Von der Leyenová: Podpora Ukrajiny má přimět Rusko k jednání. V EU se vede spor o bezpečnost Evropy
Předsedkyně Evropské komise prosazuje pokračování finanční a vojenské pomoci Kyjevu. Kaja Kallasová varuje před jednáním o ruských bezpečnostních požadavcích dříve, než bude dosaženo příměří.
Evropská unie hledá společný postup při mírových jednáních o Ukrajině. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůrazňuje, že pokračující podpora Kyjeva je důležitým prostředkem, jak přimět Moskvu k jednacímu stolu.
Současně se mezi evropskými představiteli objevují rozdílné názory na to, zda by případná mírová jednání měla zahrnovat také širší otázky evropské bezpečnosti a vztahů s Ruskem.
Téma se dostalo do popředí během jednání evropských lídrů v irském Dublinu ve dnech 12. a 13. listopadu 2026.
Von der Leyenová chce pokračovat v podpoře Ukrajiny
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová společně s předsedou Evropské rady Antóniem Costou potvrdila pokračující evropskou podporu Ukrajině.
Podle společného prohlášení ze 12. listopadu bude Evropská unie nadále poskytovat finanční a vojenskou pomoc, která má posílit postavení Ukrajiny při případných mírových jednáních.
Evropská komise současně připravuje návrh financování ukrajinských potřeb pro rok 2027 a další, v pořadí již dvaadvacátý balík sankcí proti Rusku.
Oba představitelé zdůraznili, že cílem evropského postupu je spravedlivý a trvalý mír, který bude respektovat ukrajinskou suverenitu a územní celistvost.
Podpora Ukrajiny tak podle vedení Evropské unie není pouze otázkou pokračující pomoci, ale také prostředkem k posílení její vyjednávací pozice.
Spor o budoucí bezpečnostní uspořádání Evropy
Vedle samotného ukončení války se otevírá otázka, zda mají být součástí diplomatického procesu také jednání o širší evropské bezpečnostní architektuře.
Rusko dlouhodobě požaduje diskusi o bezpečnostním uspořádání kontinentu, včetně vztahů s NATO a vojenské přítomnosti západních států ve východní Evropě.
Podle některých mediálních informací se mezi evropskými představiteli objevila také úvaha, zda by širší bezpečnostní rozhovory s účastí Ruska mohly probíhat souběžně s mírovým procesem o Ukrajině.
Takový postup však nebyl potvrzen jako společné rozhodnutí Evropské unie.
Naopak několik evropských představitelů veřejně uvedlo, že otázky evropské bezpečnosti nelze podřizovat ruským požadavkům.
Kaja Kallasová varuje před ruskou pastí
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se proti předčasnému otevření širších bezpečnostních rozhovorů výrazně vymezila.
Při vystoupení před jednáním evropských lídrů v Dublinu 13. listopadu upozornila, že Evropská unie by měla dodržet jasné pořadí diplomatických kroků.
Nejdříve podle ní musí být dosaženo příměří, následně má přijít mírová dohoda a teprve poté případná jednání o dalších bezpečnostních otázkách.
Kallasová varovala, že přijetí ruského návrhu na přednostní diskusi o evropské bezpečnostní architektuře by mohlo odvést pozornost od požadavku na zastavení bojů.
Podle jejího vyjádření by se Evropa tímto postupem vystavila riziku, že začne jednat o požadavcích Moskvy ještě před dosažením základního cíle, kterým je příměří.
Německo odmítá přepisování evropské bezpečnosti
Podobný postoj vyjádřil německý kancléř Friedrich Merz.
Během dublinského jednání uvedl, že otázky týkající se Ukrajiny nelze řešit bez Ukrajiny a otázky evropské bezpečnosti bez evropských států.
Současně odmítl představu, že by bylo nutné vytvářet nové evropské bezpečnostní uspořádání podle ruských požadavků.
Podle Merze již Evropa vlastní bezpečnostní rámec má a není důvod jej v rámci mírových rozhovorů zásadně přehodnocovat.
Rozdílné postoje se tak týkají především rozsahu a pořadí případných jednání, nikoli samotné potřeby diplomatického řešení války.
Evropa chce mít místo u jednacího stolu
Další důležitou otázkou je zastoupení evropských států při jednáních o Ukrajině.
Předseda Evropské rady António Costa 13. listopadu oznámil, že evropský vyjednávací tým bude tvořen institucemi Evropské unie a pěti evropskými zeměmi zapojenými do takzvané koalice ochotných.
Jde o Francii, Německo, Spojené království, Itálii a Polsko.
Při jednáních o bezpečnostních zárukách se předpokládá také koordinace s NATO.
Evropští představitelé zdůrazňují, že rozhodnutí o budoucnosti Ukrajiny musí respektovat vůli samotné Ukrajiny a že Evropa musí mít možnost podílet se na rozhodnutích ovlivňujících její bezpečnost.
Bude Moskva ochotna jednat?
Zůstává otevřené, zda se podaří dosáhnout shody na podobě budoucího diplomatického procesu.
Kreml podle agenturních zpráv připustil možnost evropské účasti na mírových jednáních, současně však nadále prosazuje širší diskusi o evropské bezpečnosti.
Evropské státy naopak zdůrazňují, že prioritou musí zůstat ukončení bojů a dosažení míru na Ukrajině.
Rozdíl mezi těmito přístupy představuje jednu z překážek případných dalších rozhovorů.
Další rozhodnutí přinese listopadový summit EU
Evropská rada se má znovu zabývat Ukrajinou na jednání 26. a 27. listopadu 2026.
Očekává se diskuse o financování ukrajinských potřeb, pokračování sankční politiky a dalším zapojení Evropské unie do diplomatického procesu.
Zda se podaří sladit evropské postoje k bezpečnostním jednáním s Ruskem, zatím není jasné.
Prozatím platí, že evropské instituce pokračují v podpoře Ukrajiny a současně usilují o přímé zastoupení při jednáních, která mohou ovlivnit budoucí bezpečnost kontinentu.
Ověřovací zdroje
Evropská rada, 12. listopadu 2026: Společné prohlášení Antónia Costy a Ursuly von der Leyenové po jednání s Volodymyrem Zelenským.
Evropská služba pro vnější činnost, 13. listopadu 2026: Oficiální vyjádření Kaji Kallasové při příchodu na neformální summit EU v Dublinu.
Reuters, 13. listopadu 2026: Evropské postoje k bezpečnostní architektuře a mírovým jednáním o Ukrajině.
Evropská rada, 13. listopadu 2026: Tiskové vystoupení Antónia Costy po neformálním jednání evropských lídrů.
Hashtagy
#VonDerLeyenová #KajaKallasová #Ukrajina #EvropskáUnie #ČeskýZpravodaj
Český zpravodaj
