Tři srdce, modrá krev a osm ramen. Chobotnice patří k nejpozoruhodnějším tvorům oceánu

14. 11. 2026 Redakce Českého zpravodaje

Dokážou řešit problémy, měnit vzhled a vnímat okolí pomocí přísavek. Jejich schopnosti nepřestávají překvapovat vědce.

Tři srdce místo jednoho

Chobotnice patří mezi nejpozoruhodnější obyvatele světových oceánů. Tito hlavonožci se vyznačují nejen neobvyklým vzhledem, ale také mimořádně složitou stavbou těla a nervové soustavy.

Zatímco člověk má jediné srdce, chobotnice mají hned tři. Dvě z nich zajišťují proudění krve žábrami, kde dochází k jejímu okysličování. Třetí srdce rozvádí okysličenou krev do ostatních částí těla.

Další zvláštností je modré zbarvení jejich krve. Zatímco lidská krev obsahuje hemoglobin se železem, chobotnice využívají hemocyanin obsahující měď. Toto dýchací barvivo jim umožňuje přenášet kyslík.

Inteligence, která překvapuje vědce

Chobotnice jsou schopné řešit problémy, manipulovat s předměty a učit se ze zkušeností. Při vědeckých pozorováních dokázaly například otevírat nádoby, hledat cestu přes překážky nebo rozpoznávat opakující se situace.

Jejich nervová soustava se přitom výrazně liší od nervové soustavy člověka.

Velká část neuronů se nachází přímo v ramenech. Ta dokážou samostatně zpracovávat některé smyslové informace a koordinovat pohyb.

Populární tvrzení, že chobotnice mají devět mozků, je proto zjednodušující. Ve skutečnosti mají centrální mozek a rozsáhlé nervové struktury v jednotlivých ramenech.

Osm ramen, která dokážou vnímat okolí

Každé rameno chobotnice je vybaveno množstvím přísavek. Ty neslouží pouze k uchopování kořisti a přidržování předmětů.

Obsahují také specializované smyslové buňky, díky nimž mohou chobotnice získávat informace o chemických vlastnostech předmětů, kterých se dotýkají.

Pro chobotnici tak představují ramena důležitý nástroj poznávání okolního prostředí.

Mistři maskování

Chobotnice dokážou během krátké chvíle výrazně změnit barvu pokožky.

Pomáhají jim v tom specializované pigmentové buňky zvané chromatofory a další struktury pokožky ovlivňující odraz světla.

Některé druhy navíc dokážou měnit i strukturu povrchu těla. Mohou tak napodobovat kameny, korály nebo okolní mořské dno.

Tato schopnost představuje důležitou ochranu před predátory a současně pomáhá při lovu.

Co nám chobotnice připomínají?

Chobotnice ukazují, že inteligence může vznikat a fungovat mnoha různými způsoby.

Jejich schopnosti se vyvíjely odlišnou evoluční cestou než schopnosti savců nebo ptáků. Přesto dokážou řešit složité situace a pružně reagovat na změny prostředí.

Výzkum těchto živočichů pomáhá vědcům lépe porozumět nervové soustavě, učení i samotné podstatě inteligentního chování.

Němí mluví jsou rubrikou Českého zpravodaje, která připomíná, že i tvorové bez lidského hlasu mají fascinující příběhy, které stojí za pozornost.

Ověřovací zdroje

Smithsonian Ocean – Octopuses, Squids and Relatives: https://ocean.si.edu/ocean-life/invertebrates/octopuses-squids-and-relatives
Nature – The octopus genome and the evolution of cephalopod neural and morphological novelties: https://www.nature.com/articles/nature14668
National Wildlife Federation – Octopuses: https://www.nwf.org/Educational-Resources/Wildlife-Guide/Invertebrates/Octopuses

Český zpravodaj