Stubb: Finsko nevidí známky, že by Rusko chystalo útok na Evropu
🇫🇮🇷🇺 HELSINKY – Finský prezident Alexander Stubb nevidí v současnosti známky toho, že by se Rusko připravovalo na vojenský útok proti Evropě nebo členským státům NATO. Finsko přitom sdílí s Ruskem přibližně 1 340 kilometrů dlouhou hranici a bezpečnostní situaci svého východního souseda dlouhodobě velmi pozorně sleduje.
Stubb se k otázce ruské hrozby vyjádřil v rozhovoru pro španělský deník El Mundo.
Jeho vyjádření ale neznamená, že by Finsko považovalo Rusko za zemi, která pro Evropu nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko. Prezident naopak upozorňuje na možnost kybernetických útoků, sabotáží a informačních operací.
Finsko útok neočekává
Stubb odmítá představu, že by v současné chvíli existovaly konkrétní indicie nasvědčující připravovanému ruskému vojenskému útoku proti Evropě.
Finský prezident upozorňuje, že je nutné odlišovat hypotetické scénáře, na které se armády a státy musejí připravovat, od bezprostředních hrozeb podložených konkrétními informacemi.
Právě Finsko má podle něj díky své geografické poloze velmi dobrou možnost sledovat vývoj v Rusku.
Stubb v této souvislosti odkázal na zkušenost své země, která má s Ruskem nejdelší hranici ze všech členských států Evropské unie.
Podobně mluvil už dříve
Nejde o první podobné vyjádření finského prezidenta.
Už v rozhovoru pro německý deník Bild Stubb uvedl, že nevidí důkazy podporující scénář, podle kterého by se Rusko chystalo zaútočit na některého člena NATO.
Zdůrazňoval přitom význam aliančního odstrašení.
Podle Stubba si Moskva uvědomuje, že případný útok na členský stát NATO by znamenal konflikt s celou Severoatlantickou aliancí.
Hybridní útoky jsou jiný problém
Finský prezident však zároveň varuje před jiným druhem nebezpečí.
Evropské státy podle něj musejí počítat s možností sabotáží, kybernetických útoků a informačních či vlivových operací.
Tyto aktivity mohou podle Stubba zasáhnout prakticky kteroukoliv evropskou zemi.
V rozhovoru upozornil také Španělsko, aby bylo před volbami připraveno na případné pokusy o ovlivňování informačního prostoru.
Incident s dronem podle Stubba automaticky neznamená válku
Stubb zároveň varuje před příliš rychlým označováním jednotlivých incidentů za důkaz přímého vojenského konfliktu mezi Evropou a Ruskem.
Narušení vzdušného prostoru nebo incidenty s bezpilotními prostředky podle něj samy o sobě neznamenají, že by Evropa byla ve válce s Ruskem.
Každý podobný případ je podle finského přístupu nutné vyhodnocovat na základě konkrétních okolností a dostupných informací.
Po skončení války může přijít jiná situace
Stubb ale současně upozorňuje, že bezpečnostní situace se může změnit po skončení války na Ukrajině.
Rusko by následně mohlo přeskupit své vojenské síly a část kapacit přesunout jinam.
Evropa proto podle finského prezidenta nesmí polevit v budování vlastních obranných schopností.
Jeho vyjádření tak není výzvou ke snižování obranných rozpočtů. Naopak dlouhodobě prosazuje posilování evropského pilíře NATO a větší odpovědnost evropských zemí za vlastní bezpečnost.
Finsko vstoupilo do NATO právě kvůli změně bezpečnostního prostředí
Finsko bylo po desetiletí vojensky neangažovanou zemí.
Situaci zásadně změnila ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Finsko následně požádalo společně se Švédskem o členství v NATO a v dubnu 2023 se stalo plnoprávným členem Severoatlantické aliance.
Hranice mezi NATO a Ruskem se tím prodloužila přibližně o 1 340 kilometrů.
Finsko zároveň pokračuje v modernizaci svých ozbrojených sil a zachovává rozsáhlý systém vojenských záloh.
Dvě různá poselství
Stubbova současná pozice tak obsahuje dvě důležité části.
Finsko podle něj v tuto chvíli nevidí konkrétní známky připravovaného ruského vojenského útoku proti Evropě.
Současně však finský prezident upozorňuje, že Evropa musí počítat s hybridními operacemi a pokračovat v posilování své obrany pro případ, že se bezpečnostní situace v budoucnu změní.
Je proto nepřesné interpretovat jeho slova jako tvrzení, že Rusko pro Evropu nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko.
Ověřeno
Alexander Stubb skutečně uvedl, že Finsko v současnosti neočekává ruský vojenský útok a nevidí konkrétní známky přípravy takového scénáře.
Podobný postoj vyjádřil už dříve, když uvedl, že nevidí důkazy, že by Rusko plánovalo zaútočit na členský stát NATO.
Současně Stubb dlouhodobě podporuje posilování evropských obranných kapacit a upozorňuje na riziko hybridních operací, sabotáží, kybernetických útoků a informačního působení.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
