Jireš: Eskalace už probíhá. Rusko je přímou hrozbou NATO

PRAHA | 30. září 2026 — Rusko podle bezpečnostního analytika Jana Jireše představuje přímou hrozbu členským státům NATO už nyní. Nemusí přitom jít o rozsáhlý vojenský útok. Za součást současné eskalace považuje především sabotáže, kybernetické útoky a další formy hybridního působení proti evropským zemím.

Jireš, který působí jako obranný stratég a bezpečnostní analytik CEVRO University, o situaci hovořil v pořadu Českého rozhlasu Plus Osobnost Plus. (iROZHLAS)

Z let se podle Jireše stávají měsíce

Ještě v minulých letech se v bezpečnostních odhadech objevovaly scénáře, podle nichž by Rusko po skončení války na Ukrajině potřebovalo několik let k obnovení schopností potřebných pro rozsáhlý útok proti některému členskému státu NATO.

Jireš upozorňuje, že současné úvahy o hrozbě v horizontu měsíců se týkají jiného scénáře — například omezené vojenské provokace, pohraničního incidentu nebo dalšího zesílení hybridních operací.

Podle něj proto nejsou oba typy odhadů nutně v rozporu. (iROZHLAS)

„Eskalace už se děje“

Jireš poukazuje na sabotáže, kybernetické útoky a útoky proti kritické infrastruktuře v evropských zemích.

Část informací, z nichž bezpečnostní služby při vyhodnocování ruských schopností vycházejí, podle něj veřejnost nezná, protože jde o utajované zpravodajské informace.

Jeho závěr je, že současný vývoj nelze chápat pouze jako hypotetický problém budoucnosti, ale jako pokračující bezpečnostní konfrontaci pod prahem otevřené války mezi Ruskem a NATO. (iROZHLAS)

Článek 5 se nespouští automaticky

Jireš současně upozorňuje na často nesprávnou představu o fungování článku 5 Severoatlantické smlouvy.

Jeho použití není automatickým procesem spuštěným konkrétním typem incidentu. Členské státy musí politicky rozhodnout, zda danou situaci považují za případ vyžadující kolektivní obranu.

To je podstatné právě u hybridních útoků, u nichž může být obtížné určit pachatele, rozsah útoku nebo hranici mezi sabotáží a ozbrojeným útokem. (iROZHLAS)

NATO může reagovat i jinak

Podle Jireše zároveň neplatí, že by Aliance před aktivací článku 5 neměla možnosti reakce.

NATO a jednotlivé členské státy mohou přijímat bezpečnostní, vojenská, zpravodajská či další opatření i bez formálního spuštění kolektivní obrany.

Jireš očekává, že pokračující eskalace ruských hybridních aktivit může Alianci přiblížit k rozhodnutí nějakým způsobem odpovědět. Jde však o jeho bezpečnostní analýzu, nikoli oznámení rozhodnutí NATO. (iROZHLAS)

České obranné dokumenty rovněž označují Rusko za hlavní hrozbu

Jirešovo hodnocení přichází v době, kdy také připravovaný český dokument Dlouhodobý výhled pro obranu 2045 označuje Rusko za největší vojenskou hrozbu a upozorňuje na rostoucí riziko napadení členských států NATO bez dlouhé předchozí výstrahy. (iROZHLAS)

To však samo o sobě neznamená, že je znám konkrétní ruský plán nebo termín útoku proti NATO. Jirešova vyjádření popisují bezpečnostní riziko a možné scénáře další eskalace.

Ověřeno z nezávislých zdrojů: Jan Jireš skutečně 29. září 2026 v pořadu Osobnost Plus uvedl, že Rusko je podle jeho hodnocení už nyní přímou hrozbou státům NATO, že probíhá eskalace hybridních aktivit a že případná reakce Aliance nemusí vyžadovat aktivaci článku 5. Jde o hodnocení bezpečnostního analytika, nikoli o oficiální oznámení NATO, že Rusko připravuje konkrétní útok. (iROZHLAS)

Zdroj: Český rozhlas Plus / iROZHLAS, Dlouhodobý výhled pro obranu 2045

Copyright © 2026 Český zpravodaj