Munice pro Ukrajinu za 855 milionů: Dodány jen tři tisíce kusů. Stopa vede do pražské kampeličky

Ukrajina zaplatila za 100 tisíc kusů minometné munice, obdržela však pouze tři tisíce. Část peněz prošla přes zahraniční zprostředkovatele až do pražské Podnikatelské družstevní záložny, kde bylo podle investigativních zjištění vybráno téměř 138 milionů korun v hotovosti. Stejná záložna se dříve dostala do pozornosti kvůli nepřiznanému družstevnímu podílu tehdejšího premiéra Petra Fialy. Jeho účast na podezřelých muničních transakcích však prokázána nebyla.

PRAHA / KYJEV – 12. listopadu 2026

Zakázka na dodávku minometné munice pro ukrajinskou armádu se proměnila v rozsáhlou mezinárodní kauzu, kterou prověřují orgány několika evropských států.

Podle investigativního článku serveru Novinky.cz z 12. listopadu 2026 zaplatilo ukrajinské ministerstvo obrany na konci roku 2022 zálohu odpovídající přibližně 855 milionům českých korun.

Za tuto částku mělo obdržet 100 tisíc kusů minometné munice. Podle zveřejněných zjištění však bylo dodáno pouze 3 000 kusů.

Peníze putovaly přes několik evropských zemí

Ukrajinská společnost Lviv Arsenal měla zajistit dodávku prostřednictvím slovenské firmy Sevotech a dalších zahraničních obchodníků.

Finanční prostředky následně procházely přes společnosti působící v několika evropských státech.

Jedním z důležitých článků řetězce byla společnost WDG Promet spojená s chorvatskými obchodníky se zbraněmi.

Podle zveřejněných informací obdržela v prosinci 2022 přibližně 11,3 milionu eur.

Z těchto prostředků mělo být téměř 138 milionů korun následně vybráno v hotovosti v Praze.

Pražská kampelička a 138 milionů v hotovosti

Hotovostní výběry proběhly z účtů vedených u Podnikatelské družstevní záložny (PDZ).

Podle Novinek se účastníci sporu neshodují na tom, kdo peníze skutečně vybíral.

Chorvatský obchodník Zvonko Zubak zpochybňuje pravost podpisů a tvrdí, že některé výběry nemohl provést. Někdejší pokladník záložny Kamil Bahbouh naopak zastává odlišné stanovisko.

Konečné závěry o totožnosti osob, které hotovost převzaly, ani o jejím dalším využití zatím nejsou veřejně doloženy.

Česká národní banka zjistila závažné nedostatky

Podnikatelská družstevní záložna se již dříve dostala do hledáčku České národní banky.

ČNB v roce 2024 zahájila řízení směřující k odebrání její licence kvůli závažným a dlouhodobým nedostatkům.

Podle dokumentů popsaných Seznam Zprávami klienti záložny mezi lednem 2020 a srpnem 2023 vybrali v hotovosti celkem 668,64 milionu korun.

Více než 90 procent této částky připadalo na pouhých dvanáct fyzických osob.

ČNB upozorňovala především na nedostatečnou kontrolu rizikových operací a nedostatky v opatřeních proti praní špinavých peněz.

Je důležité zdůraznit, že částka 668,64 milionu korun představuje souhrn hotovostních výběrů klientů záložny, nikoli objem peněz prokazatelně pocházejících z muniční zakázky.

Jak s kampeličkou souvisel Petr Fiala?

Podnikatelská družstevní záložna se stala veřejně známou také kvůli bývalému premiérovi Petru Fialovi.

Ten měl v záložně v letech 2015 až 2020 účet spojený s družstevním podílem a částkou přibližně 950 tisíc korun.

Podíl neuvedl v majetkovém oznámení. Opomenutí vysvětloval tím, že účet považoval za běžný bankovní produkt a neuvědomil si související družstevní členství.

Dosud zveřejněné informace však neprokazují, že by Petr Fiala organizoval, schvaloval nebo se účastnil podezřelých finančních transakcí spojených s muniční zakázkou.

Jeho členství v záložně navíc skončilo před uskutečněním sporných převodů na konci roku 2022.

Veřejný zájem na objasnění fungování záložny proto nelze zaměňovat za důkaz osobní trestní odpovědnosti bývalého premiéra.

Vyšetřování pokračuje také v České republice

Podle investigativního serveru Odkryto.cz prověřuje česká Národní centrála proti organizovanému zločinu podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti související s muniční zakázkou.

České orgány se obrátily na ukrajinskou stranu se žádostí o právní pomoc.

Na Ukrajině probíhá trestní řízení proti osobám spojovaným s problematickým nákupem. Další související finanční operace prověřují orgány v zahraničí.

Samotné zahájení vyšetřování ani podání obžaloby neznamená prokázání viny.

Další stopa vede do Bosny a Hercegoviny

Podle vyšetřovatelů mohla další část peněz skončit v Bosně a Hercegovině.

Zhruba 5,5 milionu eur mělo být použito při nákupu zkrachovalého muničního závodu Vitezit.

Také okolnosti této transakce jsou předmětem trestního řízení.

Vyšetřování má objasnit, zda šlo o oprávněnou obchodní operaci, nebo o využití peněz, které měly původně sloužit k dodávce munice ukrajinské armádě.

Vrátí se Ukrajině peníze?

Ukrajinský soud již podle zveřejněných informací rozhodl o povinnosti společnosti Lviv Arsenal vrátit zálohu. Společně se sankcemi se požadovaná částka blíží jedné miliardě korun.

Není však jasné, jakou část peněz se již podařilo skutečně získat zpět.

Stejně tak zůstává otevřenou otázkou, zda bude chybějící munice někdy dodána.

Otázky, na které vyšetřování dosud neodpovědělo

Kauza vyvolává několik zásadních otázek.

Kdo skutečně převzal hotovost vybranou z účtů v pražské záložně? Jakým způsobem byly kontrolovány mimořádně vysoké finanční operace? Kde skončily peníze určené na nedodanou munici? A kdo ponese odpovědnost za případně prokázané trestné činy?

Odpovědi budou záviset na výsledcích vyšetřování a soudních řízení.

Český zpravodaj bude sledovat další vývoj případu, zejména českou část finančního vyšetřování a případné nové informace o pohybu peněz.

Český zpravodaj
www.ceskyzpravodaj24.cz