Rusko udeřilo na ukrajinskou energetiku, NATO současně posiluje ochranu východního křídla

Rusko podniklo jeden z největších útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu za poslední měsíce. Údery si podle ukrajinských úřadů vyžádaly sedm mrtvých a přinutily energetiky zavést nouzové výpadky elektřiny. Současně se posiluje ochrana východního křídla NATO – Švédsko od října nasadí stíhačky Gripen k alianční operaci v Polsku.

KYJEV / VARŠAVA / STOCKHOLM | 30. září 2026 — Ukrajina se s příchodem chladnější části roku znovu dostává pod silný tlak na svou energetickou infrastrukturu.

Rusko během středy provedlo rozsáhlý kombinovaný útok drony a raketami proti několika ukrajinským oblastem. Podle ukrajinských představitelů směřovala značná část úderů proti energetické infrastruktuře.

Agentury Reuters a Associated Press potvrzují rozsáhlé škody, oběti i následné problémy s dodávkami elektřiny.

Co se stalo

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo při útoku na Kyjev a okolní oblasti nasazeno téměř 190 dronů a raket.

Ukrajinské úřady oznámily sedm mrtvých včetně dítěte a nejméně 24 zraněných.

Zasažena byla energetická zařízení a další infrastruktura. V Kyjevě a některých okolních oblastech byly zavedeny nouzové výpadky elektřiny – podle Reuters první podobně rozsáhlé od jara.

Dopady pocítila také veřejná doprava v ukrajinské metropoli.

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo útoky na ukrajinská energetická zařízení, tvrdí však, že šlo o infrastrukturu podporující ukrajinský vojensko-průmyslový komplex.

Nezávisle nelze potvrdit, že všechny zasažené energetické objekty skutečně sloužily vojenským účelům.

Co je potvrzeno

Nezávislé agentury Reuters a AP potvrzují, že:

• proběhl mimořádně rozsáhlý kombinovaný vzdušný útok,
• zasažena byla ukrajinská energetická infrastruktura,
• útok způsobil civilní oběti,
• v několika oblastech následovaly výpadky elektrické energie,
• Rusko samo potvrdilo útoky na energetická zařízení.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že sestřelilo pět raket a 155 dronů. Tento konkrétní údaj pochází od ukrajinské strany a nelze jej v plném rozsahu nezávisle ověřit.

Souvislosti: energetika se znovu stává cílem

Dnešní útok je významný především načasováním.

Ukrajina vstupuje do další topné sezony a rozsáhlejší poškození elektráren, rozvoden nebo distribuční sítě může mít výrazně větší dopad než během letních měsíců.

Rusko už v předchozích zimních obdobích systematicky útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Dnešní útok proto vyvolává otázku, zda nezačíná další rozsáhlá zimní kampaň proti ukrajinské energetice.

To však zatím nelze označit za potvrzenou novou ruskou strategii. Jeden rozsáhlý útok sám o sobě nestačí k takovému závěru.

Incidenty se přiblížily hranicím NATO

Dopady ruského útoku se znovu přiblížily také území členských států NATO.

Podle moldavských úřadů přeletěl jeden dron do moldavského vzdušného prostoru a následně explodoval.

Polsko a Rumunsko během ruských útoků aktivovaly vojenská letadla. V Polsku byl zároveň dočasně omezen provoz letišť v Lublinu a Rzeszówě.

V tuto chvíli nejsou důkazy, že by Rusko úmyslně útočilo na Polsko nebo Rumunsko.

Rozlišování mezi záměrným útokem, navigační chybou a následkem rozsáhlých operací u hranic NATO je proto zásadní.

NATO posílí ochranu Polska Gripeny

Ve stejný den oznámila švédská vláda další krok k posílení protivzdušné obrany východního křídla NATO.

Od října vyšle Švédsko své bojové letouny JAS 39 Gripen do alianční operace v Polsku.

Stíhačky se zapojí do integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO a do ochrany polského vzdušného prostoru.

Důležitý je také konkrétní prostor jejich působení.

Švédská vláda uvádí, že mise bude pomáhat chránit vojenskou a civilní podporu směřující na Ukrajinu. Jihovýchodní Polsko představuje jeden z klíčových logistických koridorů, přes který proudí pomoc Ukrajině.

Nejde přitom o vyslání švédských letadel do bojových operací nad Ukrajinou. Gripeny budou působit v rámci obranných úkolů NATO.

Proč je to důležité

Dnešní události ukazují dvě souběžné tendence.

Rusko je stále schopné provádět velmi rozsáhlé kombinované útoky, které mají potenciál přetěžovat ukrajinskou protivzdušnou obranu a způsobovat rozsáhlé škody na energetické infrastruktuře.

NATO současně posiluje protivzdušnou ochranu svého východního křídla a logistických tras, které jsou zásadní pro pokračování západní pomoci Ukrajině.

Švédské Gripeny v Polsku proto nejsou pouze symbolickým příspěvkem. Mají chránit vzdušný prostor členského státu NATO a infrastrukturu, která má přímý význam pro zásobování Ukrajiny.

Co zatím nevíme

Není zatím možné nezávisle určit přesný rozsah škod na ukrajinské energetické síti.

Stejně tak není potvrzeno, že dnešní útok představuje oficiální začátek nové systematické ruské zimní kampaně proti energetice.

Ruské tvrzení, že cílem byla energetická zařízení podporující ukrajinskou vojenskou výrobu, rovněž nelze u všech zasažených objektů nezávisle ověřit.

A nejsou důkazy, že incidenty poblíž hranic NATO představovaly úmyslný ruský útok na členské státy Aliance.

Ověřeno z nezávislých zdrojů: rozsáhlý ruský útok, zásahy energetické infrastruktury, civilní oběti a výpadky elektřiny potvrzují Reuters a Associated Press. Nasazení švédských Gripenů v Polsku potvrzuje přímo švédská vláda a nezávisle o něm informovala agentura Reuters.

Zdroje: Reuters, Associated Press, Government Offices of Sweden

Copyright © 2026 Český zpravodaj

Přímé zdroje: Reuters – útok na ukrajinskou energetiku⁠ · Associated Press – rozsah útoku a oběti⁠ · Švédská vláda – nasazení Gripenů v Polsku⁠