Merz a Zelenskyj se neshodli na cestě Ukrajiny do EU. Kyjev odmítá členství bez hlasovacího práva
🇺🇦🇩🇪 KYJEV – Německý kancléř Friedrich Merz a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nadále zastávají rozdílné postoje k tomu, jak rychle a za jakých podmínek by se Ukrajina měla stát členem Evropské unie.
Merz prosazuje možnost přechodného „přidruženého členství“, které by Ukrajině umožnilo výrazně hlubší zapojení do fungování Unie ještě před dokončením standardního přístupového procesu. Zelenskyj však takové řešení odmítá a požaduje plné a rovnoprávné členství.
Rozdílné postoje přetrvaly i během Merzovy návštěvy Kyjeva 4. října.
Merz navrhuje mezistupeň
Německý kancléř přišel s konceptem přidruženého členství už na jaře.
Podle jeho návrhu by se Ukrajina mohla ještě před formálním vstupem výrazněji zapojit do evropských struktur a získat širší přístup k jednotnému trhu.
Kyjev by se mohl účastnit jednání evropských institucí, avšak bez plného hlasovacího práva.
Merz argumentuje tím, že standardní přijímací procedura je složitá a zahrnuje nejen splnění rozsáhlých podmínek kandidátskou zemí, ale také schválení členskými státy.
Přidružené členství proto představuje jako mezistupeň, nikoliv jako definitivní náhradu plného vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Zelenskyj: Chceme plné členství
Volodymyr Zelenskyj však tuto variantu odmítá.
Ukrajinský prezident už v květnu označil členství bez hlasovacího práva za nespravedlivé a v dopise evropským představitelům zdůraznil, že Ukrajina usiluje o stejné postavení, jaké mají ostatní členské země EU.
Kyjev proto požaduje pokračování standardního přístupového procesu, jeho urychlení a nakonec plné členství se všemi právy.
Ukrajinské vedení argumentuje také reformami, které země provádí v souvislosti s přístupovým procesem.
Spor přetrval i v Kyjevě
Podle informací zveřejněných v souvislosti s Merzovou návštěvou Kyjeva se rozdílné postoje obou politiků nepodařilo překonat.
Merz v minulosti vyjadřoval pochybnosti, že by se Ukrajina mohla stát plnoprávným členem EU během několika nejbližších let.
Současně ale během návštěvy Kyjeva zdůraznil, že Německo podporuje urychlení evropské integrace Ukrajiny.
To není nutně v rozporu s jeho návrhem přidruženého členství. Německý kancléř tento model prezentuje jako způsob, jak Ukrajinu zapojit do evropských struktur dříve, než bude dokončen celý formální proces přistoupení.
Zelenskyj naproti tomu nechce, aby se přechodné uspořádání stalo náhradou skutečného členství.
Ukrajina už přístupový proces zahájila
Ukrajina získala status kandidátské země Evropské unie v červnu 2022.
Formální přístupová jednání následně začala v červnu 2024.
Vstup do EU ale není pouze politickým rozhodnutím. Kandidátská země musí postupně splnit rozsáhlé požadavky týkající se například právního státu, fungování institucí, hospodářské soutěže, justice, ochrany základních práv a boje proti korupci.
Konečné přijetí nového člena navíc vyžaduje souhlas všech členských států.
Proto zatím není stanoveno závazné datum, kdy by Ukrajina měla do Evropské unie vstoupit.
Spor o peníze je potřeba oddělit
Současně se objevily zprávy, podle nichž měla Evropská unie odmítnout Ukrajině další prostředky na pokrytí rozpočtového schodku.
Situace je ale složitější.
Evropská komise a ukrajinská strana 1. října oznámily, že společně identifikovaly prostředky potřebné k pokrytí rozpočtových a obranných potřeb Ukrajiny do konce roku 2026.
Současně se dohodly na dalším postupu při uvolňování peněz pro rok 2027.
Část finanční podpory je podmíněna tím, že Ukrajina splní stanovené reformní a politické podmínky.
Komise uvolnila dalších 2,9 miliardy eur
Evropská komise navíc 2. října oznámila uvolnění dalších 2,9 miliardy eur pro Ukrajinu.
Peníze mají pomoci financovat chod státu, veřejné služby a další finanční potřeby země.
Součástí evropského mechanismu je rozsáhlejší úvěrový balík ve výši 90 miliard eur pro roky 2026 a 2027.
Z této částky je podle Evropské komise 60 miliard eur určeno na obranné kapacity Ukrajiny a 30 miliard na rozpočtovou podporu.
Tvrzení, že Evropská unie jednoduše odmítla další financování Ukrajiny, proto neodpovídá celé situaci.
Spory se týkají především tempa čerpání, jednotlivých podmínek a financování budoucích potřeb.
Merz přivezl další německou pomoc
Ani návštěva německého kancléře v Kyjevě neznamenala omezení německé podpory.
Merz během ní oznámil další miliardu eur vojenské pomoci.
Německo současně poskytne přibližně 350 milionů eur na opravy ukrajinské energetické infrastruktury, která je opakovaně terčem ruských útoků.
Během návštěvy byly rovněž uzavřeny dohody mezi německými a ukrajinskými společnostmi v hodnotě přibližně 6,6 miliardy eur.
Týkají se mimo jiné protivzdušné obrany, radarových systémů a technologií určených k ničení dronů.
Podpora Ukrajiny a členství v EU jsou dvě rozdílné otázky
Současná situace tak ukazuje dvě paralelní linie evropské politiky vůči Ukrajině.
První se týká vojenské, energetické a finanční podpory země během války.
Druhá se týká dlouhodobého vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
Německo nadále patří mezi významné podporovatele Kyjeva, ale Merz současně prosazuje opatrnější model evropské integrace, který by před plným členstvím vytvořil přechodnou fázi.
Právě tento bod Zelenskyj odmítá.
Ověřeno
Friedrich Merz navrhuje pro Ukrajinu přidružené členství v EU jako mezistupeň před plným vstupem.
Takové uspořádání by Ukrajině umožnilo hlubší zapojení do evropských struktur, avšak bez plného hlasovacího práva.
Volodymyr Zelenskyj tento koncept odmítá a požaduje plné a rovnoprávné členství.
Během návštěvy Kyjeva 4. října Merz současně deklaroval podporu urychlení evropské integrace Ukrajiny.
Evropská unie neukončila finanční podporu Ukrajiny. Evropská komise 2. října oznámila uvolnění dalších 2,9 miliardy eur a EU s Ukrajinou uvedly, že byly identifikovány prostředky pro rozpočtové a obranné potřeby roku 2026.
Část dalšího financování je spojena se splněním stanovených podmínek a reforem.
Zdroje: Reuters, Evropská komise, Politico.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
