Babiš odmítá spojování rozpočtu EU s financováním Ukrajiny. Požaduje mírovou strategii

Český premiér Andrej Babiš odmítá, aby byla dohoda o příštím víceletém rozpočtu Evropské unie podmíněna novými finančními závazky vůči Ukrajině. Podle něj musí Unie chránit své dlouhodobé priority a zároveň aktivně usilovat o ukončení války.

PRAHA / DUBLIN – 13. listopadu 2026 – Český premiér Andrej Babiš vstoupil do evropské debaty o financování Ukrajiny a budoucím rozpočtu Evropské unie. V dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi zdůraznil, že pokračující finanční pomoc Kyjevu musí být součástí důvěryhodné strategie směřující k ukončení války.

Současně odmítl spojovat schvalování nového sedmiletého rozpočtu EU s dohodou o dalším financování Ukrajiny.

Rozpočet EU nesmí být rukojmím politického sporu

Spor vyvolal postoj německého kancléře Friedricha Merze, který požaduje, aby se na financování Ukrajiny podílely všechny členské státy Evropské unie.

Podle informací agentury Reuters Německo prosazuje propojení této otázky s jednáním o budoucím evropském rozpočtu na období 2028 až 2034.

Babiš takový postup odmítá.

Český premiér zdůraznil, že Evropská unie musí mít možnost samostatně určovat a financovat své dlouhodobé politiky, včetně hospodářského rozvoje, zemědělství a regionální podpory.

Pomoc Ukrajině musí mít jasný cíl

Babiš současně nezpochybnil potřebu dlouhodobé a předvídatelné pomoci Ukrajině.

Ve svém dopise upozornil, že finanční potřeby země zasažené ruskou invazí jsou mimořádně vysoké.

Evropská pomoc však podle něj musí být účinná, kontrolovatelná a propojená s realistickou diplomatickou strategií.

Zásadní otázkou je podle českého premiéra také politický vliv Evropské unie.

Pokud má Evropa nést významnou část finančních nákladů války a jejího ukončení, měla by mít odpovídající zastoupení u vyjednávacího stolu.

Evropská unie chce své místo při jednáních

Babiš podpořil iniciativu italské premiérky Giorgie Meloniové, která prosazuje jasné evropské zastoupení při jednáních o budoucnosti Ukrajiny.

Na neformálním summitu v Dublinu se evropské země zabývají otázkou, kdo by měl Evropskou unii při diplomatických rozhovorech zastupovat.

Český premiér podporuje společný vyjednávací tým s dostatečně silným politickým mandátem.

Podle jeho vyjádření by Evropská unie neměla být pouze poskytovatelem finančních prostředků, ale také aktivním účastníkem hledání mírového řešení.

Spor o desítky miliard eur

Ukrajina podle zveřejněných odhadů očekává v roce 2027 rozpočtový schodek přibližně 70 miliard eur.

Evropská unie má podle projednávaných plánů pokrýt významnou část této částky, přibližně 45 miliard eur.

Česká republika, Slovensko a Maďarsko si již dříve vyjednaly výjimku z garancí za evropskou půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur.

Otázka dalšího financování tak zůstává předmětem politického vyjednávání mezi členskými státy.

Zastánci pokračující podpory upozorňují, že finanční stabilita Ukrajiny je důležitá také pro evropskou bezpečnost.

Kritici propojení finančních závazků s unijním rozpočtem naopak varují, že takový postup může komplikovat financování ostatních evropských priorit.

Obnova Ukrajiny bude vyžadovat dlouhodobý plán

Vedle okamžité finanční pomoci bude zásadní také budoucí poválečná obnova Ukrajiny.

Zničená infrastruktura, energetická zařízení, průmyslové podniky a obytné budovy budou vyžadovat rozsáhlé investice.

Je proto důležité připravovat dlouhodobý rámec obnovy, který bude zahrnovat veřejné i soukromé financování, transparentní kontrolu prostředků a zapojení mezinárodních institucí.

Takový plán však musí vycházet z reálných bezpečnostních podmínek a z potřeb samotné Ukrajiny.

Rozhodující bude výsledek jednání

Babišův postoj otevírá širší otázku, jak má Evropská unie vyvažovat pomoc Ukrajině s financováním vlastních dlouhodobých priorit.

Český premiér požaduje, aby EU aktivně usilovala o spravedlivý a trvalý mír respektující ukrajinskou suverenitu a evropskou bezpečnost.

Současně trvá na tom, že budoucí rozpočet Unie nesmí být automaticky podmíněn dohodou o nových finančních závazcích vůči Kyjevu.

Další vývoj ukáže, zda se členským státům podaří najít společný postup v otázkách financování, mírových jednání a poválečné obnovy.

Český zpravodaj