Bild: Rusko má požadovat odchod Finska z NATO a demilitarizaci ukrajinských přístavů. Kreml to popírá

Německý deník popsal údajné návrhy na zásadní změnu evropského bezpečnostního uspořádání. Týkají se také Pobaltí, Donbasu a Moldavska. Moskva však odmítla, že by požadovala vystoupení Finska z NATO.

BERLÍN / MOSKVA – 13. listopadu 2026 – Rusko mělo během neformálních jednání o ukončení války na Ukrajině předložit rozsáhlé požadavky na nové bezpečnostní uspořádání Evropy. Podle německého deníku Bild se návrhy týkají nejen Ukrajiny, ale také členství Finska v Severoatlantické alianci, vojenské přítomnosti NATO v pobaltských státech a budoucího ústavního uspořádání Moldavska.

Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov však v pátek výslovně popřel, že by Moskva požadovala vystoupení Finska z NATO.

Informace Bildu tak zůstávají neoficiální a jejich skutečný status v probíhajících jednáních není jasný.

Bild popsal návrhy z neformálních rozhovorů

Podle německého deníku byly rozsáhlé návrhy diskutovány v souvislosti s jednáními v Abú Dhabí, kde se zástupci Ruska, Ukrajiny, Spojených států a evropských zemí zabývali možnostmi ukončení války.

List uvedl, že v diplomatickém procesu působí několik skupin prostředníků, které mohou předkládat různé varianty budoucí dohody.

Jedna z těchto variant má počítat s rozsáhlými ústupky evropských států vůči Rusku.

Není však potvrzeno, že by návrh představoval oficiálně schválenou pozici ruského prezidenta Vladimira Putina.

Finsko by podle návrhu muselo opustit NATO

Jedním z nejvýraznějších bodů údajného plánu je požadavek, aby Finsko vystoupilo ze Severoatlantické aliance.

Finsko se stalo členem NATO 4. dubna 2023 po desetiletích vojenské neangažovanosti v aliančních strukturách.

Jeho vstup následoval po ruské invazi na Ukrajinu a zásadní změně bezpečnostního prostředí v severní Evropě.

Podle informací Bildu by se Finsko mělo vrátit ke svému předchozímu postavení mimo NATO.

Takový požadavek by představoval zásadní zásah do současného evropského bezpečnostního uspořádání.

Kreml zprávu o Finsku výslovně odmítl

Dmitrij Peskov však 13. listopadu na dotaz novinářů uvedl, že Rusko takový požadavek nepředložilo.

Podle agentury Interfax prohlásil, že o návrhu na vystoupení Finska z NATO neví a že tato otázka nebyla předmětem jednání.

Jeho vyjádření představuje přímý rozpor s informacemi připisovanými německému deníku Bild.

Zůstává proto nejasné, zda popisovaný návrh skutečně vznikl v některém z neformálních vyjednávacích kanálů, nebo zda byl jeho obsah interpretován nepřesně.

Pobaltské státy bez základen NATO

Další údajná podmínka se týká Estonska, Lotyšska a Litvy.

Podle Bildu by tyto země nesměly na svém území hostit vojenské základny Severoatlantické aliance.

Takové omezení by mohlo ovlivnit alianční obranné plánování v oblasti, která přímo sousedí s Ruskem nebo Běloruskem.

Pobaltské státy přitom dlouhodobě považují přítomnost spojeneckých jednotek za důležitou součást své obrany.

Není jasné, zda by údajný návrh omezoval pouze stálé základny, nebo také dočasné rozmístění jednotek, vojenská cvičení a další alianční aktivity.

Ukrajina by se měla vzdát Donbasu i členství v NATO

Významná část popisovaného návrhu se týká ukrajinského území.

Rusko by podle Bildu mělo získat celý Donbas, včetně oblastí, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva.

Současně by si ponechalo další ukrajinská území, která v současnosti vojensky okupuje.

Ukrajina by se měla trvale vzdát možnosti vstoupit do NATO a přijmout postavení státu mimo vojenské bloky.

Možnost budoucího členství Ukrajiny v Evropské unii by podle tohoto scénáře zůstala otevřená.

Takové podmínky by však znamenaly zásadní změnu dosavadního postoje Kyjeva, který odmítá právně uznat ruskou anexi ukrajinského území.

Oděsa a Mykolajiv bez vojenských námořních základen

Další bod se týká černomořských přístavů Oděsa a Mykolajiv, v českém prostředí někdy označovaného také jako Nikolajev.

Podle zveřejněného popisu by oba přístavy měly být demilitarizovány a nesměly by sloužit jako vojenské námořní základny.

Součástí návrhu mají být také dohody zaručující svobodu plavby v Černém a Baltském moři.

Přístavy přitom mají strategický význam pro ukrajinskou ekonomiku, zahraniční obchod i bezpečnost země.

Přesný rozsah případné demilitarizace však nebyl zveřejněn. Není proto jasné, zda by se týkala pouze námořních sil, nebo také protivzdušné obrany a další vojenské infrastruktury.

Moldavsko by se mělo změnit na federaci

Údajný plán zasahuje rovněž do budoucnosti Moldavska.

Podle Bildu by se země měla přeměnit na federativní stát zahrnující současné moldavské území, separatistické Podněstří a autonomní Gagauzsko.

Pokud by Moldavsko následně vstoupilo do Evropské unie, měly by mít Podněstří a Gagauzsko možnost uspořádat referendum o nezávislosti.

Takové uspořádání by zásadně změnilo vnitřní fungování moldavského státu.

Podněstří je separatistický region, který se po rozpadu Sovětského svazu fakticky vymanil z kontroly moldavských úřadů.

Na jeho území se dlouhodobě nacházejí ruské vojenské jednotky.

Rusko by nabídlo stažení zbraní a jednotek

Výměnou za uvedené podmínky by Moskva podle mediálního popisu nabídla několik vlastních bezpečnostních ústupků.

Jedním z nich má být stažení ruských jaderných zbraní z Běloruska.

Další bod předpokládá, že Rusko nebude na běloruském území rozmisťovat rakety středního doletu.

Součástí údajného návrhu má být rovněž stažení ruských vojenských jednotek z Podněstří.

Ani tyto závazky však nebyly předloženy jako veřejně potvrzená dohoda.

Evropské státy jednají o bezpečnosti kontinentu

Zpráva přichází v době, kdy se evropské země snaží zajistit účast na diplomatickém procesu mezi Spojenými státy, Ruskem a Ukrajinou.

Evropští představitelé během summitu v Dublinu zdůrazňovali, že budoucí bezpečnostní uspořádání kontinentu nelze vytvářet bez jejich účasti.

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová současně upozornila, že rozhovory o širší evropské bezpečnosti by neměly odvádět pozornost od potřeby ukončit boje na Ukrajině.

Ruská strana naopak dlouhodobě požaduje, aby případná mírová dohoda zahrnovala také otázky rozšiřování NATO a rozmístění vojenských sil v Evropě.

Neoficiální návrh není uzavřenou dohodou

Zveřejněný seznam podmínek vyvolává zásadní otázky o budoucnosti evropské bezpečnosti.

Je však nutné zdůraznit, že jde o informace připisované neformálním jednáním, nikoli o veřejně potvrzený společný dokument vyjednávajících stran.

Není známo, zda návrh schválilo nejvyšší ruské vedení, zda byl skutečně předložen jako oficiální požadavek a jak by na jednotlivé body reagovaly dotčené státy.

Peskovovo popření požadavku na vystoupení Finska z NATO navíc ukazuje, že mezi mediálními informacemi a veřejným stanoviskem Kremlu existuje přímý rozpor.

Dokud nebudou zveřejněny konkrétní dokumenty nebo potvrzení účastníků jednání, nelze popsané podmínky označovat za definitivní ruský mírový plán.

Český zpravodaj