Polsko a Rumunsko nechtějí dál navyšovat tranzit ukrajinského obilí. Kyjev žádá EU o 1,1 miliardy eur
🇺🇦🇪🇺 BRUSEL – Ukrajina žádá Evropskou unii o další pomoc s vývozem milionů tun obilí a dalších zemědělských produktů poté, co omezení provozu černomořských přístavů výrazně snížilo její exportní možnosti.
Kyjev chce především zvýšit množství zemědělské produkce přepravované přes evropské železnice, silnice a přístavy. Současně požádal EU o 1,1 miliardy eur, které by pomohly kompenzovat mimořádně vysoké náklady alternativních přepravních tras.
Polsko a Rumunsko však upozorňují, že jejich infrastruktura už pracuje na hranici možností a další výrazné zvýšení přepravy ukrajinských zemědělských produktů není jednoduché.
Ukrajina varuje před miliony tun nevyvezené produkce
Ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockyj představil požadavek na jednání ministrů zemědělství EU v Bruselu.
Podle ukrajinského ministerstva by při pokračujících problémech s námořní dopravou mohlo během současné sezony zůstat nevyvezeno více než 30 milionů tun zemědělských produktů.
V září dosáhl ukrajinský zemědělský export pouze přibližně poloviny potřebného objemu.
Kyjev odhaduje dodatečné náklady alternativní dopravy zhruba na 50 eur za tunu. Částka 1,1 miliardy eur by podle ukrajinského ministerstva mohla pomoci zajistit vývoz až dalších 20 milionů tun produkce.
Rumunsko: Naši zemědělci jsou prioritou
Jednou z klíčových alternativních cest je Rumunsko.
Ukrajinské obilí je přepravováno přes Dunaj a následně také přes rumunský černomořský přístav Constanța. Současné možnosti ale omezuje nízká hladina Dunaje a vysoké zatížení dopravní infrastruktury.
Rumunský ministr zemědělství Barna Tánczos zdůraznil, že prioritou jeho vlády musí zůstat také domácí zemědělci.
Podle něj nelze jednoduše zdvojnásobit počet vlaků, silnic, železničních spojení ani kapacitu přístavů.
Rumunsko přitom ukrajinskému exportu pomáhá dlouhodobě a v minulosti investovalo do zvýšení tranzitních kapacit. Nynější postoj tedy neznamená zastavení ukrajinského tranzitu, ale odmítnutí představy, že lze jeho objem v krátké době výrazně zvýšit.
Polsko další rozšiřování neplánuje
Podobný postoj zaujalo Polsko.
Polské ministerstvo infrastruktury podle informací zveřejněných serverem Politico uvedlo, že v současnosti neplánuje změny, jejichž cílem by bylo zvýšit tranzit ukrajinských zemědělských produktů.
Otázka ukrajinského obilí je v Polsku dlouhodobě citlivá především kvůli obavám domácích zemědělců z dopadů levnější ukrajinské produkce na jejich trh.
Tranzit ukrajinského zboží přes evropské země přitom pokračuje.
EU vytvořila alternativní trasy už v roce 2022
Evropská unie po začátku ruské invaze vytvořila takzvané Solidarity Lanes – koridory solidarity, které umožňují přepravovat ukrajinské zboží po železnici, silnicích a vnitrozemských vodních cestách.
Podle údajů Rady EU bylo prostřednictvím těchto tras od května 2022 vyvezeno z Ukrajiny přibližně 103 milionů tun zemědělských produktů.
Před současnými problémy ale převážná část ukrajinského zemědělského exportu opět směřovala přes Černé moře. Ještě v červenci 2026 připadalo podle údajů EU na černomořskou trasu přibližně 80 procent exportu obilí, olejnin a souvisejících produktů.
Současné omezení námořní dopravy proto vytváří tlak na alternativní evropské trasy, které mají výrazně nižší kapacitu.
Evropská komise nyní ukrajinskou žádost o finanční podporu posuzuje. Kyjev zatím podle ministra Vysockého konečnou odpověď nedostal.
Ověřeno
Žádost o 1,1 miliardy eur, odhad více než 30 milionů tun potenciálně nevyvezené produkce a zvýšené logistické náklady potvrzuje ukrajinské ministerstvo zemědělství. Postoje Polska a Rumunska popsal Politico. Údaje o dlouhodobém fungování evropských koridorů solidarity zveřejňuje Rada Evropské unie.
Copyright © 2026 Český zpravodaj
