🇨🇳🇺🇸 Čína odmítá nové americké sankce proti Rusku. Varuje před „nátlakem“ na svůj obchod
Peking ostře reagoval na nový sankční zákon schválený americkým Kongresem. Ten dává prezidentu Donaldu Trumpovi možnost uvalit až stoprocentní cla na země, které ve významném rozsahu nakupují ruskou ropu a plyn. Čína vzkazuje, že své obchodní vztahy s Ruskem nebude řídit podle požadavků Washingtonu.
PEKING / WASHINGTON | 18. září 2026 — Čínské ministerstvo zahraničí se důrazně ohradilo proti nové americké legislativě zaměřené na další omezení příjmů Ruska z energetiky. Návrh prošel americkou Sněmovnou reprezentantů poměrem 262 ku 159 hlasům a míří k prezidentu Donaldu Trumpovi. Senát jej schválil už dříve.
Zákon cílí na ruský energetický a obranný sektor, banky a plavidla používaná k obcházení sankcí. Významnou součástí je pravomoc prezidenta zavést cla až 100 % vůči zemím nakupujícím velké objemy ruských energetických surovin. Mezi nejvýznamnější odběratele patří právě Čína a Indie.
🗣️ Peking: Nenecháme se nutit třetí zemí
Čínský postoj formuloval 17. září mluvčí ministerstva zahraničí Guo Jiakun. Na tiskové konferenci dostal přímo otázku na novou americkou legislativu.
Čína podle něj uskutečňuje běžnou hospodářskou a obchodní spolupráci s ostatními státy na základě rovnosti a vzájemného prospěchu. Tato spolupráce podle Pekingu není namířena proti žádné třetí zemi a nemá být narušována ani vynucována třetí stranou.
Guo zároveň zopakoval odpor Číny vůči jednostranným sankcím a takzvané „long-arm jurisdiction“ – extrateritoriálnímu uplatňování domácích pravidel jiného státu – pokud podle Pekingu nemají základ v mezinárodním právu ani mandát Rady bezpečnosti OSN.
To je oficiální stanovisko čínské vlády; Spojené státy naopak sankce zdůvodňují snahou omezit příjmy, které Rusko získává z energetického exportu během pokračující války proti Ukrajině.
🇷🇺🇨🇳 Rusko a Čína pokračují v energetické spolupráci
Čínsko-ruské vztahy se v posledních letech výrazně rozšířily také v energetice. Ještě na začátku září čínský vicepremiér Ding Xuexiang odcestoval do Ruska mimo jiné na 23. zasedání čínsko-ruského výboru pro energetickou spolupráci a rusko-čínské energetické podnikatelské fórum.
Nová americká legislativa proto vytváří potenciální střet nejen mezi Washingtonem a Moskvou, ale také mezi Washingtonem a největšími odběrateli ruských energetických surovin.
Čína však zatím neoznámila, že by kvůli americkému zákonu plánovala své energetické vztahy s Ruskem omezit.
🇮🇳 Podobně reagovala Indie
Výhrady má také Indie. Nové Dillí upozornilo Washington, že případné zavedení vysokých cel kvůli nákupům ruské ropy může poškodit americko-indické vztahy i stabilitu světového energetického trhu. Indická vláda současně deklarovala, že bude chránit svou energetickou bezpečnost a obchodní zájmy.
Samotná možnost až stoprocentních cel přitom neznamená, že taková cla již automaticky platí. Zákon poskytuje americkému prezidentovi značný prostor při jejich zavádění a případných výjimkách.
⚠️ Moskva varuje před dopadem na mírová jednání
Kreml označil nový americký sankční balík za „nepřátelský krok“. Mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že pokud jej Trump podepíše, další sankce podle Moskvy zkomplikují hledání dohody o ukončení války na Ukrajině. Jde o stanovisko ruské vlády.
Nový zákon tak může mít dopady výrazně přesahující samotné Rusko. Jeho skutečný význam bude záviset především na tom, jaké pravomoci Donald Trump po podpisu skutečně využije vůči Číně, Indii a dalším odběratelům ruské energie.
Tvrzení, že současná reakce Číny už sama o sobě dokazuje vznik nového „centra moci schopného odolávat americkému diktátu“, je politickou interpretací. Doložit lze konkrétnější závěr: Peking veřejně odmítl americký tlak na své obchodní vztahy a dal najevo, že spolupráci s Ruskem považuje za své vlastní zahraničněpolitické a ekonomické rozhodnutí.
🌍 ZE ZAHRANIČÍ | 🇨🇳 ČÍNA | 🇺🇸 USA | 🇷🇺 RUSKO | 🛢️ ENERGETIKA
Zdroje: Ministerstvo zahraničí ČLR, Reuters
Český zpravodaj © 2026
