vojenským objektům.
Spor o článek 5 NATO
Harabin se vyjádřil také k základní bezpečnostní garanci Severoatlantické aliance.
Tvrdí, že článek 5 Washingtonské smlouvy je formulován tak, že jednotlivým členům automaticky nepřikazuje vyslat vlastní armádu do války.
V tomto bodě obsahuje jeho argumentace část právně správného základu. Článek 5 skutečně nestanovuje, že každý člen NATO musí při napadení spojence automaticky vyslat bojové jednotky.
Stanovuje však něco jiného: ozbrojený útok proti jednomu členskému státu je považován za útok proti všem a každý člen je povinen napadenému spojenci pomoci. Konkrétní podobu této pomoci určuje každý stát sám a smlouva výslovně připouští také použití ozbrojené síly.
Harabinovo následné tvrzení, že v případě skutečného konfliktu „nikdo na pomoc nikomu nepřijde“, proto není možné prezentovat jako právní výklad článku 5. Jde o jeho vlastní předpověď a politický názor.
Připomněl Mnichov 1938
Harabin svou nedůvěru k západním bezpečnostním garancím spojuje také s československou zkušeností z roku 1938.
Odkazuje přitom na Mnichovskou dohodu, po níž Československo muselo odstoupit pohraniční území nacistickému Německu.
Historická zkušenost Československa z roku 1938 je však odlišná od současného systému NATO. Československo tehdy nebylo členem organizace kolektivní obrany založené na Washingtonské smlouvě, která vznikla až v roce 1949.
Prosazuje neutralitu Slovenska
Harabin se vyslovil také pro politickou a vojenskou neutralitu Slovenska.
Podle něj Slovensko nevstupovalo do Evropské unie ani NATO proto, aby se účastnilo konfrontace s Ruskem. Za dlouhodobou perspektivu země označuje obnovení potravinové a průmyslové soběstačnosti a rozvoj obchodních vztahů se státy a uskupeními mimo současné západní struktury, včetně BRICS.
Slovensko je v současnosti členem Evropské unie i NATO. Případná změna tohoto bezpečnostního a zahraničněpolitického směřování by proto představovala zásadní politické rozhodnutí země.
Kdo je Štefan Harabin
Harabin patří k dlouholetým postavám slovenské justice a politiky. V letech 2006 až 2009 působil jako ministr spravedlnosti a místopředseda slovenské vlády. Nejvyšší soud SR vedl v letech 1998 až 2003 a znovu v období 2009 až 2014.
V minulosti také kandidoval na slovenského prezidenta.
Jeho současná vyjádření k válce na Ukrajině, Rusku, NATO a západním státům jsou jeho politickými postoji a Český zpravodaj je neprezentuje jako nezávisle potvrzená fakta.
Ověřeno: text Washingtonské smlouvy a výklad článku 5 NATO; Reuters a AP k aktuálním ruským a ukrajinským útokům; slovenské veřejné zdroje k působení Štefana Harabina.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
