Evropa hledá společný hlas pro jednání s Ruskem. Lídři se v Dublinu neshodli na vyjednavači

Evropští představitelé se na summitu v irském Dublinu dostali do sporu o to, kdo má zastupovat Evropu při mírových rozhovorech s Ruskem. Zatímco část států prosazuje jednoho společného vyslance, další dávají přednost zapojení evropských institucí nebo skupiny významných evropských zemí. Přestože se lídři shodují na potřebě evropské účasti, konkrétní vyjednávací formát zůstává nevyřešený.

DUBLIN – 13. listopadu 2026

Evropská diplomacie čelí zásadní otázce: kdo má jménem Evropy jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině a budoucím bezpečnostním uspořádání kontinentu?

Na summitu Evropského politického společenství, který se uskutečnil ve čtvrtek 12. listopadu v Dublinu, se ukázalo, že evropské státy nemají jednotnou představu o budoucím zastoupení při mírových rozhovorech.

Spor pokračuje také v pátek 13. listopadu při jednání představitelů Evropské unie.

Evropa chce místo u jednacího stolu

Spojené státy v posledních dnech zprostředkovaly jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Abú Zabí.

Evropští představitelé byli přítomni při souvisejících konzultacích, avšak nebyli přímými účastníky hlavních rozhovorů s ruskou delegací.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto v Dublinu vyzval k tomu, aby se Evropa stala pravidelnou součástí mírového procesu.

Podle něj se totiž nejedná pouze o budoucnost Ukrajiny, ale také o bezpečnostní pravidla pro celý evropský kontinent.

Kdo má Evropu zastupovat?

Největší překážkou je samotná podoba evropského zastoupení.

Jedna skupina evropských představitelů podporuje jmenování jediného vyjednavače, který by měl jasný politický mandát.

Další politici prosazují zastoupení prostřednictvím evropských institucí.

Jiní dávají přednost diplomatickému formátu vedenému nejvýznamnějšími evropskými státy.

Není přitom vyřešeno ani to, zda má vyjednavač zastupovat pouze 27 členských zemí Evropské unie, nebo širší skupinu evropských spojenců včetně Spojeného království a Norska.

Kallasová a Costa patří mezi možné kandidáty

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová upozornila, že evropské smlouvy již stanovují odpovědnost za zahraniční a bezpečnostní zastupování Unie.

Podle jejího vyjádření by tuto úlohu mohli vykonávat ona a předseda Evropské rady António Costa.

Kallasová zároveň připustila, že členské státy mohou rozhodnout o jiném uspořádání.

Irský premiér Micheál Martin zdůraznil potřebu společného a srozumitelného evropského postoje.

Podle něj nemusí Evropu nutně zastupovat pouze jediná osoba.

Macron chce nejprve společnou strategii

Francouzský prezident Emmanuel Macron upozornil, že Evropa musí nejprve vědět, čeho chce při jednáních s Ruskem dosáhnout.

Podle jeho postoje by měl obsah společné strategie předcházet rozhodnutí o konkrétním vyjednávacím formátu.

Podobně se vyjádřil německý kancléř Friedrich Merz.

Ten upozornil, že zásadní otázkou není pouze výběr evropského zástupce, ale také skutečná ochota Vladimira Putina jednat.

Merz připomněl existující diplomatickou spolupráci Německa, Francie a Spojeného království, známou jako formát E3.

Menší státy se obávají odsunutí na vedlejší kolej

Zapojení pouze největších evropských zemí však vyvolává otázky ohledně postavení ostatních členů Evropské unie.

Zejména státy východního křídla NATO upozorňují, že budoucí evropská bezpečnostní dohoda by se bezprostředně dotýkala jejich vlastních bezpečnostních zájmů.

Případné rozhodování o vojenské přítomnosti, bezpečnostních zárukách nebo vztazích s Ruskem proto podle nich nemůže probíhat bez účasti dotčených států.

Jednotné principy existují, chybí dohoda o zastoupení

Přes neshody o vyjednavači nelze říci, že Evropa nemá žádný společný postoj.

Předseda Evropské rady António Costa v Dublinu zopakoval několik základních principů evropské politiky.

Patří mezi ně právo Ukrajiny rozhodovat o vlastních spojenectvích, respektování územní celistvosti států a zákaz použití síly k prosazování územních nároků.

Costa rovněž zdůraznil, že o evropské bezpečnosti nelze rozhodovat bez evropské účasti.

Společné zásady však zatím nevyřešily otázku, kdo je bude při přímých rozhovorech s Moskvou prosazovat.

Rusko evropské zapojení komplikuje

Další překážkou zůstává postoj Moskvy.

Ruská delegace během jednání v Abú Zabí nevedla přímé rozhovory s evropskými představiteli.

Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner následně oznámili záměr evropské zástupce do dalších jednání zapojit.

Přesný formát jejich účasti však zůstává předmětem diplomatických rozhovorů.

Rozhodnutí bude důležité pro celou Evropu

Případná dohoda mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy by mohla ovlivnit nejen ukončení války, ale také dlouhodobé bezpečnostní vztahy v Evropě.

Proto evropští lídři požadují, aby se jejich státy podílely na přípravě a schvalování jakéhokoliv budoucího bezpečnostního uspořádání.

Dublinský summit ukázal, že evropské vlády sdílejí některé základní cíle, ale dosud nedokázaly sjednotit způsob svého diplomatického zastoupení.

Zda se podaří nalézt společného vyjednavače nebo vytvořit širší evropskou delegaci, rozhodnou další jednání.

Český zpravodaj
www.ceskyzpravodaj24.cz