Hormuzský průliv ohrožuje dodávky hnojiv. Experti varují před dopadem na ceny potravin
🌍 ZE ZAHRANIČÍ | HORMUZSKÝ PRŮLIV – Narušení námořní dopravy přes Hormuzský průliv začíná mít dopady daleko za hranicemi energetického trhu. Jednou z největších hrozeb jsou omezené dodávky hnojiv, bez nichž může klesnout zemědělská produkce a následně růst ceny potravin.
Na riziko upozornil generální tajemník Mezinárodní obchodní komory John Denton. Podle informací zveřejněných deníkem The Wall Street Journal se kvůli problémům s přepravou snížila dostupnost hnojiv a z trhu vypadlo přibližně 2,7 milionu tun.
Hormuzem prochází třetina námořních dodávek hnojiv
Význam Hormuzského průlivu není omezen pouze na ropu a zemní plyn.
Přes tuto strategickou námořní cestu prochází přibližně jedna třetina celosvětového námořního obchodu s hnojivy.
Oblast Perského zálivu patří zejména mezi klíčové producenty močoviny a dalších dusíkatých hnojiv.
Jakmile se jejich vývoz omezí, problém se může rychle přenést do zemědělství v jiných částech světa.
Z trhu zmizely miliony tun
Podle údajů citovaných Wall Street Journal způsobilo současné narušení přepravy výpadek přibližně 2,7 milionu tun hnojiv.
John Denton varuje, že pokud problémy přetrvají, mohou následky postupně zasáhnout produkci základních zemědělských komodit.
Vyšší ceny hnojiv totiž mohou přimět zemědělce k omezení jejich používání. To může následně snížit výnosy.
Teprve potom se problém může projevit také na cenách obilovin, rýže a dalších potravin.
Nejzranitelnější jsou chudší státy
Největší riziko představuje situace pro rozvojové a rozvíjející se ekonomiky, které jsou výrazně závislé na dovozu zemědělských vstupů.
Příkladem jsou Filipíny.
Tamní zemědělství podle filipínských ekonomických analýz dováží přibližně 90 procent potřebných hnojiv.
Právě rýže, jejíž produkce je pro Filipíny strategická, přitom patří mezi plodiny silně závislé na dostupnosti hnojiv.
Světový trh se však dokázal částečně přizpůsobit
Situace má zároveň důležitou druhou stránku.
Dosavadní vývoj ukazuje, že globální obchod dokázal část chybějících dodávek z Perského zálivu nahradit.
Vývoz zvýšili například producenti mimo oblast Perského zálivu a podle dostupných obchodních údajů byl celkový propad světového dovozu hnojiv výrazně menší než samotný propad dodávek z tohoto regionu.
Bezprostřední scénář celosvětového nedostatku potravin se proto zatím nenaplnil.
Problémem ale zůstává cena.
Náhradní dodávky mohou být dražší a země s nízkými příjmy mají podstatně menší prostor zvýšené náklady kompenzovat.
Hnojiva jsou druhým rizikem Hormuzu vedle energií
Hormuzský průliv je jedním z nejvýznamnějších strategických míst světového obchodu.
Jakékoli dlouhodobé omezení dopravy proto nezdražuje pouze ropu a zemní plyn.
Vyšší ceny energií zvyšují také náklady na výrobu dusíkatých hnojiv, protože při jejich produkci hraje zásadní roli zemní plyn.
Současná situace tak může zemědělství zasáhnout dvěma směry zároveň – omezenou dostupností hnojiv a jejich vyšší výrobní i přepravní cenou.
Potravinová krize není jistá
Tvrzení, že svět už stojí před nevyhnutelnou potravinovou krizí, by bylo předčasné.
Přesnější je říci, že dlouhodobé narušení dopravy přes Hormuzský průliv výrazně zvyšuje riziko růstu cen hnojiv a následně také potravin.
Rozhodující bude délka omezení dopravy, schopnost trhu zajistit alternativní dodavatele a také vývoj cen energií.
Ověřeno
The Wall Street Journal 5. října informuje o varování Mezinárodní obchodní komory před dopady narušení dopravy v Hormuzském průlivu na světovou potravinovou bezpečnost.
Přibližně třetina světového námořního obchodu s hnojivy skutečně prochází Hormuzským průlivem. Tento podíl potvrzují také UNCTAD a Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky.
Údaj o výpadku přibližně 2,7 milionu tun pochází z aktuálního vyjádření šéfa Mezinárodní obchodní komory.
Filipíny patří mezi mimořádně závislé dovozce hnojiv; filipínská ekonomická studie pro rok 2026 uvádí přibližně 90procentní závislost na dovozu.
Potravinová krize však není potvrzeným výsledkem současného vývoje, nýbrž rizikovým scénářem při pokračujícím narušení dodávek.
Zdroje: The Wall Street Journal, UNCTAD, IFPRI, Philippine Institute for Development Studies.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
