Írán údajně hrozil útoky na Kyjev, Lvov a Oděsu. Snímek z televize IRINN je podle ukrajinských úřadů podvrh

KYJEV / TEHERÁN – 5. listopadu 2026

Na sociálních sítích se začal šířit snímek údajně pocházející z vysílání íránské státní televize IRINN, podle něhož měl Írán pohrozit raketovými útoky na ukrajinská města Kyjev, Lvov a Oděsa v případě dalšího amerického úderu proti Íránu. Ukrajinské Centrum pro boj proti dezinformacím však upozornilo, že zveřejněný obraz byl zfalšován. V původním televizním vysílání podle něj žádná hrozba útoků na Ukrajinu nezazněla. Íránský poslanec naopak skutečně hovořil o možnosti zasáhnout americké vojenské základny v Evropě, pokud by byly využity k útoku na Írán.

Podvržený snímek vyvolal pozornost

Ve středu 4. listopadu 2026 se na sociálních sítích a prostřednictvím telegramových kanálů začal šířit obrázek vydávaný za záběr z íránské státní zpravodajské televize IRINN.

Na snímku je zachycena mapa Evropy, na níž jsou vyznačena města Kyjev, Lvov a Oděsa. Grafika současně obsahuje symboly výbuchů, vojenských letadel a raketových útoků.

Autoři příspěvků tvrdili, že íránská televize tímto způsobem oznámila možné cíle odvetných útoků v případě další americké vojenské operace proti Íránu.

Zpráva se následně šířila jako údajné varování ukrajinskému obyvatelstvu.

Samotný obrázek však nepředstavuje důkaz, že íránské úřady podobný útok skutečně oznámily.

Ukrajinské centrum označilo snímek za falešný

Centrum pro boj proti dezinformacím při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny zveřejnilo 4. listopadu upozornění, podle něhož je šířený snímek podvržený.

Podle centra bylo v původním vysílání íránské televize použito jiné obrazové zpracování.

Mapa Evropy s vyznačenými ukrajinskými městy tak podle jeho zjištění nepochází z autentického televizního záznamu.

Centrum rovněž uvedlo, že v původním vysílání nezaznělo oznámení o možných íránských raketových útocích proti Ukrajině.

Závěry ukrajinského centra převzala také ukrajinská tisková agentura Ukrinform a další média.

Z dostupných podkladů tedy nelze potvrdit, že Írán prostřednictvím stanice IRINN vyhrožoval útokem na Kyjev, Lvov nebo Oděsu.

Co Írán skutečně uvedl?

Přestože zpráva o útocích na ukrajinská města byla označena za podvrh, v Íránu skutečně zaznělo varování týkající se amerických vojenských základen v Evropě.

Íránský poslanec Ahmad Bachšáješ Ardestání, člen parlamentního výboru pro národní bezpečnost, hovořil o možnosti vojenské odvety proti americkým základnám na evropském území.

Podle ukrajinského ověřovacího projektu Spravdi zmínil konkrétně Německo a Itálii.

Jeho vyjádření se vztahovalo k situaci, kdy by Spojené státy využily vojenské základny v těchto zemích k útoku na Írán.

Nešlo tedy o bezpodmínečné oznámení plánované vojenské operace.

Zároveň se nejednalo o výrok, který by výslovně označoval ukrajinská města za cíle íránských raket.

Je důležité také rozlišovat mezi prohlášením jednotlivého poslance a oficiálním rozhodnutím íránského vojenského velení.

Proč se na falešné mapě objevila Ukrajina?

Podvržený snímek obsahoval názvy ukrajinských měst, přestože původní varování se týkalo amerických vojenských zařízení v evropských státech.

Takové spojení mohlo u diváků vyvolat dojem, že se Írán chystá přímo vstoupit do války proti Ukrajině.

Ukrajinské Centrum pro boj proti dezinformacím uvedlo, že podobné zprávy mohou sloužit k vyvolávání paniky mezi obyvateli.

Toto hodnocení se týká účinku a možného účelu šířeného obsahu.

Bez spolehlivých důkazů však nelze určit konkrétního autora manipulace ani s jistotou prokázat, kdo její šíření organizoval.

Proč je důležité ověřovat televizní snímky?

Záběr obsahující logo známé televizní stanice může na první pohled působit důvěryhodně.

Samotná přítomnost televizní grafiky, časového údaje nebo cizojazyčného titulku však nezaručuje autenticitu.

Digitální úpravy umožňují do původních záběrů vkládat nové mapy, texty, symboly i obrazové efekty.

U zpráv o vojenských hrozbách je proto zásadní ověřovat, zda skutečně existuje odpovídající původní vysílání.

V tomto případě je rozhodující právě rozdíl mezi autentickým televizním obsahem a později šířeným obrázkem.

Co je potvrzené a co nikoliv?

Potvrzené skutečnosti:

Dne 4. listopadu 2026 se na sociálních sítích šířil obrázek vydávaný za záběr z íránské televize IRINN.

Obrázek obsahoval mapu Evropy a označení ukrajinských měst Kyjev, Lvov a Oděsa.

Ukrajinské Centrum pro boj proti dezinformacím označilo tento snímek za podvržený.

Podle centra původní vysílání neobsahovalo oznámení o útocích na Ukrajinu.

Íránský poslanec Ahmad Bachšáješ Ardestání hovořil o možnosti útoků na americké základny v Evropě za podmínky, že by byly použity k napadení Íránu.

Nepotvrzená tvrzení:

Že íránská státní televize oficiálně oznámila raketové útoky na Kyjev, Lvov a Oděsu.

Že íránské vojenské velení schválilo plán útoku na ukrajinská města.

Že mapa šířená na sociálních sítích představuje autentický obraz z původního vysílání.

Že je znám konkrétní autor podvrženého snímku.

Závěr

Zpráva o údajném íránském varování před raketovými útoky na Kyjev, Lvov a Oděsu není doložena autentickým televizním záznamem.

Ukrajinské Centrum pro boj proti dezinformacím označilo šířený snímek za podvrh a uvedlo, že původní vysílání žádnou hrozbu vůči ukrajinským městům neobsahovalo.

Skutečné výroky íránského poslance se týkaly možné odvety proti americkým vojenským základnám v Evropě za přesně vymezených podmínek.

Tyto výroky nelze zaměňovat za oznámení útoku proti Ukrajině.

Český zpravodaj | Zahraničí / Írán / Ukrajina / Ověření informací

Zdroje: Centrum pro boj proti dezinformacím při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny; Ukrinform, 5. listopadu 2026; Spravdi, 5. listopadu 2026; UNN, 4. listopadu 2026.

Redakční uzávěrka: 5. listopadu 2026.