Putin přijal americké vyslance v Kremlu. Poděkoval Trumpovi, navrhl humanitární misi a varoval před zahraničními vojáky na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v Moskvě se zvláštními vyslanci amerického prezidenta Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Ocenil pokrok v přípravě výměny zajatců a poděkoval Donaldu Trumpovi i jeho manželce Melanii za jejich zapojení do humanitárních otázek. Současně však zopakoval odmítavý postoj k přítomnosti zahraničních vojsk na Ukrajině a předložil návrh další humanitární operace v Doněcké oblasti.

MOSKVA – 13. listopadu 2026

Ruský prezident Vladimir Putin přijal ve čtvrtek 12. listopadu v Kremlu americké vyjednavače Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Jednání se uskutečnilo bezprostředně po rozhovorech zástupců Spojených států, Ruska a Ukrajiny v Abú Zabí.

Hlavními tématy byly možnosti ukončení války, humanitární spolupráce, výměna válečných zajatců a budoucí bezpečnostní uspořádání.

Navzdory diplomatickému pokroku však přetrvávají zásadní rozpory mezi Moskvou a Kyjevem.

Putin poděkoval Trumpovi za diplomatické kontakty

V úvodu jednání Putin požádal americké vyslance, aby prezidentu Donaldu Trumpovi předali jeho poděkování za pomoc při zprostředkování přímých kontaktů mezi Ruskem a Ukrajinou.

Ruský prezident ocenil zejména dosažený pokrok v humanitární oblasti.

Zmínil dosavadní výměny zajatců a přípravu další rozsáhlé výměny.

Americká strana rovněž potvrdila, že otázka zajatců patří mezi oblasti, v nichž se podařilo dosáhnout konkrétního posunu.

Poděkování Melanii Trumpové za Olešky

Putin během jednání poděkoval také první dámě Spojených států Melanii Trumpové.

Podle ruského prezidenta se aktivně zapojila do řešení humanitární situace ve městě Olešky v Chersonské oblasti a jeho okolí.

Putin ocenil také spolupráci amerických institucí při zprostředkování humanitárních opatření.

Konkrétní rozsah osobního zapojení Melanie Trumpové však nelze pouze na základě Putinova vyjádření nezávisle vyhodnotit.

Ukrajinská strana navíc v minulosti upozornila na možné vojenské využití dočasných humanitárních přestávek v bojích.

Návrh humanitární operace v Kosťantynivce

Putin následně navrhl uskutečnit obdobnou humanitární misi ve městě Kosťantynivka v Doněcké oblasti.

Podle jeho vyjádření by se na operaci mohli podílet zmocněnci Ruska a Ukrajiny pro lidská práva.

Ruský prezident uvedl, že by bylo možné vytvořit podmínky pro evakuaci civilistů a poskytnutí humanitární pomoci.

Současně tvrdil, že ruské jednotky město kontrolují a že pro bezpečný průběh operace bude potřeba přibližně pět dní na odminování.

Tvrzení o úplné ruské kontrole Kosťantynivky však neodpovídá nezávisle potvrzenému stavu bojiště. Ukrajinské jednotky ve městě nadále působí.

Kyjev dosud veřejně nepotvrdil přijetí navrhované humanitární mise.

Výměna zajatců jako konkrétní výsledek diplomacie

Americký vyslanec Steve Witkoff označil přípravu další výměny válečných zajatců za jeden z důležitých výsledků dosavadních jednání.

Rozhovory v Abú Zabí podle americké strany umožnily dosáhnout pokroku v humanitárních otázkách, přestože zásadní politické a územní spory zůstávají nevyřešeny.

Jared Kushner následně uvedl, že Spojené státy pracují na mimořádně rozsáhlé výměně zajatců.

Konečné počty osob a harmonogram výměny však v době zveřejnění nebyly potvrzeny.

Putin odmítl zahraniční jednotky na Ukrajině

Významnou část jednání tvořily otázky budoucích bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Putin zopakoval, že přítomnost zahraničních vojsk na ukrajinském území považuje Rusko za nepřijatelnou.

Podle ruského prezidenta by takové rozmístění představovalo ohrožení bezpečnosti Ruska.

Varoval, že případné zahraniční jednotky by Moskva považovala za vojenské cíle a jejich nasazení by podle něj mohlo vést k obnovení války.

Jde o výhrůžku ruského prezidenta, nikoli o nezávislé právní posouzení legitimity případných útoků.

Otázka přítomnosti mezinárodních jednotek je součástí širší debaty o bezpečnostních zárukách, které Ukrajina požaduje pro období po případném příměří.

Moskva požaduje jasný postoj Evropy

Putin rovněž kritizoval evropské státy a vyzval je k formulování vlastního postoje k mírovému řešení.

Podle jeho vyjádření by si Evropa měla ujasnit, jaké bezpečnostní uspořádání a podobu vztahů s Ruskem vlastně požaduje.

Američtí vyjednavači mezitím oznámili, že se počítá se zapojením evropských představitelů do dalšího kola mírových rozhovorů.

Přesné složení delegací a konečná podoba jednacího formátu však dosud nebyly zveřejněny.

Jednání pokračovala v Dublinu

Po schůzce s Putinem se američtí vyslanci přesunuli do Irska, kde jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Hlavními tématy byly bezpečnostní záruky, další diplomatický postup a příprava nového kola rozhovorů.

Zelenskyj dlouhodobě zdůrazňuje, že případná mírová dohoda musí Ukrajině zajistit ochranu před další ruskou agresí.

Pokrok v humanitárních otázkách, spory o území přetrvávají

Jednání v Moskvě potvrdilo, že humanitární otázky a výměna zajatců představují oblast, v níž jsou Spojené státy, Rusko a Ukrajina schopny hledat dílčí dohody.

Zásadní překážkou mírového řešení však nadále zůstávají ruské územní požadavky, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a otázka zahraniční vojenské přítomnosti.

Rusko nadále požaduje uznání svých nároků na ukrajinská území, zatímco Kyjev odmítá vzdát se své územní celistvosti.

Žádná konečná dohoda o ukončení války nebyla oznámena.

Český zpravodaj
www.ceskyzpravodaj24.cz