Kaja Kallasová nebude jedinou evropskou vyjednavačkou s Ruskem. Lídři zvolili společný tým
Evropu mají při mírových jednáních o Ukrajině zastupovat představitelé pěti států, institucí Evropské unie a NATO. Rozhodnutí padlo na summitu v Dublinu, přímá jednání s Moskvou však zůstávají nejistá.
Evropští lídři se v pátek 13. listopadu 2026 na neformálním summitu v irském Dublinu dohodli na podobě zastoupení Evropy při budoucích mírových jednáních o válce na Ukrajině. Namísto jmenování jediného zvláštního vyslance vznikne širší vyjednávací tým.
Rozhodnutí znamená, že šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová nezískala samostatnou funkci hlavní evropské vyjednavačky, o kterou veřejně projevila zájem.
Pět evropských zemí a zástupci institucí EU
Nový vyjednávací formát bude tvořit Francie, Německo, Spojené království, Itálie a Polsko. Tyto země budou spolupracovat se zástupci Evropské rady, Evropské komise a NATO.
Předseda Evropské rady António Costa po jednání oznámil, že evropský tým bude vycházet ze spolupráce institucí EU a pěti států takzvané koalice ochotných.
Podle Costy musí Evropa vystupovat jednotně při rozhovorech, které se týkají budoucnosti Ukrajiny i bezpečnosti evropského kontinentu.
Rozhodnutí zároveň rozšiřuje dosavadní vyjednávací formát o výraznější zapojení Itálie a Polska.
Kaja Kallasová svou kandidaturu obhajovala
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová před summitem argumentovala, že právě její funkce zahrnuje zastupování Unie v zahraniční a bezpečnostní politice.
Připomněla, že evropští lídři ji do této pozice jmenovali v roce 2024 a že případná jednání s Ruskem patří do oblasti její působnosti.
Kallasová rovněž uvedla, že si uvědomuje odpor Moskvy vůči své osobě. Zdůraznila však, že o evropském zastoupení mají rozhodovat evropské státy, nikoli Rusko.
António Costa následně připomněl rozdělení pravomocí mezi evropskými institucemi podle unijních smluv.
Lídři nakonec nepřistoupili ke jmenování jediného vyslance. To ovšem samo o sobě neznamená, že Kallasová bude z veškerých budoucích diplomatických konzultací vyloučena.
Proč Evropa upustila od jediného vyslance?
Evropské státy se v předchozích týdnech neshodovaly na tom, kdo by měl při jednáních zastupovat jejich společné zájmy.
Jednou z možností bylo jmenování zvláštního vyslance, který by vystupoval jménem evropských partnerů. Tento návrh podporovala mimo jiné italská premiérka Giorgia Meloniová, která upozorňovala na roztříštěnost dosavadních diplomatických iniciativ.
Další představitelé však dávali přednost širšímu týmu, který by umožnil přímé zapojení významných evropských států.
Německý kancléř Friedrich Merz například zdůraznil, že současná spolupráce evropských zemí již funguje a není nutné otevírat další institucionální spor.
Výsledkem je kolektivní zastoupení, které má spojovat evropské instituce s jednotlivými státy.
Přijme Moskva evropské vyjednavače?
Jednou z hlavních nejasností zůstává postoj Ruska.
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner po rozhovorech v Moskvě naznačili, že ruská strana by mohla být ochotna jednat přímo s evropskými představiteli.
Kreml však následně vyjádřil výhrady a zdůraznil, že chce nejprve znát skutečné záměry evropských účastníků a jejich ochotu přispět k mírovému řešení.
Účast evropského týmu u společného jednacího stolu s ruskými představiteli proto zatím nelze považovat za definitivně potvrzenou.
Spor o bezpečnostní uspořádání Evropy
Vedle samotného ukončení války na Ukrajině se do diplomatických rozhovorů stále výrazněji promítá otázka širší evropské bezpečnosti.
Moskva požaduje jednání o bezpečnostním uspořádání kontinentu. Někteří evropští představitelé však varují, že taková diskuse nesmí odvádět pozornost od příměří a respektování ukrajinské suverenity.
Kaja Kallasová opakovaně zdůraznila, že prioritou má být nejprve zastavení bojů, následně mírová dohoda a teprve potom další bezpečnostní otázky.
Evropské země zároveň trvají na tom, že rozhodnutí o budoucnosti Ukrajiny nelze přijímat bez ukrajinské účasti a že otázky evropské bezpečnosti se musí projednávat za účasti evropských států.
Rozhodnutí padlo, diplomatická nejistota trvá
Dohoda z Dublinu přinesla odpověď na otázku, kdo má Evropu při dalších mírových rozhovorech zastupovat.
Zatím však nevyřešila, zda Rusko bude ochotno s evropským týmem přímo jednat ani jaké konkrétní pravomoci budou jeho jednotliví členové mít.
Další vývoj proto ukáže, zda společné evropské zastoupení skutečně posílí účast Evropy na diplomatickém procesu, nebo zda bude nadále hlavní část jednání probíhat prostřednictvím Spojených států.
Ověřovací zdroje
Reuters, 13. listopadu 2026 – Dohoda evropských lídrů o společném zastoupení při mírových jednáních.
Euronews, 13. listopadu 2026 – Rozšíření evropského vyjednávacího týmu a postavení Kaji Kallasové.
Evropská služba pro vnější činnost (EEAS), 13. listopadu 2026 – Oficiální vyjádření Kaji Kallasové.
AFP, 13. listopadu 2026 – Rozhodnutí o evropském vyjednávacím týmu a reakce Moskvy.
Hashtagy
#KajaKallas #EvropskáUnie #Ukrajina #MírováJednání #ČeskýZpravodaj
Český zpravodaj
