Německo směřuje k rozpočtové krizi. Ekonomové varují před rokem 2028 a možným zvýšením daní
Německá vláda plánuje na rok 2027 rekordní výdaje ve výši téměř 561 miliard eur. Celkové nové půjčky včetně zvláštních fondů mají přesáhnout 210 miliard eur. Přední ekonomové upozorňují, že současná rozpočtová politika nemusí být dlouhodobě udržitelná.
Německo čelí rostoucím obavám o budoucí stabilitu veřejných financí. Přední němečtí ekonomové varují, že již v roce 2028 může spolková vláda narazit na závažné rozpočtové problémy, pokud nepřistoupí k omezení výdajů a strukturálním reformám.
Varování přichází krátce poté, co rozpočtový výbor německého Spolkového sněmu schválil návrh státního rozpočtu na rok 2027.
Podle oficiálních údajů mají výdaje dosáhnout 560,92 miliardy eur. Současně se počítá s mimořádně vysokým objemem nových půjček.
O rizicích informoval německý deník Welt am Sonntag s odvoláním na přední představitele ekonomických institutů.
Rekordní výdaje a více než 210 miliard eur nových půjček
Rozpočtový výbor Bundestagu dokončil jednání o návrhu rozpočtu v pátek 13. listopadu 2026 po téměř šestnáctihodinovém zasedání.
Výdaje základního spolkového rozpočtu mají dosáhnout 560,92 miliardy eur, což představuje meziroční zvýšení přibližně o 6,9 procenta.
Samotný základní rozpočet počítá s čistými novými půjčkami ve výši 122,97 miliardy eur.
Další zadlužení má být financováno prostřednictvím zvláštních fondů.
Na infrastrukturu a klimatickou neutralitu připadá přibližně 57,8 miliardy eur a na obranu dalších 29,6 miliardy eur.
Celkové nové půjčky tak mají dosáhnout přibližně 210,4 miliardy eur.
Podle agentury Reuters jde o druhý nejvyšší objem nového zadlužení v poválečné historii Německa.
Ekonom Clemens Fuest varuje před neudržitelnou politikou
Prezident mnichovského ekonomického institutu ifo Clemens Fuest upozornil, že současný přístup k veřejným financím nelze dlouhodobě udržet.
Podle jeho vyjádření pro Welt am Sonntag musí vláda kancléře Friedricha Merze při přípravě rozpočtu na rok 2028 jasně určit priority.
Mezi ty by měly patřit především obrana a infrastruktura.
Ostatní výdaje by podle Fuesta měly být přinejmenším zmrazeny, případně sníženy.
Pokud vládní koalice nebude ochotna přijmout úsporná opatření, mohou být podle něj nevyhnutelné vyšší daně.
Jako jednu z možností zmínil zvýšení daně z přidané hodnoty, které považuje ve srovnání s některými jinými daňovými opatřeními za méně škodlivé pro hospodářský růst.
Nejde však o schválený vládní návrh.
Německo se podle ZEW nemůže spoléhat pouze na růst ekonomiky
Podobné obavy vyjádřil Achim Wambach, prezident ekonomického výzkumného institutu ZEW.
Podle něj bude rozpočtová situace od roku 2028 vážnější, než by mohl naznačovat případný hospodářský růst.
Hlavním problémem je nepříznivý vztah mezi úrokovými náklady státního dluhu a tempem růstu ekonomiky.
Pokud úroky rostou rychleji než hospodářský výkon, může se dluhová zátěž zvyšovat i v období ekonomického oživení.
Wambach proto požaduje reformu sociálního zabezpečení a omezení dotací, které nepřispívají k hospodářskému růstu.
Připouští také diskusi o zvýšení DPH, pokud by současně došlo ke snížení zdanění práce.
Stárnutí obyvatelstva bude rozpočet dále zatěžovat
Dalším významným problémem německých veřejných financí je demografický vývoj.
Německá populace stárne, což zvyšuje tlak na důchodový systém, zdravotnictví a sociální služby.
Ekonom Jens Boysen-Hogrefe z Kielského institutu pro světovou ekonomiku upozornil, že výdaje spojené se stárnutím obyvatelstva budou společně s rostoucími úroky dále omezovat rozpočtové možnosti vlády.
Podle jeho hodnocení mohou být další příjmy státu nutné i při přísnější kontrole výdajů.
Vedle změn DPH zmínil také možnost zavedení poplatků za používání dálnic osobními automobily nebo úpravu dědické daně.
Tyto návrhy jsou zatím předmětem odborné diskuse.
Obrana a infrastruktura mají přednost
Vláda kancléře Friedricha Merze obhajuje vysoké výdaje potřebou modernizovat německou infrastrukturu a posílit obranyschopnost země.
Německo se potýká s dlouhodobým investičním deficitem v dopravě, energetice i veřejných službách.
Zvýšené bezpečnostní výdaje souvisejí také s evropskou bezpečnostní situací a závazky v rámci NATO.
Vládní představitelé tvrdí, že investice mají vytvořit předpoklady pro budoucí hospodářský růst.
Ekonomové však upozorňují, že samotné zadlužování nezaručuje vyšší produktivitu a že bude záležet na efektivitě vynaložených prostředků.
Spor o snížení daně z elektřiny
Výrazným politickým tématem zůstává také plánované snížení daně z elektřiny.
Koaliční strany CDU/CSU a SPD slibovaly širší úlevy domácnostem a podnikům.
V rozpočtu na rok 2027 však zatím chybí přibližně 5,4 miliardy eur potřebných k rozšíření daňové úlevy na všechny odběratele.
Německá vláda tak současně plánuje rekordní zadlužení, ale dosud nenalezla financování některých slíbených daňových opatření.
Opozice tento rozpor kritizuje a požaduje změnu rozpočtových priorit.
Koalice naopak argumentuje potřebou financovat obranu, sociální systém a dlouhodobé investice.
Rozpočtová mezera se může prohloubit v roce 2028
Podle aktuálních odhadů se pro rok 2028 rýsuje další rozpočtová mezera přibližně 25 miliard eur.
Jde o předpokládaný rozdíl mezi plánovanými výdaji a dostupnými zdroji, nikoli o již vzniklý schodek schváleného rozpočtu.
Při sestavování rozpočtu bude vláda muset rozhodnout, zda omezí některé výdaje, zvýší příjmy nebo navrhne další změny financování.
Právě kombinace vysokého zadlužení, rostoucích úrokových nákladů a demografických tlaků vede část ekonomů k varování před hlubší rozpočtovou krizí.
Jak by německé problémy mohly ovlivnit Českou republiku?
Vývoj německých veřejných financí je důležitý také pro českou ekonomiku.
Německo patří mezi nejvýznamnější obchodní partnery České republiky a je klíčovým odbytištěm českého automobilového, strojírenského a elektrotechnického průmyslu.
Pokud by německá vláda musela výrazně omezovat veřejné výdaje nebo pokud by fiskální problémy oslabily domácí poptávku, mohlo by to nepřímo zasáhnout také české exportéry.
Na druhé straně mohou investice do německé infrastruktury a obrany vytvářet nové zakázky pro české podniky.
Skutečný dopad proto bude záviset na podobě německých rozpočtových opatření a celkovém hospodářském vývoji.
Rozhodující bude rok 2028
Návrh rozpočtu na rok 2027 zatím není definitivně schválen.
Rozpočtový výbor jej podpořil 13. listopadu a konečné hlasování ve Spolkovém sněmu se očekává během posledního listopadového týdne.
Německo tak stojí před zásadním rozhodnutím, jak sladit vysoké investiční a obranné potřeby s dlouhodobou stabilitou veřejných financí.
Varování ekonomů neznamená, že rozpočtová krize v roce 2028 nevyhnutelně nastane.
Ukazuje však, že bez úprav výdajové politiky a strukturálních reforem se může prostor pro další zadlužování a financování veřejných služeb výrazně zúžit.
Ověřovací zdroje
Deutscher Bundestag, 13. listopadu 2026: Haushaltsausschuss beschließt Bundeshaushalt 2027 – oficiální rozpočtové údaje.
WELT, 14. listopadu 2026: Ökonomen warnen vor schwerer Haushaltskrise ab 2028 – varování německých ekonomů.
Reuters, 13. listopadu 2026: Germany set for near-record new borrowing in 2027 after difficult budget deal.
Deutsche Presse-Agentur, 14. listopadu 2026: Economists warn of severe budget crisis in Germany starting in 2028.
Tagesschau, 13. listopadu 2026: Bundeshaushalt für 2027 steht – informace o rozpočtu a plánovaném hlasování.
© 2026 Český zpravodaj – www.ceskyzpravodaj24.cz. Všechna práva vyhrazena.
