Němí mluví

Němí mluví: Jak ptáci přežívají českou zimu? Jejich paměť a inteligence překvapuje vědce

Mrazivé noci, sněhová pokrývka a nedostatek potravy představují pro volně žijící ptáky náročné období. Příroda je však vybavila pozoruhodnými schopnostmi, které jim pomáhají přežít i v těch nejtěžších podmínkách.

ČESKÁ REPUBLIKA – 16. listopadu 2026

Když na českou krajinu dopadne první sníh a teploty klesnou hluboko pod bod mrazu, život v přírodě se nezastaví. Zatímco lidé vyhledávají teplo svých domovů, sýkory, vrabci, kosi, strakapoudi či sojky pokračují ve svém každodenním boji o potravu a bezpečí.

Ptáci však nejsou bezbrannými obyvateli zimní krajiny. Dokážou využívat důmyslné způsoby ochrany před chladem, vytvářejí si zásoby a některé druhy vykazují překvapivě vyspělé schopnosti učení a paměti.

Proč ptáci v zimě nezmrznou?

Nejdůležitější ochranou proti chladu je peří. Funguje jako účinná tepelná izolace a pomáhá udržovat tělesnou teplotu.

V mrazech si ptáci peří načepýří, čímž mezi jednotlivými pery vytvoří větší vrstvu vzduchu. Právě zachycený vzduch snižuje tepelné ztráty.

Dalším mechanismem je svalový třes, při kterém vzniká teplo. Tento způsob zahřívání však vyžaduje značné množství energie.

Proto musí drobní pěvci během krátkých zimních dnů získat dostatek potravy, aby přečkali dlouhou noc.

Kde ptáci přespávají během mrazivých nocí?

Mnozí ptáci vyhledávají závětrná místa, husté keře, větve jehličnatých stromů nebo dutiny.

Datlovití ptáci mohou přespávat ve stromových dutinách, které poskytují ochranu před větrem i nepříznivým počasím.

Některé druhy se sdružují do hejn. Společný život jim může usnadňovat hledání potravy a včasné rozpoznání nebezpečí.

Při zimním přežívání je proto důležitá nejen samotná teplota, ale také možnost nalézt bezpečné místo k odpočinku.

Proč někteří ptáci odlétají a jiní zůstávají?

Rozhodujícím důvodem ptačí migrace není pouze chlad, ale také dostupnost potravy.

Vlaštovky a rorýsi jsou závislí na létajícím hmyzu, který během evropské zimy prakticky mizí. Proto odlétají do oblastí s příznivějšími podmínkami.

Naopak sýkory, vrabci, strakapoudi a další druhy dokážou zimní jídelníček přizpůsobit nabídce semen, plodů či jiných dostupných zdrojů potravy.

Někteří ptáci navíc během zimy přilétají do České republiky ze severnějších oblastí Evropy.

Česká krajina tak není v zimě prázdná. Naopak se v ní setkávají stálé druhy s návštěvníky ze severu.

Sojka obecná: Lesní zásobovač s výjimečnou pamětí

Jedním z nejzajímavějších obyvatel českých lesů je sojka obecná.

Na podzim sbírá žaludy, bukvice a další semena, která ukrývá na různých místech. V zimě se k těmto zásobám postupně vrací.

Podle České společnosti ornitologické si sojky dokážou zapamatovat desítky skrýší a některé najít dokonce i pod sněhem.

Jejich schopnosti mají význam nejen pro přežití, ale také pro obnovu lesa. Ze zapomenutých nebo nevyužitých žaludů mohou vyrůst nové duby.

Sojka tak není pouze chytrým ptákem, ale také důležitým pomocníkem při šíření stromů.

Ptačí inteligence: Mozek malý, schopnosti mimořádné

Dlouhou dobu byli ptáci považováni za živočichy s omezenými rozumovými schopnostmi.

Moderní výzkum však ukazuje, že některé druhy dokážou řešit složité úkoly, učit se ze zkušeností a využívat přesnou prostorovou paměť.

Výjimečné schopnosti vykazují například krkavcovití ptáci, mezi které patří krkavci, vrány, straky a sojky.

Vědecké studie rovněž potvrzují, že ptáci ukládající potravu využívají specializované paměťové mechanismy spojené s hippocampem, oblastí mozku důležitou pro orientaci a vytváření vzpomínek.

Výzkum publikovaný v roce 2024 v odborném časopise Cell ukázal, že při ukládání potravy vznikají v mozku severoamerických sýkor specifické vzorce neuronální aktivity spojené s jednotlivými událostmi.

To však neznamená, že by všichni ptáci měli stejné schopnosti. Ptačí inteligence se liší podle druhu a způsobu života.

Dokážou si ptáci zapamatovat člověka a krmítko?

Ptáci se dokážou učit, kde pravidelně nacházejí potravu, a přizpůsobovat tomu své chování.

Pro zimující druhy je schopnost zapamatovat si spolehlivý zdroj potravy velmi užitečná.

Pravidelně doplňované krmítko se proto může stát důležitým místem, na které ptáci opakovaně přilétají.

Schopnost rozpoznávat jednotlivé lidi byla vědecky prokázána u některých ptačích druhů. Nelze však automaticky předpokládat, že každý pták u krmítka poznává konkrétního člověka podle obličeje.

Jak můžeme ptákům v zimě pomoci?

Česká společnost ornitologická doporučuje přikrmovat ptáky zejména během mrazů a při sněhové pokrývce.

Vhodnou potravou jsou především slunečnicová semena, nesolené ořechy, proso nebo další vhodné obiloviny. Některé druhy ocení i ovoce či kvalitní tukové krmivo.

Zásadní je pravidelné čištění krmítka. Na místech, kde se shromažďuje větší počet ptáků, totiž hrozí přenos infekčních nemocí.

Do krmítek nepatří slané, kořeněné, plesnivé ani jinak zkažené potraviny.

Ptákům pomůže také zachování hustých keřů, plodonosných dřevin, suchých stonků rostlin a dalších přirozených zdrojů potravy či úkrytů.

Důležitá je rovněž dostupnost nezamrzlé čisté vody.

Příroda, která nepřestává překvapovat

Při pohledu na drobnou sýkoru sedící na zasněžené větvi si jen málokdo uvědomí, jak náročné je pro tak malého živočicha přečkat dlouhou mrazivou noc.

Za jeho přežitím však stojí mimořádně účinné tělesné přizpůsobení, schopnost nalézat potravu a zkušenosti získané během života.

Sýkory, sojky, vrabci i další ptáci nám připomínají, že inteligence a schopnost přizpůsobit se prostředí nejsou výsadou člověka.

Až příště uvidíme ptáka na zimním krmítku, možná se na něj podíváme trochu jinak. Není to pouze drobný návštěvník naší zahrady, ale pozoruhodný živý tvor, který každý den řeší náročné úkoly svého přežití.

Ověřovací zdroje

  • Česká společnost ornitologická – Jak přežívají ptáci zimu: https://obchod.cso.cz/ptaci/jak-prezivaji-ptaci-zimu-a-teploty-pod-bodem-mrazu/
  • Česká společnost ornitologická – Přikrmování ptáků: https://www.birdlife.cz/zapojte-se/pomoc-ptakum/prikrmovani/
  • Česká společnost ornitologická – Ptáci na krmítku: https://www.birdlife.cz/zapojte-se/pomoc-ptakum/prikrmovani/ptaci-na-krmitku/
  • Česká společnost ornitologická – Ornitolog na drátě, 24. díl: https://www.birdlife.cz/ornitolog-na-drate-24-dil-odpovedi/
  • Cell (2024) – Barcoding of episodic memories in the hippocampus of a food-caching bird: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11015962/
  • eLife (2022) – Flexible use of memory by food-caching birds: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9038193/

Český zpravodaj

www.ceskyzpravodaj24.cz

Redakce Českého zpravodaje

Redakční účet Českého zpravodaje. Za provoz a vydávání odpovídá Mgr. Radim Hort, IČO 73910121. Redakční postupy a kontakty jsou uvedeny na stránce Jak pracujeme.