PAVEL NEMÁ AMBICI STÁT SE EVROPSKÝM VYJEDNAVAČEM O UKRAJINĚ. NAVRHUJE NOVÝ MARSHALLŮV PLÁN
TRENČÍN – 5. listopadu 2026
Český prezident Petr Pavel po summitu visegrádské čtyřky na Slovensku uvedl, že nemá ambici stát se hlavním evropským vyjednavačem o ukončení války na Ukrajině. Přesto je připraven přispět svými zkušenostmi z NATO a Evropské unie. Současně vyzval evropské státy k vytvoření rozsáhlého plánu poválečné obnovy Ukrajiny, který přirovnal k Marshallovu plánu po druhé světové válce.
Pavel odmítl osobní ambici
Prezident reagoval na dotaz novinářů, zda by případně přijal nabídku zastupovat Evropu při jednáních o ukončení války na Ukrajině.
„Já takovou ambici rozhodně nemám,“ uvedl po skončení summitu V4 v Trenčíně.
Zároveň zdůraznil, že by rád využil zkušenosti ze svého působení v NATO i Evropské unii.
Podle Pavla musí o případném společném vyjednavači rozhodnout evropské státy.
Jeho jméno se objevilo v britských médiích
Britský deník The Telegraph v říjnu informoval, že Petr Pavel patří mezi několik evropských politiků zvažovaných pro roli vyjednavače s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Vedle českého prezidenta média zmiňovala například finského prezidenta Alexandera Stubba, italskou premiérku Giorgii Meloniovou, dánskou premiérku Mette Frederiksenovou a norského premiéra Jonase Gahra Størea.
Pavel však nyní upozornil, že žádné oficiální jednání o jeho jmenování neproběhlo.
Mediální informace proto označil za novinářskou dedukci.
Nešlo tedy o odmítnutí již předložené oficiální nabídky.
Evropa podle Pavla potřebuje společný postup
Český prezident upozornil, že evropské země dosud nedokázaly dostatečně koordinovat jednotlivé diplomatické iniciativy zaměřené na ukončení války.
Podle něj by měly nejprve vyjasnit své společné cíle, postup a způsob zastupování při případných mírových jednáních.
Pavel současně varoval, že bez koordinovaného evropského postoje mohou o budoucím bezpečnostním uspořádání kontinentu rozhodovat jiné mocnosti bez dostatečného zapojení evropských zemí.
Návrh nového Marshallova plánu
Dalším významným tématem prezidentova vystoupení byla poválečná obnova Ukrajiny.
Pavel uvedl, že evropské státy věnují značnou pozornost samotnému ukončení války, ale nedostatečně se připravují na problémy, které mohou nastat po jejím skončení.
Zmínil například návrat velkého počtu lidí z armády do civilního života, hospodářskou obnovu, migraci a potřebu vytvořit stabilní fungování státu.
Evropa by podle něj měla připravit rozsáhlý společný program pomoci inspirovaný Marshallovým plánem, který po druhé světové válce podpořil obnovu evropských ekonomik.
Společné financování a kontrola prostředků
Prezident navrhl vytvoření koordinovaného systému financování obnovy Ukrajiny.
Podle jeho představy by se do něj vedle evropských států mohly zapojit také další demokratické země, například Japonsko nebo Jižní Korea.
Společný mechanismus by měl podle Pavla zamezit duplicitám, zvýšit účinnost pomoci a omezit korupční rizika.
Takový plán by zároveň mohl Ukrajině usnadnit přípravu na budoucí členství v Evropské unii.
Jde zatím o prezidentův politický návrh, nikoli o schválený evropský finanční program.
Summit V4 potvrdil podporu Ukrajině
Prezidenti Česka, Slovenska, Polska a Maďarska se na summitu v Trenčíně věnovali především bezpečnosti, Ukrajině, rozšiřování Evropské unie a energetice.
Ve společné deklaraci podpořili svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny i úsilí o spravedlivý a trvalý mír.
Zároveň zdůraznili potřebu pokračovat v různých formách pomoci při respektování bezpečnostních a obranných politik jednotlivých států.
Co bude následovat?
Otázka případného společného evropského vyjednavače zůstává otevřená.
Petr Pavel se o tuto funkci aktivně neuchází, ale nevyloučil, že evropskému diplomatickému úsilí nabídne své zkušenosti.
Jeho návrh poválečné obnovy Ukrajiny bude záviset na ochotě evropských zemí dohodnout se na financování, společném řízení a konkrétních prioritách.
Redakční upřesnění: Petr Pavel odmítl vlastní ambici stát se evropským vyjednavačem, nikoli konkrétní oficiální nabídku. Návrh nového Marshallova plánu zatím nebyl schválen jako závazný program Evropské unie.
Zdroje: ČTK, TASR, Český rozhlas, The Telegraph, Pražský hrad, 23. října až 5. listopadu 2026.
