Dluh vládních institucí vzrostl na 3,84 bilionu korun. Dosahuje 43,8 procenta HDP
🇨🇿 EKONOMIKA | ČESKO – Dluh českého sektoru vládních institucí dál roste. Na konci druhého čtvrtletí roku 2026 dosáhl 3,842 bilionu korun, což odpovídalo 43,8 procenta hrubého domácího produktu.
Vyplývá to z nejnovějších údajů Českého statistického úřadu zveřejněných 1. října.
Samotné hospodaření vládních institucí skončilo ve druhém čtvrtletí schodkem 33,3 miliardy korun, tedy 1,5 procenta HDP.
Dluh meziročně vzrostl o 215 miliard
V absolutním vyjádření dosáhl konsolidovaný dluh vládních institucí 3 842,4 miliardy korun.
Proti stejnému období předchozího roku se zvýšil o 215,1 miliardy korun.
Poměr dluhu k výkonu ekonomiky se přesto změnil jen nepatrně – meziročně vzrostl ze 43,7 na 43,8 procenta HDP.
Důvodem je současný růst nominálního HDP, který zvýšení samotného dluhu z velké části kompenzoval.
Proti prvnímu čtvrtletí poměr dluhu dokonce klesl
Zajímavý je pohled na vývoj proti začátku letošního roku.
V prvním čtvrtletí 2026 dosahoval dluh vládních institucí 44,1 procenta HDP.
Ve druhém čtvrtletí klesl tento poměr na 43,8 procenta.
Neznamená to ale, že by se nominální dluh snížil.
Naopak – mezi prvním a druhým čtvrtletím vzrostl o dalších 14,9 miliardy korun. Pokles poměru k HDP způsobil především růst nominální velikosti české ekonomiky.
Čtvrtletní schodek 33,3 miliardy
Hospodaření celého sektoru vládních institucí skončilo ve druhém čtvrtletí deficitem 33,3 miliardy korun.
To odpovídalo 1,5 procenta HDP.
Meziročně jde o výrazné zhoršení.
Ve druhém čtvrtletí předchozího roku vykazoval sektor vládních institucí přebytek přibližně 9,4 miliardy korun.
Meziroční zhoršení salda tak podle ČSÚ činilo 42,6 miliardy korun.
Stát ve schodku, obce a kraje v přebytku
Celkový výsledek ale tvoří několik různých částí veřejného sektoru.
Ústřední vládní instituce hospodařily ve druhém čtvrtletí se schodkem 107,1 miliardy korun.
Naopak místní vládní instituce, kam patří zejména obce a kraje, skončily v přebytku 60,7 miliardy korun.
Přebytku dosáhly také fondy sociálního zabezpečení, především zdravotní pojišťovny.
Jejich kladné saldo činilo 13,1 miliardy korun.
Výsledný součet těchto částí znamenal celkový deficit 33,3 miliardy korun.
Výdaje rostly rychleji než příjmy
Jednou z hlavních příčin vývoje je rozdílné tempo růstu příjmů a výdajů.
Celkové příjmy vládních institucí meziročně vzrostly o 4,8 procenta a odpovídaly 43,1 procenta HDP.
Výdaje však rostly téměř dvojnásobným tempem.
Meziročně se zvýšily o 9,5 procenta a dosáhly 44,6 procenta HDP.
Největší absolutní nárůst výdajů zaznamenal ČSÚ u sociálních dávek, náhrad zaměstnancům a investic.
Sociální dávky vzrostly o 27,5 miliardy
Objem vyplacených sociálních dávek se meziročně zvýšil o 27,5 miliardy korun.
Náhrady zaměstnancům vzrostly o 19,2 miliardy a tvorba hrubého fixního kapitálu, tedy především investiční výdaje, o dalších 17,8 miliardy korun.
Na příjmové straně pomáhal především vyšší výběr sociálních příspěvků.
Ten se meziročně zvýšil o 32,9 miliardy korun.
43,8 procenta neznamená pouze státní dluh
Při interpretaci statistiky je důležité rozlišovat mezi státním dluhem a dluhem sektoru vládních institucí.
Údaj ČSÚ ve výši 43,8 procenta HDP představuje širší evropskou statistickou kategorii.
Zahrnuje konsolidované závazky sektoru vládních institucí vyplývající zejména z vydaných dluhových cenných papírů, přijatých půjček a některých vkladů.
Jde o ukazatel sestavený podle evropské metodiky ESA 2010, který se používá také při hodnocení maastrichtských kritérií.
Hranice EU je 60 procent HDP
Maastrichtské fiskální kritérium stanovuje pro veřejný dluh referenční hranici 60 procent HDP.
Česká republika se s hodnotou 43,8 procenta nachází pod touto hranicí.
Samotný fakt, že je dluh pod šedesátiprocentní hranicí, však nevypovídá o celém stavu veřejných financí. Důležitý je také vývoj schodků, náklady na obsluhu dluhu, tempo růstu ekonomiky a dlouhodobá struktura veřejných výdajů.
HDP české ekonomiky rostlo
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí 2026 pokračovala v růstu.
Podle údajů ČSÚ se reálný hrubý domácí produkt proti předchozímu čtvrtletí zvýšil o 0,4 procenta a meziročně o 2,0 procenta.
Růst ekonomiky je důležitý také pro poměr dluhu k HDP.
Pokud totiž nominální HDP roste dostatečně rychle, může se relativní zadlužení stabilizovat nebo dokonce snižovat i v situaci, kdy samotný dluh v korunách dál narůstá.
Další údaje přijdou v lednu
Současná čísla popisují stav na konci druhého čtvrtletí roku 2026.
Český statistický úřad plánuje další pravidelnou zprávu o deficitu a dluhu vládních institucí zveřejnit 6. ledna 2027.
Teprve další data ukážou, zda bude poměr dluhu k výkonu české ekonomiky pokračovat ve stabilizaci, nebo znovu poroste.
Ověřeno
Český statistický úřad 1. října 2026 oznámil, že dluh sektoru vládních institucí dosáhl na konci druhého čtvrtletí 3 842,4 miliardy korun, tedy 43,8 % HDP.
Meziročně se nominální dluh zvýšil o 215,1 miliardy korun.
Hospodaření vládních institucí skončilo ve druhém čtvrtletí schodkem 33,3 miliardy korun, což odpovídalo 1,5 procenta HDP.
Ústřední vládní instituce vykázaly deficit 107,1 miliardy, zatímco místní vládní instituce skončily v přebytku 60,7 miliardy a fondy sociálního zabezpečení v přebytku 13,1 miliardy korun.
Zdroj: Český statistický úřad – Deficit a dluh vládních institucí, 2. čtvrtletí 2026
Copyright © 2026 Český zpravodaj
Zneklidňuje mne bohorovnost jak této vlády, ale též jejich voličů. Konejší se, že státní dluh stále máme jeden z nejnižších a velkoryse pomíjí, že v posledních letech, tedy i vinou předešlé vlády (ta však musela řešit dozvuky Covidu 19, náraz rozsáhlé energetické krize a statisíce ukrajinských běženců) státní dluh roste nejrychleji v Evropě. A přitom logika běžné domácnosti říká, že zadlužovat se do nekonečna nelze, protože po chvíli nám nikdo nepůjčí. Můžeme však důchodcům (hlavní opora vlády A. Babiše, ale i jiným sociálně průměrným vrstvám) vyčítat, že sice své děti milují, ale svou volbou dovolí, aby je později stát zatížil splácením? Nemůžeme. Nemají alternativu. Všechny vlády slibovaly reformy a žádná neměla dost odvahy je uskutečnit, protože se bála nepřízně voličů. Je to jednodušší. Nedokázala je přesvědčit. Ne proto, že by voliči byli hluší a slepí, ale proto, že díky nekončícímu seriálu korupčních skandálů, vzájemnému rušení již schváleného, lze těžko věřit. Sledoval jsem předvolební debaty k letošním komunálním volbám. Skvělé. Jako průměrný běžný občan k volbám nemusím. I beze mne všichni chtějí stavět byty, domovy důchodců, řešit zdravotnictví, školství. A všichni mají recepty, kde na to vzít. Jen ten dluh ne a ne zastavit.